Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vojenské omyly: Hrdinský čin v Lutychu

20. 02. 2017 19:00:00
O tom jak vypadá odvážný skutek, má každý jinou představu. Někdy se takový kousek povede, aniž by o něj samotný hrdina usiloval. Jako jeden německý důstojník v belgickém Lutychu v roce 1914.

Stalo se ve čtvrtek 6. srpna 1914, krátce po zahájení 1. světové války. V Německu se dobrovolně hlásilo do zbraně 1,2 miliónu mužů, nejmladší měl 14 a nejstarší 71 let. Vojáci oplývali nadšením a sebedůvěrou. Mysleli si, že mají nejlepší armádu na světě a skvělý plán útoku, který vyhraje válku. Podle něj německá vojska měla prorazit přes neutrální Belgii hluboko do Francie až za Seinu, obklíčit Paříž a zničit v ní veškeré francouzské ozbrojené síly. Generál pěchoty Otto von Emmich dostal rozkaz, aby se svými jednotkami uvolnil cestu do Belgie a obsadil Lutych.

Jenže to nebylo tak jednoduché. Město leželo sto padesát metrů vysoko nad levým břehem řeky Mázy, od níž jej dělily strmé srázy. Její impozantní šířka dvě stě metrů fungovala fakticky jako hradní příkop. V okruhu padesáti kilometrů město chránilo dvanáct pancéřovaných pevností s metr tlustými betonovými stěnami. A vrchol všeho: v samotném centru byla umístěna nedobytná Citadela, v které jsou i dnes kasárna. Lutych měl pověst jedné z nejsilnějších pevností na světě. Čekalo se, že vydrží každé obléhání.

Německý voják si nesl: tornu, polní láhev, náhradní pár holínek, lopatku, nůž, pušku, střelivo. Ve váčku dvě dávky masa se zeleninou, dva balíčky sucharů, mletou kávu a láhev brandy. V dalším váčku obvazovou vatu, náplast, zápalky, jehlu, nit, čokoládu a tabák. Celkem 65 liber, což je asi 30 kilogramů. Docela dost pro pěšáka. Vojáci si sice zpívali celou cestu, ale postupovali pomalu. Pěší útok začal dne 5. srpna, po předchozím celodenním ostřelování pevností těžkým dělostřelectvem. Německé jednotky byly masakrovány tak, že se mrtví muži kupili až do metr vysokých barikád.

Teprve následující den ve dvě hodiny odpoledne se podařilo 14. brigádě generála von Emmicha prolomit kruh pevností a dosáhnout výšiny na pravém břehu řeky Mázy. Pozoroval je přitom generálmajor Ludendorff a stejně jako celý štáb armády, k němuž patřil, nevěděl, co dál. Brigáda sice dosáhla výšiny, ale skončila v obklíčení. Ostatní jednotky se nacházely daleko za brigádou. Žádná pevnost, kterým velel belgický generál Leman, se nehodlala vzdát. Nad jednou z nich se objevila německá vzducholoď Zeppelin, z které jeden poddůstojník vyhazoval granáty.

Pevnost se bránila dělostřeleckou palbou, salvy prorazily Zeppelinu plášť a ten se zřítil na zem. Následně plukovník von Oven vyrazil s elitním průzkumným oddílem napadnout Citadelu, ale jeho záhadně vojáci zabloudili a nikdo dodnes neví, proč k ní nedošli. Generál Ludendorff si ovšem řekl, že se oddílu muselo už dávno podařit největší pevnost dobýt a protože na ni byl zvědavý, vyrazil ji hledat. Na rozdíl od elitní jednotky se mu to podařilo během několika desítek minut. Vystoupil ze svého auta před bránou středověké pevnosti a prostě na ni zaklepal rukojetí svého kordu. Brána se otevřela a za ní stálo několik vyděšených belgických vojáků.

Generál polkl a třásl se strachem, ale neuhnul a zůstal stát beze slova na místě. Belgičané hleděli na jeho generálskou uniformu, když najednou zvedli ruce a vyvěsili bílý prapor. 300 vojáků a důstojníků se vzdalo jednomu generálovi jen proto, že se domnívalo, že za ním stojí skrytí další němečtí vojáci. Celý Lutych nakonec padl a císař Ludendorffa vyznamenal nejvyšším vyznamenáním "Pour le Mérite" . Nechtěný hrdinský čin zachránil lidské životy a pomohl generálovi ke kariéře. Generál Erich Ludendorff se později stal jednou z nejvýznamnějších vojenských osobností první světové války.

Zdroje:

Web Wikipedie, "Lutych", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lutych

Web Wikipedie, "Erich Ludedorff", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Erich_Ludendorff

Web zapisnik.fortif, "Bunkrologický zápisník", odkaz: http://zapisnik.fortif.net/889385-pevnost-lutych-modernizovane-forty-na-pravem-brehu-mazy/

Autor: Jan Šik | pondělí 20.2.2017 19:00 | karma článku: 22.33 | přečteno: 1170x

Další články blogera

Jan Šik

Stalingrad: Němci

V urputném boji o město na Volze se neutkaly jen armády, ale také osobnosti. Muži, kteří stáli v čele bojových formací na obou stranách, byli většinou rozhodní, chytří a odvážní.

27.3.2017 v 19:00 | Karma článku: 20.85 | Přečteno: 1549 | Diskuse

Jan Šik

Stalingrad: Místo bitvy

Je považována za největší bitvu všech dob. Zaslouží si i další přívlastky. Třeba nejurputnější, nejzoufalejší, nejtvrdší, nejkrutější, nejzákeřnější... Jasně ukázala, čeho všeho jsme my lidé schopni.

20.3.2017 v 19:00 | Karma článku: 18.49 | Přečteno: 947 | Diskuse

Jan Šik

Vojenské omyly: Před Moskvou

Dva muži kvů-li kterým umíraly milióny lidí na celé planetě. Oba byli úspěšní v řadě bitev, ale své války prohráli. Při ruském tažení se oba dopustili podobných chyb. Jenže Hitler se od Napoleona nepoučil.

13.3.2017 v 19:00 | Karma článku: 24.28 | Přečteno: 1609 | Diskuse

Jan Šik

Vojenské omyly: Vítězství poražených u Dunkerku

Není důležité vyhrávat bitvy, ale války. Historie zná řadu příkladů, jeden je z druhé světové války a odehrál se na přelomu května a června v roce 1940 ve Francii.

6.3.2017 v 19:00 | Karma článku: 23.64 | Přečteno: 2384 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Filip Vajdík

Jaký svět po sobě necháme pro příští generace?

Každý člověk má moc. Někdo má moc zahýbat prstem, někdo umí svými myšlenkami inspirovat okolí, někdo má moc ovlivnit své děti, někdo má vojenskou moc a může rozhodovat o životě a smrti milionů lidí. Jak budeme naši moc uplatňovat?

29.3.2017 v 0:42 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 20 | Diskuse

Bohumír Šimek

Vážený pane prezidente!

Urážíte všechny, kteří osobně znali zesnulého arcibiskupa kardinála Miloslava Vlka, svým vysvětlováním Vašeho odmítnutí účasti na jeho pohřbu.

28.3.2017 v 21:59 | Karma článku: 17.35 | Přečteno: 583 | Diskuse

Jana Slaninová

Borec na poště. Vlastně dva borci. Jeden s velkým a druhý s malým

Hromadné podání má různé nevýhodné výhody. Je možnost delší dobu pozorovat děje před i za přepážkou. A díky tomu jsem poznala dva borce. Jednoho s velkým a jednoho s malým.

28.3.2017 v 21:26 | Karma článku: 9.72 | Přečteno: 339 | Diskuse

Tomáš Gayer

Učiníme EU silnější a odolnější....

"Učiníme Evropskou unii silnější a odolnější prostřednictvím ještě větší jednoty ...." Tolik ze setkání papalášů v Římě. Nám starším to nemohlo nepřipomenout časy minulé. A jak by ne, neomarxisté jsou přeci ze stejného hnízda!

28.3.2017 v 20:59 | Karma článku: 21.62 | Přečteno: 355 | Diskuse

Radek Maleč

Má-li být spravedlnost, má-li se společnost zdravě vyvíjet, musí mít muži větší příjem.

Muži jsou robustnější než ženy. Podobně kůň je větší než poník, udělá víc práce, ale víc toho i sežere. Má mít muž větší plat, resp. ze zákona větší životní minimum než žena? A co tržní plat? Co je spravedlivé?

28.3.2017 v 20:28 | Karma článku: 22.95 | Přečteno: 766 | Diskuse
Počet článků 129 Celková karma 22.67 Průměrná čtenost 870

Miluj každým kouskem svého srdce, neboť pak porozumíš. Když budeš pouze přemýšlet, neporozumíš ničemu.   

Seznam rubrik

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.