Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

300 u Thermopyl: Armády

12. 12. 2016 19:00:00
U Horkých bran v Řecku proběhl jeden z nejslavnějších střetů v historii. Kolik těch Sparťanů bylo? Opravdu jenom 300?

Ve starověké Spartě, mimo dalších skupin, žili po boku spartských plnoprávných občanů Heilóti. Šlo o příslušníky domorodého obyvatelstva, kteří ztratili osobní svobodu. V podstatě to byli otroci, mohli si však zakládat rodiny a vytvářet vlastní osady. V Lakadaimónu žilo pravděpodobně kolem 200 000 mužů, žen a dětí, kteří pracovali a sloužili v domovech spartských obyvatel. Bojovníky doprovázeli do bitev, kde zajišťovali jejich zásobování a dokonce se účastnili bitev jako vojáci. Sparťané například nepovažovali luk a šípy za zbraně hodných mužů.

Touto důležitou složkou armády jejich nepřátelé disponovali, Sparťané proto z části Heilótů lučištníky udělali a využívali pro svou potřebu. Většina spartských bojovníků měla svého Heilóta jako puclfleka, tedy vojenského sluhu, který se jim minimálně staral o zbraně a výstroj. Někteří důstojníci měli pucfleků i dva a více. Odhaduje se, že k Thermopylům bylo vysláno 1 200 mužů z toho 300 hoplitů, tedy bojovníků a 900 Heliótů, kteří většinou zajišťovali logistiku. Podle věštírny v Delfách měl mít střet s Peršany za následek buď vydrancování a zničení Sparty nebo země měla přijít o svého krále.

Sparťané byli neobyčejně silně nábožensky založení lidé. Jejich víra vycházela z řecké mytologie a delfská věštba pro ně měla silný význam. Spartská obec proto rozhodla, že do boje vyšle jen třista bojovníků pod velením krále Leónidáse. Počítalo se s tím, že jde o sebevražednou misi a nikdo se z ní nevrátí, proto vybráni byli pouze otcové právoplatných synů, aby jejich rody nezanikly. Mimo nich se u Thermopyl postavili Peršanům i další Řekové, kteří se již tak neopěvují, ale bojovali stejně statečně. Šlo například o Tegejce, Korinťany, Mykéňany a mnohé další, celkem asi 7 000 mužů.

Na jaře roku 480 př.n.l. zahájil král Xerxés I. vojenskou operaci, jejímž cílem bylo rozšířit vliv své říše a také vrátit porážku Řecku, kterou jeho armáda utrpěla v bitvě u Marathonu. Antický dějepisec Hérodotos zaznamenal, že kudy prošla žíznivá perská armáda, tam řeky vyschly. Údajně čítala 5 miliónů mužů. Moderní historici však považují jeho počty za přehnané a odhadují je maximálně na 200 tisíc. V nich měly být zahrnuty posádky lodí, obsluhy vozů, lučištníci, pěchota, apod. složené nejen z Peršanů, ale rovněž z příslušníků podrobených národů.

A také Nesmrtelní. Podle dnešních kritérií šlo o speciální jednotku, dobře vycvičenou gardu řízenou přímo Xerxém. Řeky vedl k tomuto pojmenovaní pocit, že početní stav Nesmrtelných je stále stejný. V případě, že některý bojovník z této jednotky padl, Peršané ho okamžitě nahradili dalším. Jejich počet byl tím pádem stabilní a stále čítal 10 000 mužů. Je jasné, že ať už Hérodotos přeháněl či nikoliv, Peršané měli několikanásobně větší převahu. Ve zbraních, složkách armády i lidských zdrojích. Nebojovali však za svobodu a svoji zemi jako Řekové.

Spartští muži používali náramky z větviček zvané skytalides, na něž vyškrábali dvakrát svoje jméno. Poté větvičku rozlomili. Jednu "krvavou půlku" si šlahounem uvázali na levém zápěstí, druhou "vinnou půlku" zapíchli do země v táboře. Muž si po návratu z boje vzal vinnou půlku zpátky. Podle těch, o které se nikdo nepřihlásil, se zjišťovala totožnost mrtvých. Dřevo se používalo proto, že pro plenícího nepřítele nemělo žádnou cenu. Byla to obdoba dnešních vojenských identifikačních známek. U Thermopyl Sparťané žádné psí známky nepotřebovali. Padli všichni do jednoho.

Příště: 300 u Thermopyl: Bitva

Zdroje:

Wikipedie, Bitva u Thermopyl, odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Thermopyl

Wikipedie, Sparta, odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sparta

Knihy:

Kanál YouTube: Trailer k filmu 300: Bitva u Thermopyl

Kanál YouTube: Dokument Bitva u Thermopyl - 1. část

Kanál YouTube: Dokument Bitva u Thermopyl - 2. část

Autor: Jan Šik | pondělí 12.12.2016 19:00 | karma článku: 26.71 | přečteno: 2273x

Další články blogera

Jan Šik

Počátky křížových výprav: Jeruzalém

Nejznámější město světa, které je dodnes příčinou kontroverzních náboženských střetů. Stalo se duchovním, politickým a mocenským cílem křížových výprav.

26.6.2017 v 19:00 | Karma článku: 9.68 | Přečteno: 320 | Diskuse

Jan Šik

Počátky křížových výprav: Středověk

Pokud chceme pochopit kořeny křížových výprav, potřebujeme poznat dobu, v které vyrostly. V Evropě nebyla situace jednoduchá, lze ji považovat za temné období.

19.6.2017 v 19:00 | Karma článku: 18.34 | Přečteno: 1124 | Diskuse

Jan Šik

Stalingrad: Zapsáno

Písemné záznamy z bitvy u Stalingradu nám mohou dát jen částečný obrázek té doby. Přesto stojí za to si je přečíst. Zde je několik výňatků z nich.

12.6.2017 v 19:00 | Karma článku: 25.99 | Přečteno: 1004 | Diskuse

Jan Šik

Stalingrad: Vítězové a poražení

Bitva se chýlila ke konci. Na začátku ledna 1943 byla u Stalingradu německá 6. armáda sevřená silným uzávěrovým kruhem Rudé armády. Wermacht neměl sílu na pokus o únik, přesto se nevzdával lehce.

5.6.2017 v 19:00 | Karma článku: 33.11 | Přečteno: 3076 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jiří Turner

Nesmíme na veřejnosti kouřit, pít a křičet, ale budeme moci střílet

To je fajn. Vskutku ukázkový příklad, jak udělat z lidí idioty. Restrikce běžných lidských činností, omezování občanských svobod, soukromí a podnikání má vyvážit zákon, který občanům umožňuje v konvenční válce využít své zbraně.

29.6.2017 v 12:44 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jaroslav Čejka

Zvítězí Kulhánek nad Zemanem? Těžko, Anežko!

M. Zeman měl zatím pro příští volby za vážné soupeře jen Drahoše a Horáčka. Teď se objevil další - bývalý šéf Škodovky Kulhánek. Všichni tři mají za sebou nesporné profesní úspěchy, ale v politice mají zkušenosti Anežky z Hudlic.

29.6.2017 v 12:08 | Karma článku: 8.35 | Přečteno: 115 |

Jaroslav Andrýsek

Brutální reklama – svědectví o naší společnosti

V reklamě na banku kocour sežere kanárka. To se klidně může stát, tak v čem je ta brutalita? A navíc, denně na obrazovce vidíme stovky vražd a násilí. Tak proč to pohoršení nad hladovým kocourem?

29.6.2017 v 9:46 | Karma článku: 20.96 | Přečteno: 801 | Diskuse

Libor Popovský

Rozhodla se Evropa spáchat sebevraždu?

Překlad článku Judith Bergman „Europe: Choosing Suicide?" pro českou verzi webu Gatestone Institute zpracovaný paní Helenou Kolínskou a mnou.

29.6.2017 v 9:12 | Karma článku: 34.32 | Přečteno: 1260 | Diskuse

Pavel Opl

Utahovali nám opasky, berou nám svobodu a co nám provedou dál ?

Deset milionů obyvatel naší republiky si muselo utahovat opasky, když pár gaunerů vytunelovalo naši zem. Z gaunerů se stali "VIP" a bohatí "mocipáni", kteří ovlivňují dodnes i legislativu. Tu legislativu, která nám bere

28.6.2017 v 23:17 | Karma článku: 41.52 | Přečteno: 1892 | Diskuse
Počet článků 142 Celková karma 24.31 Průměrná čtenost 960

Miluj každým kouskem svého srdce, neboť pak porozumíš. Když budeš pouze přemýšlet, neporozumíš ničemu.   

Seznam rubrik

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.