Stalingrad: Rusové
Semjon Konstantinovič Timošenko, maršál SSSR, dvojnásobný hrdina Sovětského svazu
Narodil se 18. února 1895 do ukrajinské rolnické rodiny a zemřel 31. března 1970. Z dělníka se stal v roce 1914 kulometčíkem a v hodnosti rotmistra přestoupil k Rudé armádě v roce 1917. V červenci 1918 vedl jízdní pluk a v roce 1919 stanul v čele jízdní divize. Po pěti zraněních absolvoval vojenskou akademii. Ještě za studií postupoval rychle v kariéře. Během zimní války ve Finsku řídil únorovou ofenzívu jako vrchní velitel armády. Po prvních porážkách Rudé armády, krátce po napadení SSSR, Stalin jmenoval Timošenka svým vojenským zástupcem pro obranu. Ve svých 47 letech jako maršál Sovětského svazu aplikoval pružnou bojovou taktiku organizovaného ústupu, která Němce přivedla až na příkrý břeh Volhy u Stalingradu. Od července 1942 do října 1942 velel Stalingradskému frontu. Šlo přísného asketického muže bez smyslu pro humor.
Georgij Konstantinovič Žukov, maršál SSSR, čtyřnásobný hrdina Sovětského svazu
Narodil se 2. prosince 1896 jako syn chudého ševce a zemřel 18. června 1974. První světové války se účastnil jako prostý kavalerista a brzy obdržel vysoká vyznamenání Kříže Svatého Jiří. V roce 1918 přešel k Rudé armádě do 1. moskevské jezdecké divize. Absolvoval velitelský kurz Reichswehru v Německu a sovětskou Frunzeho akademii. V době vlny Stalinových čistek důstojnického sboru nezadržitelně postupoval v kariéře. Před napadením Polska velel na Dálném východě a dosáhl zde skvělého vítězství nad Japonci. Stalin ho v roce 1940 jmenoval náčelníkem generálního štábu. Na vlastní žádost byl později funkce zbaven a poslán na západní frontu, kde zajistil Leningrad a zachránil Moskvu. Stalin ho jmenoval svým zástupcem a maršálem. Poslal Žukova, aby zvládl zoufalou situaci u Stalingradu. Tento muž patřil mezi několik jedinců, kteří se odvážili Stalinovi odporovat a přežili to. Platil za zachránce v nouzi, vynikajícího stratéga a mistra improvizace. Tvrdý, nekompromisní a nesmírně populární muž, který neměl slitování s nepřítelem, ale ani s vlastními lidmi.
Vasilij Ivanovič Čujkov, maršál SSSR, dvojnásobný hrdina Sovětského svazu
Narodil se 12. února 1900 jako syn rolníka a zemřel 18. března 1982. Jako poslíček v hotelu vstoupil v dubnu 1918 dobrovolně do Rudé armády. Už po čtyřech měsících velel rotě a po roce pluku. Absolvoval Frunzeho vojenskou akademii a výcvik pro vyšší důstojníky tankových vojsk. Začátkem září 1939 velel Čujkov střeleckému sboru a účastnil se bojů ve Finsku. V červenci 1942 měl kvůli opilosti svého řidiče těžkou autonehodu, při které málem přišel o život. Poté je jeho záložní armáda přejmenována na 64. armádu a přeložena ke Stalingradu. 8. září 1942 byl jmenován velitelem 62.armády a pověřen obranou Stalingradu. Velení si udržel až do konce bitvy. Jde o prvního maršála, který je pohřben mimo Moskvu. Jeho tělo odpočívá na Mamajevově mohyle ve Volgogradu. Šlo o robustního důstojníka, který měl velký smysl pro humor, často se prý rád a hlasitě smál.
Andrej Ivanovič Jeremenko, maršál SSSR, nositel Leninova Řádu a Řádu Kutuzova
Narodil se 14. října 1892 v rodině chudého ukrajinského rolníka a zemřel 19. listopadu 1970. V roce 1913 byl odveden do první světové války. Měl smůlu na častá zranění po celý jeho vojenský život. V roce 1917 vstoupil do Rudé armády a brzy se stal zástupcem velitele pluku první jezdecké armády. Absolvoval vojenské učiliště a dvě vojenské akademie. V roce 1938 stál v čele 6. kozáckého sboru. Od srpna 1941 ho Stalin pověřil vedením Brjanského frontu. Za těžkých podmínek se mu podařilo u Smolenska na podzim 1941 zdržet nepřítele o měsíc a narušit časové plány Němců. Během několika měsíců byl dvakrát těžce raněn. 2. srpna 1942 ho Stalin postavil do čela Jihovýchodního frontu. Patřil k tvrdým mužům ve vedení Rudé armády. Houževnatý muž, který, ač sám zraněn zůstal v lazaretu do poslední chvíle, přičemž nejprve nechal odsunout do bezpečí svoje vojáky.
Konstantin Konstantinovič Rokossovskij, maršál SSSR, maršál Polska, nositel Leninova řádu
Narodil se 21. prosince 1896 jako syn železničáře a zemřel 3. srpna 1968. Jako mladý pracoval v kamenolomu, po vypuknutí první světové války bojoval v ruském 5. kargopolském dragounském pluku. Po jejím skončení vstoupil do Rudé armády a stanul v čele 30. jezdeckého pluku. Absolvoval vojenské učiliště a vojenskou akademii. V září 1937 byl zatčen a obviněn, že je polským agentem. Vyvázl jen díky své fyzičce pouze s vyraženými zuby. Po třech letech žalářů ho NKVD propustila a Timošenko mu nabídl místo velitele 5. jezdeckého sboru. Na konci roku 1940 ho pověřil ustanovením 9. motorizovaného sboru. Už v červnu 1941 musel bývalý kavalerista útočit se svou jednotkou na tankový sbor generála Kempfa. Tuto zkušenost tvrdě zaplatil, jeho jednotka byla zdecimována. V čele 16. armády se účastnil bitvy o Moskvu a v září 1942 převzal od Jeremenka velení Stalingradského frontu. Tento rodilý Polák patřil mezi houževnaté a odvážné muže s výbornou fyzickou kondicí.
Jejich německé protějšky pocházely většinou ze šlechtických rodin. Rusové naopak z rolnických nebo dělnických, možná ale šlo o jeden z mála rozdílů, které mezi nimi byly. Stejně jako muži ve vedení Wermachtu šli často svým vojákům příkladem a měli respekt a velkou popularitu. Stalin si toho byl vědom a po válce je často sesazoval do nižších funkcí jen proto, aby mu nepřerostli přes hlavu. Meziválečně stalinské čistky se jim však většinou vyhnuly. Ve velitelských funkcích se dostávali raketově nahoru hlavně díky svým strategickým schopnostem, odvaze a tvrdosti. Samozřejmě, že i oni často zavírali oči před brutálním zacházením s německými zajatci a německým civilním obyvatelstvem. Za válečné zločiny souzeni nebyli. Na rozdíl od svých německých protějšků měli jednu nespornou výhodu. Stali se vítězi.
Stav Rudé armády k 14. říjnu 1942:
Jihovýchodní front, Stalingradský front, Donský front
1 000 500 vojáků;
13 541 kusů děl;
894 tanků;
1 115 letadel.
Příště: Stalingrad: Před branami
Zdroje: Kniha Stalingrad, autor Janusz Piekalkiewicz,
Kniha Stalingrad, Sláva a pád 6. armády, autor Paul Carell
Web Wikipedie.cz, "Semjon Konstantinovič Timošenko", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Semjon_Konstantinovi%C4%8D_Timo%C5%A1enko
Web Wikipedie.cz, "Georgij Konstantinovič Žukov", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Georgij_Konstantinovi%C4%8D_%C5%BDukov
Web Wikipedie.en, "Vasilij Ivanovič Čujkov", odkaz:https://cs.wikipedia.org/wiki/Vasilij_Ivanovi%C4%8D_%C4%8Cujkov
Web Wikipedie.en, "Andrej Ivanovič Jeremenko", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Andrej_Ivanovi%C4%8D_Jeremenko
Web Wikipedie.cz, "Konstantin Konstantinovič Rokossovskij," odkaz:https://cs.wikipedia.org/wiki/Konstantin_Konstantinovi%C4%8D_Rokossovskij
Web Wikipedie.cz, "Bitva u Stalingradu", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Stalingradu
Web Youtube.cz, "Velká vlastenecká válka, díl Stalingrad", odkaz:
Web Youtube.cz, "Stalingrad-Ani o krok zpět", a další dva díly "Za Volhou není země" a "Ve znamení Uranu" najdete na webu, odkaz:
Jan Šik
Láskyplné hřbitovní poznání s hezkými slovy pro milovaného
Svým nejbližším říkáme tak málo hezkých slov. Abychom k tomuto poznání došli potřebujeme buď čas nebo náhlou událost. Třeba smrt.
Jan Šik
Muž, který své přítelkyni nedokázal říci ne
Pokaždé nenalezne muž odvahu k tomu, aby si vyřešil svoje problémy. Třeba, když chce utéci před ženou. Občas se však najde někdo jiný.
Jan Šik
Nespravedlivá výměna provedená odpornými šmejdy
Pokud vás má někdo nahradit, budete z toho špatní. Zvláště, když se dozvíte, že s vámi už nikdo a nikde nepočítá. Co potom uděláte?
Jan Šik
Kdo jsou oběti zla?
Prosincová střelba na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze měla jeden efekt. Vytvořila atmosféru, v které se jisté osoby odhalují v plné nahotě.
Jan Šik
Laskavý anděl a fólie na displej mobilu s drobky makové laskominy
Určitě každý z nás ve svém životě potkal laskavého člověka. Takového, který svůj skutek dokáže udělat pro druhého nezištně a bez postranních úmyslů. Prostě jenom tak.
Jan Šik
Kauza psychiatr: Kdo za ni může?
V současné době čelí známý český lékař Jan Cimický obžalobě ve věci skutků se sexuálním podtextem. Tato aféra něco vypovídá nejenom o něm.
Jan Šik
Analýza policejní akce očima čtenáře detektivek
Čtenáři detektivek dokáží detaily zločinu rozebrat na šroubky. Zvláště toho na filosofické fakultě, který se odehrál v předvánočním čase loňského roku.
Jan Šik
Věštba pro rok 2024: Hodně budeš někde
Co nás jednou čeká by chtěl vědět každý. Proto buďme rádi, když potkáme někoho důvěryhodného, kdo nám naši budoucnost předpoví.
Jan Šik
Až se rozsvítí vánoční hvězda
Temné dny těžce padají na lidskou duši. O to hůře, když se k tomu přidá počasí, které je spíše dušičkové než vánoční. Všechno zlé však jednou skončí.
Jan Šik
Hnědá olympiáda Berlín 1936 - špičkový atlet Jesse Owens
Osudy některých sportovců připomínají pohádkové příběhy. Ale často tento dojem vzniká jenom při pohledu zvenku. Podobně jako u naleštěné krásy, v jejímž nitru se ukrývá zlo.
Jan Šik
Národní proticukrová centrála dětem nepomůže
Jakákoliv policie na světě nikdy neporazí obchod s drogami. Dokud bude existovat poptávka, je jakýkoliv boj proti nim marný. Nejde však jen o tvrdé drogy.
Jan Šik
Kdo byl balíkový hrdina?
Vzpomínka na osmnáctiletého židovského studenta, kterého popravili nacisté. Jeho velký příběh může být inspirací i pro dnešní a budoucí generace.
Jan Šik
Mamánek, který si moc rád povídal se svou maminkou
Přehnaná péče o dítě bývá především doménou matek. Neuvědomují si, že život jejich potomka po letech nemusí skončit vůbec dobře.
Jan Šik
Ponižovaná dívka s kousanci na krku
Zastrašování vysává z obětí energii a bere jim zdraví a důstojnost. K tomu nejhoršímu patří šikana na pracovišti.
Jan Šik
Čtyřkačkový hošek a drsný řidič autobusu
Drzost současných mladších generací prý nezná hranic. V některých případech však tato může být signálem, že se v budoucím životě rozhodně neztratí.
Jan Šik
Dívka jedoucí v metru a zapáchající čerstvě vykopanou hlínou
Občas potkáme v životě někoho, s kým bychom chtěli kráčet po společné cestě. On jen na chvíli vyjeví svou pravou tvář a všechna naděje je pryč.
Jan Šik
Hrabošení v obchodním centru s módním troubou
Má-li muž doprovodit partnerku či manželku do obchodního centra za účelem nákupu oblečení, jde o hrdinský čin, který se podobá sebevražedné misi.
Jan Šik
Skvěle poskytnutá služba hodinového manžela
V záchvatech slabosti muž ženě slibuje. Potom zapomene a pak zase. V reakci na situaci ženě nezbývá než volat o pomoc. Ta bývá poskytnuta v překvapivě větší kvalitě, že se očekávalo.
Jan Šik
Záhada sežrané oplatky
V domácnostech dochází k záhadám. Občas se ztrácí nebo naopak přebývají věci různého charakteru. Takové události se neobejdou bez konfliktů v manželském soužití.
Jan Šik
Cizí kalhotky pod manželskou postelí
Skoro každý muž jednou za čas provede nějakou špatnost. Většinou se však chová jako beránek a tehdy bývá neprávem osočen. Třeba obviněním z nevěry.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 405
- Celková karma 13,06
- Průměrná čtenost 1356x
"Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině. Zachytit nekonečno v dlani a věčnost v jedné hodině". William Blake
Seznam rubrik
- Osobní
- Společnost
- Recenze
- První světová válka
- Druhá světová válka
- Bitvy naší historie
- Fotoblog
- Próza
- Koncentrační tábory
- Tajné společnosti
- Odstřelovači
- Historie
- Křížové výpravy
- Nezařazené