Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vojenské omyly: Peršané u ostrova Salamis

30. 01. 2017 19:00:00
Pokud by Peršané zvítězili nad Řeky v možná nejvýznamnější bitvě starověku, která proběhla v září roku 480 před naším letopočtem, byli bychom dnes možná součástí jiné civilizace i kultury. Ještě, že existují vojenské omyly.

Po porážce 300 Sparťanů a ostatních Řeků v čele s králem Leonidásem v soutěsce u Thermopyl, vytáhl perský král Xerxés na Athény. Metropoli nechal vypálit, stalo se z ní město duchů. Cílem perského tažení bylo ovládnout západní svět. A také se pomstít za prohranou bitvu u Marathonu před deseti lety, od které se neodehrálo kupodivu nic. Jestliže ostatní v té době netušili, že boj s Persií zdaleka neskončil, jeden muž, který se dostal v pětačtyřiceti letech v Athénách k moci, to věděl. Jmenoval se Themistoklés. Na jaře roku 481 př.n.l. do Řecka dorazily děsivé zprávy.

Perský král Xerxés se chystal s pomocí tisícovky bitevních lodí obsadit řeckou pevninu. Themistoklés si vyslechl požadavky od králova posla a poté mu nechal srazit hlavu. Důvodem bylo to, že se posel odvážil vzkaz přednést řecky. Král Xerxés zuřil a tažení se chtěl osobně účastnit, přestože jeho vojenské schopnosti byly nulové. Spoléhal se však na svou přesilu, která byla zdrcující. Themistoklés vojenské schopnosti měl a správně předpokládal, že malé řecké jednotky nemají v pozemní válce šanci, což nakonec potvrdila i bitva u Thermopyl. Budoucnost Řecka viděl na moři.

Na jeho návrh se proto začala budovat flotila. K financování byl vytěžen stříbrný důl v Laurionu, každý zámožný občan převzal patronát nad jednou válečnou lodí a musel uhradit její výstroj. Kdo nebyl ve vojsku, měl za povinnost přihlásit se jako námořník. Sparťané považovali athénského vůdce za blázna, protože pravý Řek podle nich nebojoval vesly a plachtami, ale oštěpem a mečem. Na základě věšteckých předpovědí v Delfách se Themistoklovům plánům nakonec podpory dostalo. Z politických důvodů se vrchním velitelem řecké flotily stal Sparťan Eurybiades, který o taktice námořní války neměl ponětí.

Naštěstí jeho zástupcem se stal Themistoklés, v jehož hlavě se zrodila lest. K perskému králi jednou v noci poslal svého otroka Sikinna a nabídl tajná vyjednávání o kapitulaci. Tehdy nebylo neobvyklé, že někteří králové jednali s perským vládcem skrytě, bez vědomí ostatních. Sdělil, že řecká flotila je v rozkladu, část se rozdělila a část utekla. Xerxés se vinou své důvěřivosti a nezkušeností ocitl zakrátko v léčce. Domníval se, že řecké lodi zátoku u ostrova Salamíny opustily. Navzdory radám svých admirálů přikázal jet za nimi a zničit je. Pravděpodobně 28. září roku 480 př.n.l. se Peršané ocitli v ostrovní zátoce.

V nejužším místě průlivu čekala řecká flotila, nečekaně z něj ráno vyrazila a napadla překvapeného nepřítele z boku. Robustní řecká plavidla narazila špičatými příděmi do první linie perských lodí. Další lodě za nimi neměly manévrovací prostor, překážely si, narážely do sebe a potápěly se jedna za druhou. Xerxés sledoval katastrofu z velitelské lodi z místa svého vyvýšeného trůnu a nemohl věřit vlastním očím. Na jedno řecké plavidlo přece připadala čtyři perská! Zkušení řečtí námořníci masakrovali nelítostně Peršany, až se moře pokryté troskami zbarvilo do ruda.

Kolem poledne zesílil vítr, který se změnil v bouři a na moři převaloval vysoké vlny jednu za druhou. Počasí podpořilo Řeky, jejich lodě byly lépe konstruovány. Za dvanáct hodin ztratili jen čtyřicet lodí, ale proměnili zátoku v perský hřbitov. Odhaduje se, že Peršané na mořském dně nechali potopených 200 lodí a obrovské množství mužů. Xerxés se už neodvážil pokračovat v dalších pozemních bojích, protože bez převahy na moři nemohl zásobovat svoji armádu. V Řecku nechal proto její malou část, která byla definitivně poražena o rok později v bitvě u Platají.

David zvítězil nad Goliášem, možné důsledky případné prohry Řeků na západní kulturu lze jen s mrazením v zádech odhadovat. V salamínské zátoce leží nejen perská flotila, ale i zpupné plány na vytvoření světové říše. Themistoklés ke svému vítězství použil lest, která je jedním z nejstarších bojových prostředků. Má za cíl každého, proti němuž je uplatněna, uvést v omyl. Stejně jako u podvodu. Slavný vojenský stratég a autor řady válečných teorií Clausewitz napsal, že když se slabšímu nabízí lest jako poslední možnost, přistupuje k ní i statečnost. Jeho tvrzení se potvrdilo i v případě Řeků v bitvě u Salamíny.

Řecký básník Aischylos, autor tragédie "Peršané":

"A na útesech kolem ležely

jen všude naplavené mrtvoly.

A bez pořádku dal se na útěk

kam kdo jen mohl, vztekle vesloval...

Jen stony, hrozný jek, se nesly po vlnách,

až černá noc ve svém klínu pohřbila,

ten strašný děj."

Zdroje:

Web Wikipedie.cz, odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Salam%C3%ADny

Web YouTube.cz, dokument Imperiální války, Salamína, odkaz:

Web YouTube.cz, 300: Vzestup říše, odkaz:

Autor: Jan Šik | pondělí 30.1.2017 19:00 | karma článku: 27.27 | přečteno: 1399x

Další články blogera

Jan Šik

Stalingrad: Operace Uran

Zima nebyla hlavní příčinou porážky německých vojsk u Stalingradu, stejně jako omyly a chyby, které se děly na obou bojujících stranách. Zásadní zvrat přišel po operaci naplánované generálem Žukovem.

22.5.2017 v 19:00 | Karma článku: 26.33 | Přečteno: 962 | Diskuse

Jan Šik

Stalingrad: Generál Zima

Rusko má ve své historii k dispozici řadu řadu nebezpečných pomocníků, které jim okupující vojska závidí. Zřejmě nejkrutější z nich je generál Zima, který pomohl vyhrát i bitvu o Stalingrad.

15.5.2017 v 19:00 | Karma článku: 26.33 | Přečteno: 1316 | Diskuse

Jan Šik

Stalingrad: Peklo

Víme vůbec, jak vypadá peklo? Každý z nás ho vidí jinak. Oheň a vedro. Hluk a otřesy. Bolest a křik. Utrpení a zabíjení. Peklo si dokáží lidé udělat sami.

8.5.2017 v 19:00 | Karma článku: 22.05 | Přečteno: 880 | Diskuse

Jan Šik

Stalingrad: Boj o silo

V bitvě o Stalingrad se vedla spousta velkých a malých střetů. Typické byly bojem vedeným zblízka. Zabíjet nepřítele a dívat se mu do očí, to je něco jiného, než ho ničit na dálku letadly, děly nebo tanky.

1.5.2017 v 19:00 | Karma článku: 29.15 | Přečteno: 2348 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Petr Polák

Cíl muslimských teroristů? Naše děti!

Vezmu to jen velmi zkrátka, protože nemá smysl psát sáhodlouze k něčemu, k čemu se vyjádří snad každý a řečeno tak bude asi úplně vše. Mám jen pár poznámek:

23.5.2017 v 9:40 | Karma článku: 27.69 | Přečteno: 542 | Diskuse

Jan Řeháček

Žalozpěv za Evropu

"Cosi je shnilého ve státě dánském", napsal kdysi William Shakespeare, narozený nějakých 120 mil jižně od Manchesteru. A dnes bych mohl dodat, že pokud na koncertě zcela zbytečně umírají lidé, je cosi shnilého ve státě evropském.

23.5.2017 v 9:09 | Karma článku: 17.36 | Přečteno: 587 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Zeď u mešity, nebo mešita u zdi?

Žijí mezi námi různí lidé. I ti ducha mdlého. Bližní, kteří neumí rozlišovat. A ti všichni mají volební právo. Leč o volbách tato glosa není, ale o něčem trochu jiném.

23.5.2017 v 9:05 | Karma článku: 17.86 | Přečteno: 352 | Diskuse

Jaroslav Andrýsek

Hospoda bez kouře

Za pár dní bude zakázáno kouření ve všech hospodách. Dokáže si někdo představit co nastane? Ano, dokáže. Pohled a zkušenosti hospodského, který vesnickou nekuřáckou hospodu již důkladně otestoval.

23.5.2017 v 8:43 | Karma článku: 23.01 | Přečteno: 642 | Diskuse

Růžena Kupková

Neúspěšní lovci. Litovat je nebo ne?

Občas se jim přitíží. Zřejmě je ta jejich bolest zase horší a to nutkání vyrazit na lov začne být nutkavější a přestávají jí odolávat. Vždyť oběť si najdou. Myslí si. Že to jenom jejich zdání, si ani nepřipustí.

23.5.2017 v 7:11 | Karma článku: 4.45 | Přečteno: 296 | Diskuse
Počet článků 137 Celková karma 23.90 Průměrná čtenost 923

Miluj každým kouskem svého srdce, neboť pak porozumíš. Když budeš pouze přemýšlet, neporozumíš ničemu.   

Seznam rubrik

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.