Vojenské omyly: Napoleon před Vídní
Příhoda, kterou mám na mysli, proběhla v období války Třetí koalice v roce 1805. Ta vznikla jako odpověď na Napoleonovo korunování císařem a skládala se z Británie, Ruska, Švédska a Rakouska. V říjnu téhož roku Francie utrpěla porážku v námořní bitvě u Trafalgaru od admirála Nelsona, ovšem krátce poté Napoleon donutil ke kapitulaci armádu rakouského generála Macka u Ulmu, kde zajal 60 tisíc Rakušanů. Potom narazil na ruskou armádu generála Kutuzova, která se po bojích u Hollabrunu stáhla k Olomouci. Francouzi mezitím obsadili Vídeň a pak postoupili na Moravu, kde obsadili Brno.
2. prosince roku 1805 byla v bitvě u Slavkova svedena Bitva tří císařů, ve které Napoleon dosáhl svého největšího vítězství. Měsíc předtím při pochodu jeho vojsk na Vídeň tvořil předvoj jeho armády V. sbor maršála Lannese a šest jezdeckých divizí maršála Murata. V cestě jim stála přírodní překážka řeka Dunaj. Rakušané se logicky snažili vyhodit co nejvíce mostů do povětří. Taborsky most severně od Vídně byl doposud nepoškozen, když k němu francouzské jednotky dorazily. Skládal se z řady dřevěných konstrukcí a spojovacích hrází, po kterých vedla hlavní silnice.
Poslední pole mostu mělo něco přes pět set metrů a na jeho fošnách leželo připravené palivové dříví, sláma a nálože střelného prachu. Na severním nábřeží přímo u mostu se rozložil jeden z rakouských záložních pluků pod velením stařičkého generálporučíka knížete Auersperga. Přístup k mostu blokovala jeho baterie těžkých děl. Aby Francouzi mohli prorazit dál, nutně potřebovali most a to nepoškozený. A tak francouzské velení dostalo drzý nápad. 13. listopadu 1805 se na most vydalo v nažehlených parádních slavnostních uniformách několik nejvyšších důstojníků.
Zmatení Rakušané sledovali generály Bertranda a Belliarda, a maršály Lannese a Murata. Důstojníci odvážně a sebevědomě se vztyčenými hlavami přešli celý most a suše sdělili službu konajícímu husarskému plukovníku Geringerovi, že právě skončila válka mezi Francii a Rakouskem. A že nejvyšší místa rozhodla, že most mají převzít do své péče Francouzi, aby zajistili společné přesuny obou armád. Maršál Murat se dokonce rozběhl k jednomu dělu a se smíchem vyskočil na jeho hlaveň.
Přes most pomalu začali přicházet další Francouzi a poklepávali Rakušany po zádech. Pokřikovali na ně, že teď jsou z nich dobří přátelé. Přitom odřezávali zápalné šňůry z děl a všechen hořlavý materiál házeli postupně do Dunaje. Když dorazil rakouský generál Auersperg, maršál Murat mu dal čestné slovo důstojníka, že nepřátelství skončilo. Milostivě povolil Rakušanům se nerušeně stáhnout, s tím, že jejich děla zůstanou na místě. Auersperg mu uvěřil a skutečně zbraně ponechal, kde byly, a stáhl celý svůj pluk. Po Bitvě tří císařů u Slavkova ho čekal válečný soud, který senilního generála odsoudil k smrti.
Císař se nad ním nakonec slitoval a udělil mu milost. Auersperg zemřel ve vězení. Vojenský stratég Clausewitz by v tomto případě hovořil nejspíše o oklamání nic netušící bojové strany, která si myslí, že jí nic nehrozí a najednou je sražena náhlým a rychlým úderem svého protivníka. Výsledkem je zmatek a jeho nalomená odvaha. Za rychlý úder lze považovat kolosální drzost a také odvahu napoleonských maršálů. Můžeme si o akci myslet, co chceme a smát se hlouposti rakouských vojáků, ale tento kousek zachránil desítky, možná stovky lidských životů, které by jinak v neodvratitelném střetu byly zmařeny.
Zdroje: Kniha Vojenské omyly v dějinách, autor Hans-Dieter Otto
Web Wikipedie, "Napoleonské války", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Napoleonsk%C3%A9_v%C3%A1lky
Jan Šik
Láskyplné hřbitovní poznání s hezkými slovy pro milovaného
Svým nejbližším říkáme tak málo hezkých slov. Abychom k tomuto poznání došli potřebujeme buď čas nebo náhlou událost. Třeba smrt.
Jan Šik
Muž, který své přítelkyni nedokázal říci ne
Pokaždé nenalezne muž odvahu k tomu, aby si vyřešil svoje problémy. Třeba, když chce utéci před ženou. Občas se však najde někdo jiný.
Jan Šik
Nespravedlivá výměna provedená odpornými šmejdy
Pokud vás má někdo nahradit, budete z toho špatní. Zvláště, když se dozvíte, že s vámi už nikdo a nikde nepočítá. Co potom uděláte?
Jan Šik
Kdo jsou oběti zla?
Prosincová střelba na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze měla jeden efekt. Vytvořila atmosféru, v které se jisté osoby odhalují v plné nahotě.
Jan Šik
Laskavý anděl a fólie na displej mobilu s drobky makové laskominy
Určitě každý z nás ve svém životě potkal laskavého člověka. Takového, který svůj skutek dokáže udělat pro druhého nezištně a bez postranních úmyslů. Prostě jenom tak.
Jan Šik
Kauza psychiatr: Kdo za ni může?
V současné době čelí známý český lékař Jan Cimický obžalobě ve věci skutků se sexuálním podtextem. Tato aféra něco vypovídá nejenom o něm.
Jan Šik
Analýza policejní akce očima čtenáře detektivek
Čtenáři detektivek dokáží detaily zločinu rozebrat na šroubky. Zvláště toho na filosofické fakultě, který se odehrál v předvánočním čase loňského roku.
Jan Šik
Věštba pro rok 2024: Hodně budeš někde
Co nás jednou čeká by chtěl vědět každý. Proto buďme rádi, když potkáme někoho důvěryhodného, kdo nám naši budoucnost předpoví.
Jan Šik
Až se rozsvítí vánoční hvězda
Temné dny těžce padají na lidskou duši. O to hůře, když se k tomu přidá počasí, které je spíše dušičkové než vánoční. Všechno zlé však jednou skončí.
Jan Šik
Hnědá olympiáda Berlín 1936 - špičkový atlet Jesse Owens
Osudy některých sportovců připomínají pohádkové příběhy. Ale často tento dojem vzniká jenom při pohledu zvenku. Podobně jako u naleštěné krásy, v jejímž nitru se ukrývá zlo.
Jan Šik
Národní proticukrová centrála dětem nepomůže
Jakákoliv policie na světě nikdy neporazí obchod s drogami. Dokud bude existovat poptávka, je jakýkoliv boj proti nim marný. Nejde však jen o tvrdé drogy.
Jan Šik
Kdo byl balíkový hrdina?
Vzpomínka na osmnáctiletého židovského studenta, kterého popravili nacisté. Jeho velký příběh může být inspirací i pro dnešní a budoucí generace.
Jan Šik
Mamánek, který si moc rád povídal se svou maminkou
Přehnaná péče o dítě bývá především doménou matek. Neuvědomují si, že život jejich potomka po letech nemusí skončit vůbec dobře.
Jan Šik
Ponižovaná dívka s kousanci na krku
Zastrašování vysává z obětí energii a bere jim zdraví a důstojnost. K tomu nejhoršímu patří šikana na pracovišti.
Jan Šik
Čtyřkačkový hošek a drsný řidič autobusu
Drzost současných mladších generací prý nezná hranic. V některých případech však tato může být signálem, že se v budoucím životě rozhodně neztratí.
Jan Šik
Dívka jedoucí v metru a zapáchající čerstvě vykopanou hlínou
Občas potkáme v životě někoho, s kým bychom chtěli kráčet po společné cestě. On jen na chvíli vyjeví svou pravou tvář a všechna naděje je pryč.
Jan Šik
Hrabošení v obchodním centru s módním troubou
Má-li muž doprovodit partnerku či manželku do obchodního centra za účelem nákupu oblečení, jde o hrdinský čin, který se podobá sebevražedné misi.
Jan Šik
Skvěle poskytnutá služba hodinového manžela
V záchvatech slabosti muž ženě slibuje. Potom zapomene a pak zase. V reakci na situaci ženě nezbývá než volat o pomoc. Ta bývá poskytnuta v překvapivě větší kvalitě, že se očekávalo.
Jan Šik
Záhada sežrané oplatky
V domácnostech dochází k záhadám. Občas se ztrácí nebo naopak přebývají věci různého charakteru. Takové události se neobejdou bez konfliktů v manželském soužití.
Jan Šik
Cizí kalhotky pod manželskou postelí
Skoro každý muž jednou za čas provede nějakou špatnost. Většinou se však chová jako beránek a tehdy bývá neprávem osočen. Třeba obviněním z nevěry.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 405
- Celková karma 13,06
- Průměrná čtenost 1356x
"Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině. Zachytit nekonečno v dlani a věčnost v jedné hodině". William Blake
Seznam rubrik
- Osobní
- Společnost
- Recenze
- První světová válka
- Druhá světová válka
- Bitvy naší historie
- Fotoblog
- Próza
- Koncentrační tábory
- Tajné společnosti
- Odstřelovači
- Historie
- Křížové výpravy
- Nezařazené