Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

300 u Thermopyl: Armády

12. 12. 2016 19:00:00
U Horkých bran v Řecku proběhl jeden z nejslavnějších střetů v historii. Kolik těch Sparťanů bylo? Opravdu jenom 300?

Ve starověké Spartě, mimo dalších skupin, žili po boku spartských plnoprávných občanů Heilóti. Šlo o příslušníky domorodého obyvatelstva, kteří ztratili osobní svobodu. V podstatě to byli otroci, mohli si však zakládat rodiny a vytvářet vlastní osady. V Lakadaimónu žilo pravděpodobně kolem 200 000 mužů, žen a dětí, kteří pracovali a sloužili v domovech spartských obyvatel. Bojovníky doprovázeli do bitev, kde zajišťovali jejich zásobování a dokonce se účastnili bitev jako vojáci. Sparťané například nepovažovali luk a šípy za zbraně hodných mužů.

Touto důležitou složkou armády jejich nepřátelé disponovali, Sparťané proto z části Heilótů lučištníky udělali a využívali pro svou potřebu. Většina spartských bojovníků měla svého Heilóta jako puclfleka, tedy vojenského sluhu, který se jim minimálně staral o zbraně a výstroj. Někteří důstojníci měli pucfleků i dva a více. Odhaduje se, že k Thermopylům bylo vysláno 1 200 mužů z toho 300 hoplitů, tedy bojovníků a 900 Heliótů, kteří většinou zajišťovali logistiku. Podle věštírny v Delfách měl mít střet s Peršany za následek buď vydrancování a zničení Sparty nebo země měla přijít o svého krále.

Sparťané byli neobyčejně silně nábožensky založení lidé. Jejich víra vycházela z řecké mytologie a delfská věštba pro ně měla silný význam. Spartská obec proto rozhodla, že do boje vyšle jen třista bojovníků pod velením krále Leónidáse. Počítalo se s tím, že jde o sebevražednou misi a nikdo se z ní nevrátí, proto vybráni byli pouze otcové právoplatných synů, aby jejich rody nezanikly. Mimo nich se u Thermopyl postavili Peršanům i další Řekové, kteří se již tak neopěvují, ale bojovali stejně statečně. Šlo například o Tegejce, Korinťany, Mykéňany a mnohé další, celkem asi 7 000 mužů.

Na jaře roku 480 př.n.l. zahájil král Xerxés I. vojenskou operaci, jejímž cílem bylo rozšířit vliv své říše a také vrátit porážku Řecku, kterou jeho armáda utrpěla v bitvě u Marathonu. Antický dějepisec Hérodotos zaznamenal, že kudy prošla žíznivá perská armáda, tam řeky vyschly. Údajně čítala 5 miliónů mužů. Moderní historici však považují jeho počty za přehnané a odhadují je maximálně na 200 tisíc. V nich měly být zahrnuty posádky lodí, obsluhy vozů, lučištníci, pěchota, apod. složené nejen z Peršanů, ale rovněž z příslušníků podrobených národů.

A také Nesmrtelní. Podle dnešních kritérií šlo o speciální jednotku, dobře vycvičenou gardu řízenou přímo Xerxém. Řeky vedl k tomuto pojmenovaní pocit, že početní stav Nesmrtelných je stále stejný. V případě, že některý bojovník z této jednotky padl, Peršané ho okamžitě nahradili dalším. Jejich počet byl tím pádem stabilní a stále čítal 10 000 mužů. Je jasné, že ať už Hérodotos přeháněl či nikoliv, Peršané měli několikanásobně větší převahu. Ve zbraních, složkách armády i lidských zdrojích. Nebojovali však za svobodu a svoji zemi jako Řekové.

Spartští muži používali náramky z větviček zvané skytalides, na něž vyškrábali dvakrát svoje jméno. Poté větvičku rozlomili. Jednu "krvavou půlku" si šlahounem uvázali na levém zápěstí, druhou "vinnou půlku" zapíchli do země v táboře. Muž si po návratu z boje vzal vinnou půlku zpátky. Podle těch, o které se nikdo nepřihlásil, se zjišťovala totožnost mrtvých. Dřevo se používalo proto, že pro plenícího nepřítele nemělo žádnou cenu. Byla to obdoba dnešních vojenských identifikačních známek. U Thermopyl Sparťané žádné psí známky nepotřebovali. Padli všichni do jednoho.

Příště: 300 u Thermopyl: Bitva

Zdroje:

Wikipedie, Bitva u Thermopyl, odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Thermopyl

Wikipedie, Sparta, odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sparta

Knihy:

Kanál YouTube: Trailer k filmu 300: Bitva u Thermopyl

Kanál YouTube: Dokument Bitva u Thermopyl - 1. část

Kanál YouTube: Dokument Bitva u Thermopyl - 2. část

Autor: Jan Šik | pondělí 12.12.2016 19:00 | karma článku: 26.71 | přečteno: 2280x

Další články blogera

Jan Šik

Počátky křížových výprav: Židé

Ve středověku Židé nebyli v Evropě nikdy v oblibě. Žili si své životy vždy stranou od ostatních národností i náboženství. Byli však užiteční a bohatí. Tvrdě za to zaplatili.

31.7.2017 v 19:00 | Karma článku: 14.79 | Přečteno: 734 | Diskuse

Jan Šik

Počátky křížových výprav: Poustevník

Při kázání v Clermontu v listopadu 1095 vyzval papež Urban II. přítomné, aby přijali kříž. Měli si vzít dva pruhy látky a překřížit si je na šatech na svých srdcích jako symbol přísahy.

24.7.2017 v 19:00 | Karma článku: 11.15 | Přečteno: 383 | Diskuse

Jan Šik

Počátky křížových výprav: Papež

Po katastrofické porážce od Turků v bitvě u Mantzikertu byzantský císař Alexios I. Komnenos usiloval o obnovení síly své říše. Tento schopný muž k tomu využíval spoustu cest. Jedna z nich byla obrátit se na papeže.

17.7.2017 v 19:00 | Karma článku: 10.83 | Přečteno: 605 | Diskuse

Jan Šik

Počátky křížových výprav: Křesťanství

Napadení obdivuhodné Byzantské říše Turky lze považovat za jiskru, která zapálila sud střelného prachu křížových výprav.

10.7.2017 v 19:00 | Karma článku: 14.98 | Přečteno: 651 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Přemek Čech

O brzo "Vítejte v České logistické republice.."

Když člověk projíždí Českem, začíná mít už teď pocit, že jsme jedním velkým skladem pro střední Evropu.. Betonová monstra vybudované na orné půdě, a nejen už kolem velkých měst, nelze přehlédnout..

16.8.2017 v 18:10 | Karma článku: 9.83 | Přečteno: 112 | Diskuse

Karel Trčálek

Církevní restituce Květné zahrady, další katolická zlodějna

Je to jen čtyřiadvacet a něco hodin, co se zde na blogu psalo o Květné zahradě a žádosti církve o její vrácení. A hle, už jsem o Květné zahradě napsal článek i já. Asi jsem opravdu zloděj, stejný jako katolická církev

16.8.2017 v 17:07 | Karma článku: 9.63 | Přečteno: 486 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Od chlapů, kteří se vysmívají vzdělání, radši pryč!

Jako žena jsem si myslela, že muži budou u své partnerky ocení inteligenci a dobré vzdělání. Normální muži snad... Ale já jsem narazila na ty, pro které bylo moje vzdělání problémem! Zřejmě chtěli blbku... To ale já nejsem!

16.8.2017 v 16:54 | Karma článku: 15.64 | Přečteno: 583 | Diskuse

Pavel Liprt

16. srpen, den jediné a naštěstí vítězné námořní bitvy, kterou naši vojáci svedli

Když jsem minulý rok navštívil zajímavou výstavu o Legiovlaku, pojízdné replice legionářského vlaku, zaslechl jsem tam o jedné zajímavé námořní bitvě. A byly u toho opět Československé legie.

16.8.2017 v 16:36 | Karma článku: 12.25 | Přečteno: 338 | Diskuse

Martin Hatala

Klapka: Cuketa a já poprvé!

Asi takhle na vysvětlenou: Předem upozorňuji, že jsem dlouho nekuchtil, ale nahromadění dvou cuket mě dohnalo k jejich zpracování. To je jednoduché, slyšel jsem od šťastné dárkyně, jejíž ledničce se značně ulevilo. Ochutíš,

16.8.2017 v 15:47 | Karma článku: 10.81 | Přečteno: 278 | Diskuse
Počet článků 147 Celková karma 16.08 Průměrná čtenost 981

Miluj každým kouskem svého srdce, neboť pak porozumíš. Když budeš pouze přemýšlet, neporozumíš ničemu.   

Seznam rubrik

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.