Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

300 u Thermopyl: Armády

12. 12. 2016 19:00:00
U Horkých bran v Řecku proběhl jeden z nejslavnějších střetů v historii. Kolik těch Sparťanů bylo? Opravdu jenom 300?

Ve starověké Spartě, mimo dalších skupin, žili po boku spartských plnoprávných občanů Heilóti. Šlo o příslušníky domorodého obyvatelstva, kteří ztratili osobní svobodu. V podstatě to byli otroci, mohli si však zakládat rodiny a vytvářet vlastní osady. V Lakadaimónu žilo pravděpodobně kolem 200 000 mužů, žen a dětí, kteří pracovali a sloužili v domovech spartských obyvatel. Bojovníky doprovázeli do bitev, kde zajišťovali jejich zásobování a dokonce se účastnili bitev jako vojáci. Sparťané například nepovažovali luk a šípy za zbraně hodných mužů.

Touto důležitou složkou armády jejich nepřátelé disponovali, Sparťané proto z části Heilótů lučištníky udělali a využívali pro svou potřebu. Většina spartských bojovníků měla svého Heilóta jako puclfleka, tedy vojenského sluhu, který se jim minimálně staral o zbraně a výstroj. Někteří důstojníci měli pucfleků i dva a více. Odhaduje se, že k Thermopylům bylo vysláno 1 200 mužů z toho 300 hoplitů, tedy bojovníků a 900 Heliótů, kteří většinou zajišťovali logistiku. Podle věštírny v Delfách měl mít střet s Peršany za následek buď vydrancování a zničení Sparty nebo země měla přijít o svého krále.

Sparťané byli neobyčejně silně nábožensky založení lidé. Jejich víra vycházela z řecké mytologie a delfská věštba pro ně měla silný význam. Spartská obec proto rozhodla, že do boje vyšle jen třista bojovníků pod velením krále Leónidáse. Počítalo se s tím, že jde o sebevražednou misi a nikdo se z ní nevrátí, proto vybráni byli pouze otcové právoplatných synů, aby jejich rody nezanikly. Mimo nich se u Thermopyl postavili Peršanům i další Řekové, kteří se již tak neopěvují, ale bojovali stejně statečně. Šlo například o Tegejce, Korinťany, Mykéňany a mnohé další, celkem asi 7 000 mužů.

Na jaře roku 480 př.n.l. zahájil král Xerxés I. vojenskou operaci, jejímž cílem bylo rozšířit vliv své říše a také vrátit porážku Řecku, kterou jeho armáda utrpěla v bitvě u Marathonu. Antický dějepisec Hérodotos zaznamenal, že kudy prošla žíznivá perská armáda, tam řeky vyschly. Údajně čítala 5 miliónů mužů. Moderní historici však považují jeho počty za přehnané a odhadují je maximálně na 200 tisíc. V nich měly být zahrnuty posádky lodí, obsluhy vozů, lučištníci, pěchota, apod. složené nejen z Peršanů, ale rovněž z příslušníků podrobených národů.

A také Nesmrtelní. Podle dnešních kritérií šlo o speciální jednotku, dobře vycvičenou gardu řízenou přímo Xerxém. Řeky vedl k tomuto pojmenovaní pocit, že početní stav Nesmrtelných je stále stejný. V případě, že některý bojovník z této jednotky padl, Peršané ho okamžitě nahradili dalším. Jejich počet byl tím pádem stabilní a stále čítal 10 000 mužů. Je jasné, že ať už Hérodotos přeháněl či nikoliv, Peršané měli několikanásobně větší převahu. Ve zbraních, složkách armády i lidských zdrojích. Nebojovali však za svobodu a svoji zemi jako Řekové.

Spartští muži používali náramky z větviček zvané skytalides, na něž vyškrábali dvakrát svoje jméno. Poté větvičku rozlomili. Jednu "krvavou půlku" si šlahounem uvázali na levém zápěstí, druhou "vinnou půlku" zapíchli do země v táboře. Muž si po návratu z boje vzal vinnou půlku zpátky. Podle těch, o které se nikdo nepřihlásil, se zjišťovala totožnost mrtvých. Dřevo se používalo proto, že pro plenícího nepřítele nemělo žádnou cenu. Byla to obdoba dnešních vojenských identifikačních známek. U Thermopyl Sparťané žádné psí známky nepotřebovali. Padli všichni do jednoho.

Příště: 300 u Thermopyl: Bitva

Zdroje:

Wikipedie, Bitva u Thermopyl, odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Thermopyl

Wikipedie, Sparta, odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sparta

Knihy:

Kanál YouTube: Trailer k filmu 300: Bitva u Thermopyl

Kanál YouTube: Dokument Bitva u Thermopyl - 1. část

Kanál YouTube: Dokument Bitva u Thermopyl - 2. část

Autor: Jan Šik | pondělí 12.12.2016 19:00 | karma článku: 26.47 | přečteno: 2263x

Další články blogera

Jan Šik

Stalingrad: Operace Uran

Zima nebyla hlavní příčinou porážky německých vojsk u Stalingradu, stejně jako omyly a chyby, které se děly na obou bojujících stranách. Zásadní zvrat přišel po operaci naplánované generálem Žukovem.

22.5.2017 v 19:00 | Karma článku: 26.33 | Přečteno: 962 | Diskuse

Jan Šik

Stalingrad: Generál Zima

Rusko má ve své historii k dispozici řadu řadu nebezpečných pomocníků, které jim okupující vojska závidí. Zřejmě nejkrutější z nich je generál Zima, který pomohl vyhrát i bitvu o Stalingrad.

15.5.2017 v 19:00 | Karma článku: 26.33 | Přečteno: 1316 | Diskuse

Jan Šik

Stalingrad: Peklo

Víme vůbec, jak vypadá peklo? Každý z nás ho vidí jinak. Oheň a vedro. Hluk a otřesy. Bolest a křik. Utrpení a zabíjení. Peklo si dokáží lidé udělat sami.

8.5.2017 v 19:00 | Karma článku: 22.05 | Přečteno: 880 | Diskuse

Jan Šik

Stalingrad: Boj o silo

V bitvě o Stalingrad se vedla spousta velkých a malých střetů. Typické byly bojem vedeným zblízka. Zabíjet nepřítele a dívat se mu do očí, to je něco jiného, než ho ničit na dálku letadly, děly nebo tanky.

1.5.2017 v 19:00 | Karma článku: 29.15 | Přečteno: 2348 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Petr Polák

Cíl muslimských teroristů? Naše děti!

Vezmu to jen velmi zkrátka, protože nemá smysl psát sáhodlouze k něčemu, k čemu se vyjádří snad každý a řečeno tak bude asi úplně vše. Mám jen pár poznámek:

23.5.2017 v 9:40 | Karma článku: 27.89 | Přečteno: 542 | Diskuse

Jan Řeháček

Žalozpěv za Evropu

"Cosi je shnilého ve státě dánském", napsal kdysi William Shakespeare, narozený nějakých 120 mil jižně od Manchesteru. A dnes bych mohl dodat, že pokud na koncertě zcela zbytečně umírají lidé, je cosi shnilého ve státě evropském.

23.5.2017 v 9:09 | Karma článku: 17.36 | Přečteno: 587 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Zeď u mešity, nebo mešita u zdi?

Žijí mezi námi různí lidé. I ti ducha mdlého. Bližní, kteří neumí rozlišovat. A ti všichni mají volební právo. Leč o volbách tato glosa není, ale o něčem trochu jiném.

23.5.2017 v 9:05 | Karma článku: 18.28 | Přečteno: 352 | Diskuse

Jaroslav Andrýsek

Hospoda bez kouře

Za pár dní bude zakázáno kouření ve všech hospodách. Dokáže si někdo představit co nastane? Ano, dokáže. Pohled a zkušenosti hospodského, který vesnickou nekuřáckou hospodu již důkladně otestoval.

23.5.2017 v 8:43 | Karma článku: 23.16 | Přečteno: 642 | Diskuse

Růžena Kupková

Neúspěšní lovci. Litovat je nebo ne?

Občas se jim přitíží. Zřejmě je ta jejich bolest zase horší a to nutkání vyrazit na lov začne být nutkavější a přestávají jí odolávat. Vždyť oběť si najdou. Myslí si. Že to jenom jejich zdání, si ani nepřipustí.

23.5.2017 v 7:11 | Karma článku: 4.45 | Přečteno: 296 | Diskuse
Počet článků 137 Celková karma 23.90 Průměrná čtenost 923

Miluj každým kouskem svého srdce, neboť pak porozumíš. Když budeš pouze přemýšlet, neporozumíš ničemu.   

Seznam rubrik

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.