Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vojenské omyly: Masakr u Loosu

27. 02. 2017 19:00:00
Každá válka je strašná sama o sobě, ale některé vojenské omyly mají v bitvách nepředstavitelně hrůzné následky. Jedna taková chyba se odehrála v první světové válce nedaleko belgického města Ypry.

Belgické město Ypry (francouzsky Yprés) je dnes jedním ze správních center vlámské provincie Západní Flandry. Žije v něm necelých čtyřicet tisíc obyvatel. Za první světové války se v Yperském oblouku odehrály čtyři velké bitvy, protože šlo o strategický přístup k přístavům Dunkerque a Calais. Do dějin vstoupily Ypry 22. dubna 1915, kdy během bojů o města Langermark a Steenstraete byl Němci poprvé v historii lidstva vyzkoušen bojový plyn, konkrétně sloučenina chlóru. O dva roky později na stejném místě následovala zkouška jiné látky, pojmenované podle místa jejího použití. Yperit patří do skupiny zpuchýřujících bojových látek a projevuje se leptáním sliznic.

Britové rozhodli o použití chlóru 6. září 1915 a už 25. září téhož roku ho použili. Místo bitvy Loos ve Francii je vzdálen od belgických Yprů třicet sedm kilometrů a bojovalo se zde od 25. září do 13. října 1915. Katastrofální útok britské armády, který se odehrál v prvních dvou dnech, byl jenom předehrou k dalším krvavým jatkám v této lokalitě. Mezi několika vesnicemi francouzského uhelného revíru u Loos vyrazilo v šest hodin ráno prvního dne šest britských divizí proti silným postavením Němců. Protože Angličané neměli těžké dělostřelectvo, odhodlali se k nasazení bojového plynu.

Útočící jednotky s nasazenými plynovými maskami v mlze, kterou tvořila při zemi táhnoucí se chemická látka, nic neviděly. K polednímu se tehdejší generál Douglas Haig rozhodl nasadit všechny zálohy, aby dosáhl vítězství. Domníval se, že Němci jsou už zdecimováni a k jejich zničení stačí jen jediný úder. Jenže šlo o fatálně chybné hodnocení situace. Němci v pořádku a téměř nedotčeni čekali v dobře vybudovaných střeleckých okopech, chráněných ostnatým drátem, na nepřátelský útok. Ten Britové podnikli 26. září v jedenáct hodin dopoledne silami dvou divizí.

Šlo o mladé muže, kteří dosud neměli žádnou bojovou zkušenost. Tito vojáci pochodovali potmě v lijáku, chladu a blátě. Osmnáct hodin, hladoví, vyčerpaní, bez map a jakékoliv podpory. Velitelé jim ukázali jen hrubé orientační body. Jednotky dokonce pochodovaly nekryté ve formacích v deseti řadách po tisících mužích. Když se objevily před Němci, ti nemohli věřit vlastním očím. Britové dorazili až k metr vysokým a šest metrů hlubokým překážkám z ostnatého drátu. Pro jejich zdolání je velitelé nevybavili ani pořádnými a vhodnými nůžkami na přestřižení drátu. Nůžky byly příliš malé.

V ten okamžik zahájili Němci palbu z kulometů. Doslova jako jarní trávu kosili anglické muže, kteří jim poskytovali snadný terč, po tisících. Mnozí němečtí vojáci z pohledu na ta jatka byli tak vyděšeni, že když se Britové obrátili v zoufalé panice na útěk, proti rozkazům zastavovali palbu. Málokterý válečný střet v dějinách skončil s tak propastným rozdílem ve ztrátách. Němci neztratili skoro nikoho. Z celkového počtu 10 000 mužů na britské straně zůstalo na bojišti rozstříleno 7 861 vojáků a 385 důstojníků. Z pohledu padlých, raněných a nezvěstných v dalších střetech v této oblasti, však šlo jen o pouhou epizodu.

Ze strany pozdějšího polního maršála Douglase Haiga a jeho štábu se jednalo o chybné vyhodnocení operativní situace. Velící důstojníci se těchto chyb často dopouští v důsledku nedostatečných informací o protivníkovi, neznalosti prostředí nebo dokonce ze špatného odhadu počasí. Není vyloučeno, že v případě masakru u Loos svou roli sehrála i domýšlivost či jen obyčejná hloupost. Tato bitva patřila k těm prvním, které jen zvýraznily nesmyslnost zákopových válek v celém dalším průběhu první světové války.

Zdroje:

Web Wikipedie.cz, "Ypry", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ypry

Web Wikipedie.cz, "Yperit", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Yperit

Web Wikipedie.en, "Battle of Loos", odkaz: https://en.wikipedia.org/wiki/Battle_of_Loos

Autor: Jan Šik | pondělí 27.2.2017 19:00 | karma článku: 24.51 | přečteno: 2300x

Další články blogera

Jan Šik

Stalingrad: Němci

V urputném boji o město na Volze se neutkaly jen armády, ale také osobnosti. Muži, kteří stáli v čele bojových formací na obou stranách, byli většinou rozhodní, chytří a odvážní.

27.3.2017 v 19:00 | Karma článku: 20.85 | Přečteno: 1549 | Diskuse

Jan Šik

Stalingrad: Místo bitvy

Je považována za největší bitvu všech dob. Zaslouží si i další přívlastky. Třeba nejurputnější, nejzoufalejší, nejtvrdší, nejkrutější, nejzákeřnější... Jasně ukázala, čeho všeho jsme my lidé schopni.

20.3.2017 v 19:00 | Karma článku: 18.49 | Přečteno: 947 | Diskuse

Jan Šik

Vojenské omyly: Před Moskvou

Dva muži kvů-li kterým umíraly milióny lidí na celé planetě. Oba byli úspěšní v řadě bitev, ale své války prohráli. Při ruském tažení se oba dopustili podobných chyb. Jenže Hitler se od Napoleona nepoučil.

13.3.2017 v 19:00 | Karma článku: 24.28 | Přečteno: 1609 | Diskuse

Jan Šik

Vojenské omyly: Vítězství poražených u Dunkerku

Není důležité vyhrávat bitvy, ale války. Historie zná řadu příkladů, jeden je z druhé světové války a odehrál se na přelomu května a června v roce 1940 ve Francii.

6.3.2017 v 19:00 | Karma článku: 23.64 | Přečteno: 2384 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Filip Vajdík

Jaký svět po sobě necháme pro příští generace?

Každý člověk má moc. Někdo má moc zahýbat prstem, někdo umí svými myšlenkami inspirovat okolí, někdo má moc ovlivnit své děti, někdo má vojenskou moc a může rozhodovat o životě a smrti milionů lidí. Jak budeme naši moc uplatňovat?

29.3.2017 v 0:42 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 20 | Diskuse

Bohumír Šimek

Vážený pane prezidente!

Urážíte všechny, kteří osobně znali zesnulého arcibiskupa kardinála Miloslava Vlka, svým vysvětlováním Vašeho odmítnutí účasti na jeho pohřbu.

28.3.2017 v 21:59 | Karma článku: 17.35 | Přečteno: 583 | Diskuse

Jana Slaninová

Borec na poště. Vlastně dva borci. Jeden s velkým a druhý s malým

Hromadné podání má různé nevýhodné výhody. Je možnost delší dobu pozorovat děje před i za přepážkou. A díky tomu jsem poznala dva borce. Jednoho s velkým a jednoho s malým.

28.3.2017 v 21:26 | Karma článku: 9.72 | Přečteno: 339 | Diskuse

Tomáš Gayer

Učiníme EU silnější a odolnější....

"Učiníme Evropskou unii silnější a odolnější prostřednictvím ještě větší jednoty ...." Tolik ze setkání papalášů v Římě. Nám starším to nemohlo nepřipomenout časy minulé. A jak by ne, neomarxisté jsou přeci ze stejného hnízda!

28.3.2017 v 20:59 | Karma článku: 21.62 | Přečteno: 355 | Diskuse

Radek Maleč

Má-li být spravedlnost, má-li se společnost zdravě vyvíjet, musí mít muži větší příjem.

Muži jsou robustnější než ženy. Podobně kůň je větší než poník, udělá víc práce, ale víc toho i sežere. Má mít muž větší plat, resp. ze zákona větší životní minimum než žena? A co tržní plat? Co je spravedlivé?

28.3.2017 v 20:28 | Karma článku: 22.95 | Přečteno: 766 | Diskuse
Počet článků 129 Celková karma 22.67 Průměrná čtenost 870

Miluj každým kouskem svého srdce, neboť pak porozumíš. Když budeš pouze přemýšlet, neporozumíš ničemu.   

Seznam rubrik

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.