Jeden ze starozákonních příběhů o izraelském králi Davidovi vypráví o jeho mladé, krásné a půvabné ženě. Tyto vlastnosti však nejsou absolutní zárukou šťastného života.
Která žena by dokázala odolat moci a touze slavného krále? Život krále Izraele Davida byl plný válek a masakrů. Jednou večer, zatímco jeho armáda vítězila v bitvě, se procházel po střeše svého paláce. V tom z výšky spatřil ženu, která se omývala. Mladou, krásnou, půvabnou, zkrátka podle dnešních měřítek dokonalou. Zatoužil po ní. Podařilo se mu zjistit, že jde o manželku jeho vojáka Urijáše. Poslal pro ni a hned, co ji jeho poslové přivedli, s ní spal. Vlastně existuje jeden čistě královský termín, který je přesnější. Zmocnil se jí. Potom ji poslal domů.
Za měsíc krásná Bat-Šeba přišla za Davidem sama. Oznámila mu, že je těhotná. Král se zaradoval, vždyť žena čeká jeho dítě a možná to bude syn. Jenže Bat-Šeba byla vdaná. Králi došlo, že se provinil cizoložstvím a napadla ho lest. Chtěl udělat otce nenarozeného dítěte z jejího manžela. Pozval Urijáše do paláce, uspořádal pro něj hostinu, zahrnul dary a poslal domů. Chudák Urijáš netušil, proč je najednou takový královský zájem o jeho osobu. Místo aby šel domů a ulehl s Bat-Šebou, což je zase čistě manželský termín, zůstal venku pod širým nebem s ostatními služebníky svého krále.
Další den David vojáka znovu pozval k slavnostní tabuli a tentokrát ho opil. Urijáš ani teď nedošel do svého domu a své ženy se vůbec nedotkl. Král zjistil, že nebude tak jednoduché na Urijáše svést otcovství, došla mu trpělivost a dopustil se toho nejhoršího bezpráví. Napsal dopis vrchnímu veliteli své armády Jóabovi a v něm přikázal: "Postavte Urijáše do nejtužšího boje a pak od něho ustupte, ať je zabit a zemře." Králové se musí poslouchat a tak Jóab vše zařídil tak, aby Urijáš v boji našel svou smrt. Jakmile se k Bat-šebě donesla zlá novina, oblékla se do smutku.
Po čase ji král pozval k sobě do paláce, kde se jí narodilo Davidovo dítě. Byl to syn, splnilo se tak všechno, co si král přál. Jenže bezprávím získané štěstí nikdy netrvá dlouho. Za nějaký čas krále přišel navštívit prorok Nátan: "Proč jsi pohrdl božím slovem a dopustil se toho, co je v jeho očích zlé? Syn, který se ti narodil, musí zemřít!" Jak řekl, tak se stalo. Dítě onemocnělo vleklou a neznámou chorobou. Trvalo sedm dní, než zemřelo a David celou dobu klečel u jeho lůžka, modlil se, postil a plakal. Maličký syn zesnul beze jména.
Po jeho smrti se umyl, čistě oblékl a šel najíst. Jeho služebníci se zděsili. Jak může takto jednat? Když dítě umíralo, David nejedl a truchlil. Jakmile odešlo, tak vstal a požádal o chléb. Král služebníkům řekl: "Když dítě ještě žilo, postil jsem se a plakal, neboť jsem si říkal, zda se Bůh slituje a nechá ho naživu. Teď zemřelo. Proč bych se měl postit? Což jej mohu ještě přivést zpět?" Za nějaký čas David Bat-šebu utěšil. A utěšoval ji něžně, celou noc. Oba byli po čase šťastní, stali se manželi a dařilo se jim všechno, na co sáhli. Do roka se oběma narodil krásný a tentokráte již legitimní syn. Jmenoval se Šalomoun.
Trest pro Davida a Bat-šebu musel zákonitě přijít. První syn odnesl jejich špatný čin smrtí. V této události se naplnilo starozákonní oko za oko, zub za zub. Urijáše odstranil David, ale i Bat-šeba na tom nesla svůj díl viny. Králi velmi snadno podlehla a zřejmě ho vyprovokovala svou necudností. Úmyslně se omývala tak, aby na ni bylo vidět ze střechy paláce. Oba si své selhání uvědomili, při prožívání bolesti z umírání nevinného dítěte. Teprve druhý syn vzešel z jejich čistých úmyslů a opravdové lásky. Proto si k nim až poté našlo cestu štěstí.
Zdroje: Kniha Ženy z bible, autorka Jacqueline Kelen
