Stalingrad: Generál Zima

Rusko má ve své historii k dispozici řadu řadu nebezpečných pomocníků, které jim okupující vojska závidí. Zřejmě nejkrutější z nich je generál Zima, který pomohl vyhrát i bitvu o Stalingrad.    

   Začátkem října 1942 začalo být i Hitlerovi jasné, že 6. armáda nemůže dobýt Stalingrad před příchodem zimy. Na ni bylo nezbytné se připravit. Například štáby, tanky a různá vozidla potřebovaly vytápěné bunkry a vojáci zimní přístřeší. Jenže jak je postavit, když nejbližší štěrk se nacházel u Azovského moře, cement v Německu a veškeré dříví se dováželo ze stovek kilometrů vzdálených míst? Všechny ženijní jednotky, které podobné práce zajišťovaly, navíc měly veškeré síly vázány v pouličních bojích. Vyhledávaly nebo kladly miny a výbušné nástrahy nebo odstřelovaly či odklízely trosky domů a barikád, aby urychlily postup Wermachtu.

   V tomto období Němci stále Rusy vytlačovali z města blíže k Volze. Dosáhli důležitého úspěchu, když se jim podařilo obsadit závod Dzeržinskij. Jednalo se o vůbec první velkou sovětskou fabriku. Na tehdejší dobu měla úctyhodné rozměry, na délku šest kilometrů a na šířku dva kilometry. Před válkou se zde vyrábělo 27% traktorů z celkové produkce v SSSR a po zahájení války 20% produkce tanků. Ve městě bez přestání probíhaly kruté boje zblízka, bombardování, nálety, střelba z děl a tanků. V polovině října se situace na pár dní zklidnila a Němci toho okamžitě využili pro dopravu materiálu na posilování ženijních vojsk.

 14. října zahájili tvrdý útok na průmyslovou oblast dalších závodů. Podařilo se jim téměř získat další fabriku Krasnyje Barrikady (Rudé barikády). Dokonce se probili až ke štábu 62. armády, kdy se ocitli jen 300 metrů od velitelského stanoviště generála Čujkova. Právě v bojích o průmyslové závody, kde se nacházela spousta podzemních chodeb a obrovské množství trosek z bombardování, se zrodily legendy ruských odstřelovačů. V jejich čele stanul Vasilij Zajcev, kterého mohutně podporovala sovětská propaganda, za vydatného tlaku člena vojenské rady Nikity Chruščeva. Na jeho návrh došlo k utvoření skupin odstřelovačů v každém pluku. 

   Po suchých a teplých měsících začínala zima. Ve čtvrtek 22. října 1942 na celé východní frontě začal padat sníh. Kde nesněžilo, tam silně pršelo a zem se změnila v bláto. Na unavené, nevyspalé a vyčerpané vojáky, začal působit chlad, který pronikal i silnými kabáty. Obě strany už bojovaly na hranicích svých možností. Němci neměli sílu na další útoky a Rusové do boje povolávali týlové jednotky, včetně kuchařů, ševců a krejčích. Generál Čujkov se svými muži bránil již jen desetinu města a několik zřícenin v bývalých továrnách. Německá 16. tanková divize dne 26. října zaútočila na dělnické sídliště Spartakovka na předměstí Stalingradu. Němci se ho marně pokoušeli dobýt od srpna.

   V tento den nařídil Hitler, aby byl navržen stalingradský odznak na rukáv. Návrh předložil malíř E. Eigner a hlavní stan ho zamítl. O měsíc později tento umělec ve Stalingradu zahynul. Touto dobou Němci u svých spojenců zpozorovali aktivitu. Rumunské jednotky si vytvářely přístřeší ve zřícených domech a ucpávaly každou skulinu v rozbořených a ohořelých zdech, rozbitých dveřích a oknech. Sháněly kamna a chystaly si zásoby kravího a koňského trusu k topení. Blížil se záludný ledový stepní vítr, který Rumuni znali ze svých domovů a kterému říkali Crivec. Zodpovědně se na zimu chystali i Rusové. Ostatně byli doma a věděli moc dobře, co je čeká. Už od léta shromažďovali nejen teplou zimní výstroj, ale například i sáně, kvůli pohyblivosti vojsk.

 Němci začali s přípravami pozdě. Situaci podcenili a mohlo za to nejvyšší velení, které si ještě před několika měsíci nepřipustilo myšlenku, že by Stalingrad neobsadili do zimy. K vojákům se proto dříve dostaly písemné rozkazy a rady, jak se mají před zimou chránit. To vše místo teplých kabátů, bot, šálů a rukavic. Například:

1. V boji, proti nepohodě ruské zimy rozhoduje nakonec vnitřní postoj. Vážné nebezpečí spočívá v tom, když hasne víra ve vlastní sílu.

2. Novinový papír v několika vrstvách poskytuje velmi dobrou ochranu proti chladu. Je proto nezbytné nosit sebou jeho dostatečnou zásobu.

3. Jako pomocné prostředky proti chladu dostanou vojskové útvary v dostatečném množství: papírové čapky, papírové vesty, papírové onuce, papírové spací pytle k nošení mezi spodním prádlem a vrchním oděvem.

4. Horká voda k pití musí být neustále připravena, stejně jako potrava bohatá na tuky. Vojska musí dostat minimálně ráno a večer teplou polévku.

5. Tělesné teplo se zvlášť dobře využije, když si několik mužů lehne těsně vedle sebe a společně se přikryje.

6. Aby bylo možno zachránit omrzlou nohu, je nutné ji položit zdravému muži na holou kůži na břicho, přikrýt dekami a trvale třít. Tělesné teplo zdravého poslouží k roztátí bezvládné nohy. Stejně poslouží zabité zvíře, omrzlá noha se dá vložit do horké krve zvířete a roztaje.

K smíchu? Ne. Nedokážeme si představit utrpení německých vojáků, které museli prožít ve třicetistupňových mrazech se žhavou vírou ve vlastní sílu. Pokyny nevyšly v nějakém plátku. Jde o citaci z přílohy 2 k německým armádním řádům, která byla před zimou rychle vypracována. Zatímco němečtí vojáci mrzli u Stalingradu, jejich vůdce trávil dovolenou v Berchtesgadenu na svém luxusním a dobře opevněném sídle Orlí hnízdo. Přes poskytnutý komfort a nádheru krajiny na toto místo jezdil jen ojediněle, údajně proto, že mu dělal zle řídký vzduch. Sídlo využívala spíše jeho milenka Eva Braunová. Dovolenou v listopadu 1942 musel nakonec přerušit. Důvodem se stala operace Uran.

Příště: Stalingrad: Operace Uran

Zdroje: Kniha Stalingrad, autor Janusz Piekalkiewicz,

            Kniha Stalingrad, Sláva a pád 6. armády, autor Paul Carell

Web Wikipedie.cz, "Volgograd", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Volgograd

Web Wikipedie.cz, "Bitva u Stalingradu", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Stalingradu

Web Wikipedie.cz, "Pavlovův dům", odkaz:  https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavlov%C5%AFv_d%C5%AFm

Web Youtube.cz, "Velká vlastenecká válka, díl Stalingrad", odkaz: 

Web Youtube.cz, "Stalingrad-Ani o krok zpět", a další dva díly "Za Volhou není země" a "Ve znamení Uranu" najdete na webu