Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vojenské omyly: Hrdinský čin v Lutychu

20. 02. 2017 19:00:00
O tom jak vypadá odvážný skutek, má každý jinou představu. Někdy se takový kousek povede, aniž by o něj samotný hrdina usiloval. Jako jeden německý důstojník v belgickém Lutychu v roce 1914.

Stalo se ve čtvrtek 6. srpna 1914, krátce po zahájení 1. světové války. V Německu se dobrovolně hlásilo do zbraně 1,2 miliónu mužů, nejmladší měl 14 a nejstarší 71 let. Vojáci oplývali nadšením a sebedůvěrou. Mysleli si, že mají nejlepší armádu na světě a skvělý plán útoku, který vyhraje válku. Podle něj německá vojska měla prorazit přes neutrální Belgii hluboko do Francie až za Seinu, obklíčit Paříž a zničit v ní veškeré francouzské ozbrojené síly. Generál pěchoty Otto von Emmich dostal rozkaz, aby se svými jednotkami uvolnil cestu do Belgie a obsadil Lutych.

Jenže to nebylo tak jednoduché. Město leželo sto padesát metrů vysoko nad levým břehem řeky Mázy, od níž jej dělily strmé srázy. Její impozantní šířka dvě stě metrů fungovala fakticky jako hradní příkop. V okruhu padesáti kilometrů město chránilo dvanáct pancéřovaných pevností s metr tlustými betonovými stěnami. A vrchol všeho: v samotném centru byla umístěna nedobytná Citadela, v které jsou i dnes kasárna. Lutych měl pověst jedné z nejsilnějších pevností na světě. Čekalo se, že vydrží každé obléhání.

Německý voják si nesl: tornu, polní láhev, náhradní pár holínek, lopatku, nůž, pušku, střelivo. Ve váčku dvě dávky masa se zeleninou, dva balíčky sucharů, mletou kávu a láhev brandy. V dalším váčku obvazovou vatu, náplast, zápalky, jehlu, nit, čokoládu a tabák. Celkem 65 liber, což je asi 30 kilogramů. Docela dost pro pěšáka. Vojáci si sice zpívali celou cestu, ale postupovali pomalu. Pěší útok začal dne 5. srpna, po předchozím celodenním ostřelování pevností těžkým dělostřelectvem. Německé jednotky byly masakrovány tak, že se mrtví muži kupili až do metr vysokých barikád.

Teprve následující den ve dvě hodiny odpoledne se podařilo 14. brigádě generála von Emmicha prolomit kruh pevností a dosáhnout výšiny na pravém břehu řeky Mázy. Pozoroval je přitom generálmajor Ludendorff a stejně jako celý štáb armády, k němuž patřil, nevěděl, co dál. Brigáda sice dosáhla výšiny, ale skončila v obklíčení. Ostatní jednotky se nacházely daleko za brigádou. Žádná pevnost, kterým velel belgický generál Leman, se nehodlala vzdát. Nad jednou z nich se objevila německá vzducholoď Zeppelin, z které jeden poddůstojník vyhazoval granáty.

Pevnost se bránila dělostřeleckou palbou, salvy prorazily Zeppelinu plášť a ten se zřítil na zem. Následně plukovník von Oven vyrazil s elitním průzkumným oddílem napadnout Citadelu, ale jeho záhadně vojáci zabloudili a nikdo dodnes neví, proč k ní nedošli. Generál Ludendorff si ovšem řekl, že se oddílu muselo už dávno podařit největší pevnost dobýt a protože na ni byl zvědavý, vyrazil ji hledat. Na rozdíl od elitní jednotky se mu to podařilo během několika desítek minut. Vystoupil ze svého auta před bránou středověké pevnosti a prostě na ni zaklepal rukojetí svého kordu. Brána se otevřela a za ní stálo několik vyděšených belgických vojáků.

Generál polkl a třásl se strachem, ale neuhnul a zůstal stát beze slova na místě. Belgičané hleděli na jeho generálskou uniformu, když najednou zvedli ruce a vyvěsili bílý prapor. 300 vojáků a důstojníků se vzdalo jednomu generálovi jen proto, že se domnívalo, že za ním stojí skrytí další němečtí vojáci. Celý Lutych nakonec padl a císař Ludendorffa vyznamenal nejvyšším vyznamenáním "Pour le Mérite" . Nechtěný hrdinský čin zachránil lidské životy a pomohl generálovi ke kariéře. Generál Erich Ludendorff se později stal jednou z nejvýznamnějších vojenských osobností první světové války.

Zdroje:

Web Wikipedie, "Lutych", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lutych

Web Wikipedie, "Erich Ludedorff", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Erich_Ludendorff

Web zapisnik.fortif, "Bunkrologický zápisník", odkaz: http://zapisnik.fortif.net/889385-pevnost-lutych-modernizovane-forty-na-pravem-brehu-mazy/

Autor: Jan Šik | pondělí 20.2.2017 19:00 | karma článku: 23.00 | přečteno: 1235x

Další články blogera

Jan Šik

Počátky křížových výprav: Jeruzalém

Nejznámější město světa, které je dodnes příčinou kontroverzních náboženských střetů. Stalo se duchovním, politickým a mocenským cílem křížových výprav.

26.6.2017 v 19:00 | Karma článku: 9.68 | Přečteno: 320 | Diskuse

Jan Šik

Počátky křížových výprav: Středověk

Pokud chceme pochopit kořeny křížových výprav, potřebujeme poznat dobu, v které vyrostly. V Evropě nebyla situace jednoduchá, lze ji považovat za temné období.

19.6.2017 v 19:00 | Karma článku: 18.34 | Přečteno: 1124 | Diskuse

Jan Šik

Stalingrad: Zapsáno

Písemné záznamy z bitvy u Stalingradu nám mohou dát jen částečný obrázek té doby. Přesto stojí za to si je přečíst. Zde je několik výňatků z nich.

12.6.2017 v 19:00 | Karma článku: 25.99 | Přečteno: 1004 | Diskuse

Jan Šik

Stalingrad: Vítězové a poražení

Bitva se chýlila ke konci. Na začátku ledna 1943 byla u Stalingradu německá 6. armáda sevřená silným uzávěrovým kruhem Rudé armády. Wermacht neměl sílu na pokus o únik, přesto se nevzdával lehce.

5.6.2017 v 19:00 | Karma článku: 33.11 | Přečteno: 3076 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jiří Turner

Nesmíme na veřejnosti kouřit, pít a křičet, ale budeme moci střílet

To je fajn. Vskutku ukázkový příklad, jak udělat z lidí idioty. Restrikce běžných lidských činností, omezování občanských svobod, soukromí a podnikání má vyvážit zákon, který občanům umožňuje v konvenční válce využít své zbraně.

29.6.2017 v 12:44 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jaroslav Čejka

Zvítězí Kulhánek nad Zemanem? Těžko, Anežko!

M. Zeman měl zatím pro příští volby za vážné soupeře jen Drahoše a Horáčka. Teď se objevil další - bývalý šéf Škodovky Kulhánek. Všichni tři mají za sebou nesporné profesní úspěchy, ale v politice mají zkušenosti Anežky z Hudlic.

29.6.2017 v 12:08 | Karma článku: 8.35 | Přečteno: 115 |

Jaroslav Andrýsek

Brutální reklama – svědectví o naší společnosti

V reklamě na banku kocour sežere kanárka. To se klidně může stát, tak v čem je ta brutalita? A navíc, denně na obrazovce vidíme stovky vražd a násilí. Tak proč to pohoršení nad hladovým kocourem?

29.6.2017 v 9:46 | Karma článku: 20.96 | Přečteno: 801 | Diskuse

Libor Popovský

Rozhodla se Evropa spáchat sebevraždu?

Překlad článku Judith Bergman „Europe: Choosing Suicide?" pro českou verzi webu Gatestone Institute zpracovaný paní Helenou Kolínskou a mnou.

29.6.2017 v 9:12 | Karma článku: 34.32 | Přečteno: 1260 | Diskuse

Pavel Opl

Utahovali nám opasky, berou nám svobodu a co nám provedou dál ?

Deset milionů obyvatel naší republiky si muselo utahovat opasky, když pár gaunerů vytunelovalo naši zem. Z gaunerů se stali "VIP" a bohatí "mocipáni", kteří ovlivňují dodnes i legislativu. Tu legislativu, která nám bere

28.6.2017 v 23:17 | Karma článku: 41.52 | Přečteno: 1892 | Diskuse
Počet článků 142 Celková karma 24.31 Průměrná čtenost 960

Miluj každým kouskem svého srdce, neboť pak porozumíš. Když budeš pouze přemýšlet, neporozumíš ničemu.   

Seznam rubrik

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.