Stalingrad: Zapsáno
Nezdolný optimismus německého vůdce. Z rozkazu skupině armád Don XI. armádního sboru z 01. 02. 1943 od Adolfa Hitlera:
"Očekávám, že se bude naše armáda v obleženém kotli Stalingradu držet až do konce. Každý den, každá hodina, která tím bude získána, přijde na ostatních frontách rozhodujícím způsobem k dobru."
Válku nemohou rozhodnout jen zbraně. Z dopisu svobodníka Karla Westera jeho bratrovi:
"...můžeš děkovat bohu na kolenou, že tohle nemusíš zažít....Mohu Ti říci, že se tu děje i to nejnemožnější a že je tu možné vidět, čeho všeho je člověk schopen. Ano, milý Josefe, doufejme, že milý Bůh pomůže a válka skončí. Zbraně nemohou válku rozhodnout..."
Kolik jen lidí muselo ztratit víru v Boha. Z jednoho z posledních dopisů polní pošty:
"...Jestliže se ve Stalingradu položí otázka o existenci Boha, je odpověď záporná. Musím Ti říci otče, že je mi to proto líto dvakrát. Ty jsi mě vychoval a neustále stavěl Boha před oči i duši...Hledal jsem Boha v každém trychtýři, v každém zříceném domě, na každém rohu, u každého kamaráda, pokud jsem ležel ve své díře, a na nebi. Bůh se nikdy neukázal, i když mé srdce po něm volalo....Ne otče, není žádného Boha. Znovu to píši a vím, že je to hrozné a ode mne neodčinitelné. A kdyby přece jen nějaký Bůh byl, pak jen u Vás ve zpěvnících a modlitbách, ve zbožných řečech kněží a pastorů, v hlaholu zvonů a ve vůni kadidla, ale ne ve Stalingradu. Žij blaze!..."
Ani jedna z bojujících stran se nechtěla za žádnou cenu lehce vzdát. Z armádního rozkazu z 22. 01. 1943 od generála Pauluse:
"...Máme teď odpor vzdát? Za žádných okolností! Musíme bojovat o každou píď půdy a způsobit Rusům tolik škody, kolik jen můžeme. Vydržte!..."
Propaganda, stejně jako reklama, má největší účinek, když cílí na emoce. Z rádiového vysílání berlínského rozhlasu z 26. 12. 1942:
"..."Haló, jsi to ty, mámo?" volá éterem zraněný německý voják. Matka a syn nemohou pochopit, že spolu mohou toho dne mluvit. Bezmezná radost a vzrušení je cítit z jejich hlasů. "Děláš to dobře, chlapče," zazní potom..."
Naivita nebo hloupost? Pravděpodobně zoufalost. Z tajné zprávy Sicherheitsdienstu SS k vnitropolitické situaci z 26. listopadu 1942:
"...Tyto obavy nebyly zcela rozptýleny ani sdělením o nasazení nového plamenometu a nových kulometů s kadencí 3 000 ran za minutu, i když se lidé všeobecně těší, že s pomocí těchto zbraní našim nepřátelům "přejde zrak i sluch", jak pravil vůdce..."
Přesvědčivý řečník. Z projevu Adolfa Hitlera v Michově 8. listopadu 1942:
"...To jsem chtěl obsadit (Stalingrad) a - víte - jsme skromní, my už to vlastně máme. Už je tam jen pár docela malých plácků...Rozhodující v této válce je, kdo zasadí poslední hák. A že to budeme my, o tom můžete být přesvědčeni!..."
Někteří vojáci nechtěli strašit své rodiny a proto domů nepsali o všem. Z dopisu svobodníka Maxe Breuera z 13. 12. 1942:
"...Moje milá ženuško!...Máme se špatně jenom ohledně dodávky zásob, protože jsou teď skrovné. Ale doufám, že do Vánoc se to srovná....Pokud můžeš, pošli mi trochu prášku do pečiva na lívance..."
Řada mužů viděla kolem sebe jen beznaděj. Z dopisu katolického vojenského faráře Karla Augustina:
„Je zde nevýslovná bída, smrt a zmar. O většině těch, kteří tu umírají, jejich příbuzní nikdy nedostanou podrobnou zprávu: jsou hlášeni jako pohřešovaní, ale jsou mrtví. Kdyby někdy taková zpráva dorazila k vám, pak předpokládejte, že jsem mezi těmi, kteří zde byli obětováni – utrpěli zranění, byli zajati, umrzli či zahynuli hladem. Prosím vás, dejte pak za mne sloužit zádušní mši. Nemyslím, že to trmácení a trápení, vydržím dlouho… Viděl jsem, že člověka v téhle zimě dokáže zabít jediná noc.“
Nadšení a odhodlání ruských vojáků bylo opravdové. Tento záznam je z jedné besedy s jedním hrdinou Sovětského svazu. Slova pronesl starší seržant Jakov Fedotovič Pavlov, velitel průzkumné jednotky 13. gardové střelecké divize v hodnosti staršího seržanta, který bránil se svou jednotkou opěrný bod ve Stalingradu známý jako Pavlovův dům:
„Naší hrstku vojáků zasypala bombami fašistická letadla, útočily na nás nepřátelské tanky, beztrestně na nás střílelo dělostřelectvo a minomety. Ani na minutu se nezastavila střelba z automatických zbraní. Často jsme neměli dost střeliva, stravu ani vodu. Výbuchy granátů spotřebovaly ze vzduchu spoustu kyslíku a někdy se doopravdy dýchalo špatně. Ale naši vojáci, obránci Stalingradu, si čestně plnili svou povinnost vůči vlasti a více už neustupovali.“
Napůl pravda, Němci pravděpodobně opravdu vyslovují slovo Stalingrad s posvátnou hrůzou. Z projevu dne 30. ledna 1943 říšského maršála a velitele Luftwaffe Hermanna Göringa:
"...Každý Němec musí ještě za tisíc let vyslovovat slovo Stalingrad s posvátnou hrůzou a připomínat si, že tam Německo přece jen položilo základ ke konečnému vítězství. Vždy existovali odvážní muži, kteří se obětovali, aby pro ostatní dosáhli něčeho většího. I když bude jen hrstka, dokud bude stát jediný Němec, Rus ví, že není dobojováno..."
Odhodlanost a síla ruských vojáků v bitvě u Stalingradu byla předmětem obdivu západních spojenců. Z dopisu 32. prezidenta USA Franklina Delano Rossevelta:
"...Jménem lidu Spojených států předávám tento dopis městu Stalingradu, na důkaz našeho nadšení nad jeho statečnými obránci, jejichž statečnost, síla ducha a obětavost během obležení od 13. září 1942 do 31. ledna 1943 budou věčně inspirovat srdce všech svobodných lidí. Jejich slavné vítězství zastavilo vlnu útoku a stalo se přelomem války spojenectví národů proti silám agrese..."
Nepřipustit si prohru znamená zvítězit. Slova dvojnásobného hrdiny Sovětského svazu maršála SSSR Vasilije Ivanoviče Čujkova, hlavního velitele obrany Stalingradu:
"...Za Volhou pro nás není země..."
Závěr série článků o bitvě u Stalingradu.
Zdroje: Kniha Stalingrad, autor Janusz Piekalkiewicz,
Kniha Stalingrad, Sláva a pád 6. armády, autor Paul Carell
Web Wikipedie.cz, "Volgograd", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Volgograd
Web Wikipedie.cz, "Bitva u Stalingradu", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Stalingradu
Web Wikipedie.cz, "Pavlovův dům", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavlov%C5%AFv_d%C5%AFm
Web Youtube.cz, "Velká vlastenecká válka, díl Stalingrad", odkaz:
Web Youtube.cz, "Stalingrad-Ani o krok zpět", a další dva díly "Za Volhou není země" a "Ve znamení Uranu" najdete na webu, odkaz:
Jan Šik
Láskyplné hřbitovní poznání s hezkými slovy pro milovaného
Svým nejbližším říkáme tak málo hezkých slov. Abychom k tomuto poznání došli potřebujeme buď čas nebo náhlou událost. Třeba smrt.
Jan Šik
Muž, který své přítelkyni nedokázal říci ne
Pokaždé nenalezne muž odvahu k tomu, aby si vyřešil svoje problémy. Třeba, když chce utéci před ženou. Občas se však najde někdo jiný.
Jan Šik
Nespravedlivá výměna provedená odpornými šmejdy
Pokud vás má někdo nahradit, budete z toho špatní. Zvláště, když se dozvíte, že s vámi už nikdo a nikde nepočítá. Co potom uděláte?
Jan Šik
Kdo jsou oběti zla?
Prosincová střelba na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze měla jeden efekt. Vytvořila atmosféru, v které se jisté osoby odhalují v plné nahotě.
Jan Šik
Laskavý anděl a fólie na displej mobilu s drobky makové laskominy
Určitě každý z nás ve svém životě potkal laskavého člověka. Takového, který svůj skutek dokáže udělat pro druhého nezištně a bez postranních úmyslů. Prostě jenom tak.
Jan Šik
Kauza psychiatr: Kdo za ni může?
V současné době čelí známý český lékař Jan Cimický obžalobě ve věci skutků se sexuálním podtextem. Tato aféra něco vypovídá nejenom o něm.
Jan Šik
Analýza policejní akce očima čtenáře detektivek
Čtenáři detektivek dokáží detaily zločinu rozebrat na šroubky. Zvláště toho na filosofické fakultě, který se odehrál v předvánočním čase loňského roku.
Jan Šik
Věštba pro rok 2024: Hodně budeš někde
Co nás jednou čeká by chtěl vědět každý. Proto buďme rádi, když potkáme někoho důvěryhodného, kdo nám naši budoucnost předpoví.
Jan Šik
Až se rozsvítí vánoční hvězda
Temné dny těžce padají na lidskou duši. O to hůře, když se k tomu přidá počasí, které je spíše dušičkové než vánoční. Všechno zlé však jednou skončí.
Jan Šik
Hnědá olympiáda Berlín 1936 - špičkový atlet Jesse Owens
Osudy některých sportovců připomínají pohádkové příběhy. Ale často tento dojem vzniká jenom při pohledu zvenku. Podobně jako u naleštěné krásy, v jejímž nitru se ukrývá zlo.
Jan Šik
Národní proticukrová centrála dětem nepomůže
Jakákoliv policie na světě nikdy neporazí obchod s drogami. Dokud bude existovat poptávka, je jakýkoliv boj proti nim marný. Nejde však jen o tvrdé drogy.
Jan Šik
Kdo byl balíkový hrdina?
Vzpomínka na osmnáctiletého židovského studenta, kterého popravili nacisté. Jeho velký příběh může být inspirací i pro dnešní a budoucí generace.
Jan Šik
Mamánek, který si moc rád povídal se svou maminkou
Přehnaná péče o dítě bývá především doménou matek. Neuvědomují si, že život jejich potomka po letech nemusí skončit vůbec dobře.
Jan Šik
Ponižovaná dívka s kousanci na krku
Zastrašování vysává z obětí energii a bere jim zdraví a důstojnost. K tomu nejhoršímu patří šikana na pracovišti.
Jan Šik
Čtyřkačkový hošek a drsný řidič autobusu
Drzost současných mladších generací prý nezná hranic. V některých případech však tato může být signálem, že se v budoucím životě rozhodně neztratí.
Jan Šik
Dívka jedoucí v metru a zapáchající čerstvě vykopanou hlínou
Občas potkáme v životě někoho, s kým bychom chtěli kráčet po společné cestě. On jen na chvíli vyjeví svou pravou tvář a všechna naděje je pryč.
Jan Šik
Hrabošení v obchodním centru s módním troubou
Má-li muž doprovodit partnerku či manželku do obchodního centra za účelem nákupu oblečení, jde o hrdinský čin, který se podobá sebevražedné misi.
Jan Šik
Skvěle poskytnutá služba hodinového manžela
V záchvatech slabosti muž ženě slibuje. Potom zapomene a pak zase. V reakci na situaci ženě nezbývá než volat o pomoc. Ta bývá poskytnuta v překvapivě větší kvalitě, že se očekávalo.
Jan Šik
Záhada sežrané oplatky
V domácnostech dochází k záhadám. Občas se ztrácí nebo naopak přebývají věci různého charakteru. Takové události se neobejdou bez konfliktů v manželském soužití.
Jan Šik
Cizí kalhotky pod manželskou postelí
Skoro každý muž jednou za čas provede nějakou špatnost. Většinou se však chová jako beránek a tehdy bývá neprávem osočen. Třeba obviněním z nevěry.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 405
- Celková karma 13,06
- Průměrná čtenost 1356x
"Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině. Zachytit nekonečno v dlani a věčnost v jedné hodině". William Blake
Seznam rubrik
- Osobní
- Společnost
- Recenze
- První světová válka
- Druhá světová válka
- Bitvy naší historie
- Fotoblog
- Próza
- Koncentrační tábory
- Tajné společnosti
- Odstřelovači
- Historie
- Křížové výpravy
- Nezařazené