Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vojenské omyly: Masakr u Loosu

27. 02. 2017 19:00:00
Každá válka je strašná sama o sobě, ale některé vojenské omyly mají v bitvách nepředstavitelně hrůzné následky. Jedna taková chyba se odehrála v první světové válce nedaleko belgického města Ypry.

Belgické město Ypry (francouzsky Yprés) je dnes jedním ze správních center vlámské provincie Západní Flandry. Žije v něm necelých čtyřicet tisíc obyvatel. Za první světové války se v Yperském oblouku odehrály čtyři velké bitvy, protože šlo o strategický přístup k přístavům Dunkerque a Calais. Do dějin vstoupily Ypry 22. dubna 1915, kdy během bojů o města Langermark a Steenstraete byl Němci poprvé v historii lidstva vyzkoušen bojový plyn, konkrétně sloučenina chlóru. O dva roky později na stejném místě následovala zkouška jiné látky, pojmenované podle místa jejího použití. Yperit patří do skupiny zpuchýřujících bojových látek a projevuje se leptáním sliznic.

Britové rozhodli o použití chlóru 6. září 1915 a už 25. září téhož roku ho použili. Místo bitvy Loos ve Francii je vzdálen od belgických Yprů třicet sedm kilometrů a bojovalo se zde od 25. září do 13. října 1915. Katastrofální útok britské armády, který se odehrál v prvních dvou dnech, byl jenom předehrou k dalším krvavým jatkám v této lokalitě. Mezi několika vesnicemi francouzského uhelného revíru u Loos vyrazilo v šest hodin ráno prvního dne šest britských divizí proti silným postavením Němců. Protože Angličané neměli těžké dělostřelectvo, odhodlali se k nasazení bojového plynu.

Útočící jednotky s nasazenými plynovými maskami v mlze, kterou tvořila při zemi táhnoucí se chemická látka, nic neviděly. K polednímu se tehdejší generál Douglas Haig rozhodl nasadit všechny zálohy, aby dosáhl vítězství. Domníval se, že Němci jsou už zdecimováni a k jejich zničení stačí jen jediný úder. Jenže šlo o fatálně chybné hodnocení situace. Němci v pořádku a téměř nedotčeni čekali v dobře vybudovaných střeleckých okopech, chráněných ostnatým drátem, na nepřátelský útok. Ten Britové podnikli 26. září v jedenáct hodin dopoledne silami dvou divizí.

Šlo o mladé muže, kteří dosud neměli žádnou bojovou zkušenost. Tito vojáci pochodovali potmě v lijáku, chladu a blátě. Osmnáct hodin, hladoví, vyčerpaní, bez map a jakékoliv podpory. Velitelé jim ukázali jen hrubé orientační body. Jednotky dokonce pochodovaly nekryté ve formacích v deseti řadách po tisících mužích. Když se objevily před Němci, ti nemohli věřit vlastním očím. Britové dorazili až k metr vysokým a šest metrů hlubokým překážkám z ostnatého drátu. Pro jejich zdolání je velitelé nevybavili ani pořádnými a vhodnými nůžkami na přestřižení drátu. Nůžky byly příliš malé.

V ten okamžik zahájili Němci palbu z kulometů. Doslova jako jarní trávu kosili anglické muže, kteří jim poskytovali snadný terč, po tisících. Mnozí němečtí vojáci z pohledu na ta jatka byli tak vyděšeni, že když se Britové obrátili v zoufalé panice na útěk, proti rozkazům zastavovali palbu. Málokterý válečný střet v dějinách skončil s tak propastným rozdílem ve ztrátách. Němci neztratili skoro nikoho. Z celkového počtu 10 000 mužů na britské straně zůstalo na bojišti rozstříleno 7 861 vojáků a 385 důstojníků. Z pohledu padlých, raněných a nezvěstných v dalších střetech v této oblasti, však šlo jen o pouhou epizodu.

Ze strany pozdějšího polního maršála Douglase Haiga a jeho štábu se jednalo o chybné vyhodnocení operativní situace. Velící důstojníci se těchto chyb často dopouští v důsledku nedostatečných informací o protivníkovi, neznalosti prostředí nebo dokonce ze špatného odhadu počasí. Není vyloučeno, že v případě masakru u Loos svou roli sehrála i domýšlivost či jen obyčejná hloupost. Tato bitva patřila k těm prvním, které jen zvýraznily nesmyslnost zákopových válek v celém dalším průběhu první světové války.

Zdroje:

Web Wikipedie.cz, "Ypry", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ypry

Web Wikipedie.cz, "Yperit", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Yperit

Web Wikipedie.en, "Battle of Loos", odkaz: https://en.wikipedia.org/wiki/Battle_of_Loos

Autor: Jan Šik | pondělí 27.2.2017 19:00 | karma článku: 24.65 | přečteno: 2337x

Další články blogera

Jan Šik

Stalingrad: Operace Uran

Zima nebyla hlavní příčinou porážky německých vojsk u Stalingradu, stejně jako omyly a chyby, které se děly na obou bojujících stranách. Zásadní zvrat přišel po operaci naplánované generálem Žukovem.

22.5.2017 v 19:00 | Karma článku: 26.45 | Přečteno: 962 | Diskuse

Jan Šik

Stalingrad: Generál Zima

Rusko má ve své historii k dispozici řadu řadu nebezpečných pomocníků, které jim okupující vojska závidí. Zřejmě nejkrutější z nich je generál Zima, který pomohl vyhrát i bitvu o Stalingrad.

15.5.2017 v 19:00 | Karma článku: 26.33 | Přečteno: 1316 | Diskuse

Jan Šik

Stalingrad: Peklo

Víme vůbec, jak vypadá peklo? Každý z nás ho vidí jinak. Oheň a vedro. Hluk a otřesy. Bolest a křik. Utrpení a zabíjení. Peklo si dokáží lidé udělat sami.

8.5.2017 v 19:00 | Karma článku: 22.05 | Přečteno: 880 | Diskuse

Jan Šik

Stalingrad: Boj o silo

V bitvě o Stalingrad se vedla spousta velkých a malých střetů. Typické byly bojem vedeným zblízka. Zabíjet nepřítele a dívat se mu do očí, to je něco jiného, než ho ničit na dálku letadly, děly nebo tanky.

1.5.2017 v 19:00 | Karma článku: 29.15 | Přečteno: 2348 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Petr Polák

Cíl muslimských teroristů? Naše děti!

Vezmu to jen velmi zkrátka, protože nemá smysl psát sáhodlouze k něčemu, k čemu se vyjádří snad každý a řečeno tak bude asi úplně vše. Mám jen pár poznámek:

23.5.2017 v 9:40 | Karma článku: 28.58 | Přečteno: 664 | Diskuse

Jan Řeháček

Žalozpěv za Evropu

"Cosi je shnilého ve státě dánském", napsal kdysi William Shakespeare, narozený nějakých 120 mil jižně od Manchesteru. A dnes bych mohl dodat, že pokud na koncertě zcela zbytečně umírají lidé, je cosi shnilého ve státě evropském.

23.5.2017 v 9:09 | Karma článku: 17.80 | Přečteno: 645 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Zeď u mešity, nebo mešita u zdi?

Žijí mezi námi různí lidé. I ti ducha mdlého. Bližní, kteří neumí rozlišovat. A ti všichni mají volební právo. Leč o volbách tato glosa není, ale o něčem trochu jiném.

23.5.2017 v 9:05 | Karma článku: 18.28 | Přečteno: 390 | Diskuse

Jaroslav Andrýsek

Hospoda bez kouře

Za pár dní bude zakázáno kouření ve všech hospodách. Dokáže si někdo představit co nastane? Ano, dokáže. Pohled a zkušenosti hospodského, který vesnickou nekuřáckou hospodu již důkladně otestoval.

23.5.2017 v 8:43 | Karma článku: 23.32 | Přečteno: 674 | Diskuse

Růžena Kupková

Neúspěšní lovci. Litovat je nebo ne?

Občas se jim přitíží. Zřejmě je ta jejich bolest zase horší a to nutkání vyrazit na lov začne být nutkavější a přestávají jí odolávat. Vždyť oběť si najdou. Myslí si. Že to jenom jejich zdání, si ani nepřipustí.

23.5.2017 v 7:11 | Karma článku: 4.45 | Přečteno: 301 | Diskuse
Počet článků 137 Celková karma 23.90 Průměrná čtenost 923

Miluj každým kouskem svého srdce, neboť pak porozumíš. Když budeš pouze přemýšlet, neporozumíš ničemu.   

Seznam rubrik

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.