Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stalingrad: Místo bitvy

20. 03. 2017 19:00:00
Je považována za největší bitvu všech dob. Zaslouží si i další přívlastky. Třeba nejurputnější, nejzoufalejší, nejtvrdší, nejkrutější, nejzákeřnější... Jasně ukázala, čeho všeho jsme my lidé schopni.

Dnešní Volgograd byl založen v roce 1589 jako pevnost Caricyn na soutoku řek Carica a Volha. První ruský car Ivan Hrozný ji zřídil za účelem ostrahy hranice mezi Tatarstánem a ruským impériem. Na místě později vzniklého města se odehrály různé krvavé boje. Na významu nabylo v 19. století, kdy se Caricyn stal významným přístavem na Volze a důležitou dopravní křižovatkou. Během Říjnové revoluce šlo o strategické místo, které tvořilo klín mezi dvěma protibolševickými bílými armádami: donskými kozáky generála Krasnova a jezdectvem generála Wrangela. Město ubránily rudé oddíly.

V jejich čele stál tzv. Rudý maršál Vorošilov a jemu po boku armádní komisař Josif Vissarionovič Stalin. Právě Stalinovi se připisovaly největší zásluhy za obranu města v roce 1918 a i proto se Carycin přejmenoval v roce 1925 na Stalingrad. Se svými 446 000 obyvateli se koncem roku 1939 město stalo jedním z největších v tehdejším Sovětském svazu. Na poměry SSSR velmi moderní metropole, v které bydlela řada převážně mladších lidí. Z vesnic je přitahoval dostatek práce. V okolí města se sice nenacházely žádné suroviny, ale Stalingrad měl velmi příznivou dopravní polohu.

A rovněž těžký a strojírenský průmysl. Nacházela se v něm řada továren, z nichž například traktorový závod Dzeržinskij vyráběl asi dvacet pět procent produkce tažných strojů v Sovětském svazu. Největší továrnou byla ocelárna Krasnyj Okťabr (Rudý říjen). Mimoto zde našla uplatnění a umístění nejvýznamnější rafinérie v zemi, dvě obrovská vlaková nádraží, samozřejmě letiště a důležitý přístav. Hned po vypuknutí války všechny továrny přešly na zbrojní výrobu, traktorový závod vyráběl slavné tanky T-34. Ve Stalingradu zřídila armáda obrovské překladiště, kterým proudily milióny tun materiálu denně.

Město obklopovaly zahrady plné švestkových a mandloňových stromů, které se táhly na kilometry daleko a rovněž kolchozní pole s vodními melouny. To vše uprostřed stepí, rovinami bez stromů a stínů. Prašné cesty, písečné bouře, vedra přes 50°C, stepní požáry a nedostatek vody. Skoro žádný soumrak, kolem dvacáté hodiny z plného světla rychlý přechod do teplé noci. Letní bouře s průtržemi mračen měnily potoky v řeky a step v mazavé bláto. V zimě teploty až minus 40 °C. Žádné palivové dříví, jen náhražka v podobě dobytčího sušeného trusu. Podnebí pro středoevropana téměř nesnesitelné.

I dnešní Volgograd je důležitým přístavem na Volze. Město, o něco větší než Praha, se rozkládá na strmém západním břehu Volhy a táhne se v délce 80 km. V roce 1942 přes řeku nevedly žádné mosty, přeprava se prováděla výhradně převozy, parníky a motorovými čluny. V centru impozantní Rudé náměstí a obchodní dům Univermag. Dále se zde nacházelo Gorkého divadlo nebo velké dělnické sídliště Spartakovka. Stalingradské předměstí tvořily převážně domky ze dřeva. Úzké pravoúhlé komplexy domů, přímé dlouhé hlavní třídy a krátké příčné ulice.

Na sever městského centra stojí kurgan, což je pojmenování pro mohylu, tedy umělý násep z kamení a hlíny nad hroby. Zde byl navršen před staletími na počest tatarského knížete Mamaje a stal se oblíbeným místem výletů obyvatel města v době míru. Konaly se zde koncerty vojenských kapel, setkávali milenci a hráli malé děti se svými rodiči. V době války měl označení kóta 102 na mapách obou bojujících stran. Šlo o nejdůležitější strategický bod, z kterého šlo dělostřelectvem ostřelovat celé město. Na těchto místech se uskutečnila bitva všech bitev.

Příště: Bitva o Stalingrad: Němci

Zdroje:

Web Wikipedie.cz, "Volgograd", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Volgograd

Web Wikipedie.cz, "Bitva u Stalingradu", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Stalingradu

Web Youtube.cz, "Velká vlastenecká válka, díl Stalingrad", odkaz:

Web Youtube.cz, "Stalingrad-Ani o krok zpět", a další dva díly "Za Volhou není země" a "Ve znamení Uranu" najdete na webu, odkaz:

Autor: Jan Šik | pondělí 20.3.2017 19:00 | karma článku: 19.84 | přečteno: 1285x

Další články blogera

Jan Šik

Počátky křížových výprav: Jeruzalém

Nejznámější město světa, které je dodnes příčinou kontroverzních náboženských střetů. Stalo se duchovním, politickým a mocenským cílem křížových výprav.

26.6.2017 v 19:00 | Karma článku: 9.68 | Přečteno: 320 | Diskuse

Jan Šik

Počátky křížových výprav: Středověk

Pokud chceme pochopit kořeny křížových výprav, potřebujeme poznat dobu, v které vyrostly. V Evropě nebyla situace jednoduchá, lze ji považovat za temné období.

19.6.2017 v 19:00 | Karma článku: 18.34 | Přečteno: 1124 | Diskuse

Jan Šik

Stalingrad: Zapsáno

Písemné záznamy z bitvy u Stalingradu nám mohou dát jen částečný obrázek té doby. Přesto stojí za to si je přečíst. Zde je několik výňatků z nich.

12.6.2017 v 19:00 | Karma článku: 25.99 | Přečteno: 1004 | Diskuse

Jan Šik

Stalingrad: Vítězové a poražení

Bitva se chýlila ke konci. Na začátku ledna 1943 byla u Stalingradu německá 6. armáda sevřená silným uzávěrovým kruhem Rudé armády. Wermacht neměl sílu na pokus o únik, přesto se nevzdával lehce.

5.6.2017 v 19:00 | Karma článku: 33.11 | Přečteno: 3076 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jaroslav Čejka

Zvítězí Kulhánek nad Zemanem? Těžko, Anežko!

M. Zeman měl zatím pro příští volby za vážné soupeře jen Drahoše a Horáčka. Teď se objevil další - bývalý šéf Škodovky Kulhánek. Všichni tři mají za sebou nesporné profesní úspěchy, ale v politice mají zkušenosti Anežky z Hudlic.

29.6.2017 v 12:08 | Karma článku: 7.67 | Přečteno: 75 |

Jaroslav Andrýsek

Brutální reklama – svědectví o naší společnosti

V reklamě na banku kocour sežere kanárka. To se klidně může stát, tak v čem je ta brutalita? A navíc, denně na obrazovce vidíme stovky vražd a násilí. Tak proč to pohoršení nad hladovým kocourem?

29.6.2017 v 9:46 | Karma článku: 20.76 | Přečteno: 787 | Diskuse

Libor Popovský

Rozhodla se Evropa spáchat sebevraždu?

Překlad článku Judith Bergman „Europe: Choosing Suicide?" pro českou verzi webu Gatestone Institute zpracovaný paní Helenou Kolínskou a mnou.

29.6.2017 v 9:12 | Karma článku: 34.32 | Přečteno: 1244 | Diskuse

Pavel Opl

Utahovali nám opasky, berou nám svobodu a co nám provedou dál ?

Deset milionů obyvatel naší republiky si muselo utahovat opasky, když pár gaunerů vytunelovalo naši zem. Z gaunerů se stali "VIP" a bohatí "mocipáni", kteří ovlivňují dodnes i legislativu. Tu legislativu, která nám bere

28.6.2017 v 23:17 | Karma článku: 41.47 | Přečteno: 1867 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Proč si president Miloš Zeman podřezává pod sebou větev?

President Miloš Zeman slíbil, že bude uvažovat o „bobříkovi mlčení“. Prý si všiml, že když mlčí, rostou mu žebříčky oblíbenosti,a naopak, když mluví, obliba klesá. Není se co divit, když se president svou mluvou dostává na dno!

28.6.2017 v 20:42 | Karma článku: 29.41 | Přečteno: 2078 | Diskuse
Počet článků 142 Celková karma 24.31 Průměrná čtenost 960

Miluj každým kouskem svého srdce, neboť pak porozumíš. Když budeš pouze přemýšlet, neporozumíš ničemu.   

Seznam rubrik

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.