Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Počátky křížových výprav: Středověk

19. 06. 2017 19:00:00
Pokud chceme pochopit kořeny křížových výprav, potřebujeme poznat dobu, v které vyrostly. V Evropě nebyla situace jednoduchá, lze ji považovat za temné období.

Počátek středověku se udává rokem 476 n.l. a jeho konec 1492 n.l.. První křížová výprava začala roku 1095 n.l.. Evropa se v té době nacházela na dně, na které se pomalu propadala po pádu římského impéria. Rozpad její struktury trval postupně a dlouho a podílel se na něm jak morální úpadek této nepochybně obdivuhodné říše, tak nepřestávající útoky barbarů. Města se měnila v trosky, pustošily je požáry, ničily války, populace decimovaly nemoci. To, co tak dlouho budovali Římané, se bortilo. Nešlo jen o zhroucení společenského a politického systému.

Budovy, umělé náspy a přehrady se rozpadaly nebo je rozebírali lidé na stavební materiál. Dokonce i slavné, a prakticky nezničitelné, římské cesty, zarůstaly mechem, trávou a stromy. Evropu stále ještě pokrývaly hluboké lesy, mokřiny a savany. Dnes bychom asi řekli, že šlo o panenskou přírodu, která vypadala podobně jako přírodní parky v Kanadě. Všude se potulovaly smečky vlků, běžně se vyskytovali medvědi nebo velká stáda srnčí zvěře. Divočina se rozšiřovala a zemědělská půda mizela. Nejhorší situace nastala kolem roku 800 n.l., kdy Evropu zaplavili a vydrancovali Normané.

Všude vládl chaos a přežít bylo obtížné. Města se opevňovala a vesnice stavěly poblíž nich. Obojí obklopovaly vodní příkopy a dřevěné palisády. Šlechta žila v šeru a vlhku svých hradů a tvrzí, v zimě pořádně vymrzlých. Venkované obývali chatrče z bláta a proutí společně s dobytkem. Mytí se považovalo za zbytečné, osobní hygienu bychom nejspíše posoudili jako katastrofální. S výjimkou zvěřiny a ryb pro šlechtu se nedostávalo jídla, zejména kvůli nedostačující velikosti zemědělské plochy. Když se přidalo sucho nebo povodně, nastal hladomor, který řádil i v dobách těsně před křížovými výpravami. Na druhou stranu se objevovalo pár míst, kde se vyskytovalo skutečné bohatství.

Lékařská péče prakticky neexistovala a lidé umírali na nemoci, které dnes zaženeme obyčejnými vitamíny. Dětská úmrtnost byla běžná. Občas se vyskytla strašlivá epidemie, mezi které patřil například mor. Každý úraz, jako třeba zakopnutí, odřenina nebo pád, mohl nebezpečně ohrožovat život. Průměrný věk musel být děsivě nízký. A samozřejmě rvačky, půtky a války. Prakticky každý bojoval s každým. I z toho důvodu za každým rohem číhala smrt a lidé možná více než kdy jindy žili přítomností. Mnozí se řídili heslem: "Jezme, pijme, stejně zítra zemřeme."

Na většině území žádná úřední moc, vláda či zákony. Vraždící bandy drancující vyhladovělé vesnice. A pak tu byla církev. Vlastnila tolik zemědělské půdy, kolik všichni šlechtici dohromady. Jejich kláštery oplývaly relativním bohatstvím a v některých případech mohly chudým a trpícím poskytovat ochranu. Církev stála teoreticky proti válce. Za mír však paradoxně bojovala opět mečem, který v ruce drželi biskupové v plné zbroji. Pokud někdo válčil ve jménu Krista, mohl dostat od papeže za své hříchy odpuštění jako odměnu. Ale přese všechno. Odvaha, čest a věrnost středověkých rytířů se opravdu vyskytovaly. I když vzácně.

Z našeho pohledu čas běžel pomalu. V současném globalizovaném světě jsme schopni se dostat na opačný konec zeměkoule letadlem za necelý den. Tehdy poutník vyrazil z Frankfurtu do Jeruzaléma a na cestách strávil několik let svého života. Stejný dopad v čase měla i politická nebo vojenská rozhodnutí. Dnes je od prvotní myšlenky k její realizaci potřeba daleko menší čas, zejména díky technickým prostředkům, kterými je naše civilizace vybavena. Ve středověku trvalo měsíce, než poslové dorazili s pokyny k čekajícím vojskům, co mají vlastně dělat a kterým směrem jít. Pokud se jim nebezpečnou cestu podařilo přežít. Když nepřežili, realizace rozkazů se mohla protáhnout na léta.

Víru vykládala a upravovala církev pro své potřeby. Může se nám zdát divné, že v těchto těžkých časech, byla to jediné, co obyčejnému člověku dávalo smysl a řád? Středověký člověk musel trpět pocitem viny za své činy. Často zabíjel, byť to třeba bylo za účelem ochrany své osoby nebo svých blízkých. Odpustky vymyšlené církví, pro něj znamenaly naději, že se nedostane do pekla. Jenže jejich princip je špatný a každý je využíval, jak se mu hodily. Člověk tak často páchal bez obav, co chtěl. Lidé se mylně domnívali, že stačí mít dostatek peněz na to, aby jim byl před bohem odpuštěn jakýkoliv špatný čin. V těchto podmínkách se zrodila myšlenka křížových výprav.

Příště: Počátky křížových výprav: Jeruzalém

Zdroje:

Web Wikipedie.cz, "Křížové výpravy", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99%C3%AD%C5%BEov%C3%A9_v%C3%BDpravy

Web Wikipedie.cz, "Středověk", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edov%C4%9Bk

Web Youtube.cz, "Křížové výpravy: První křížová výprava 1/2", odkaz:

Web Youtube.cz, "Křížové výpravy: První křížová výprava 2/2", odkaz:

Autor: Jan Šik | pondělí 19.6.2017 19:00 | karma článku: 18.60 | přečteno: 1289x

Další články blogera

Jan Šik

Leningrad: Němci

Němečtí velitelé u Leningradu patřili bezpochyby k elitě Wehrmachtu. Řadu z nich Hitler vystřídal, ale jen málokterý z nich byl průměrným nebo neschopným vojákem. Jednoduše jen nedokázali zvítězit. Zde jsou někteří z nich.

18.9.2017 v 19:00 | Karma článku: 20.57 | Přečteno: 1155 | Diskuse

Jan Šik

Leningrad: Místo blokády

Bitva o Stalingrad ve druhé světové válce byla symbolem urputnosti a zuřivosti bojujících stran. Těžko se našlo v Rusku obležené město, které by bylo větším symbolem pro lidské utrpení, jako Leningrad.

11.9.2017 v 19:00 | Karma článku: 19.85 | Přečteno: 810 | Diskuse

Jan Šik

Milé a děsivé panenky

Jedněm panenky nedělají dobře, jiní jsou jimi nadšeni. Vyvolávají rozporuplné pocity, protože jsou krásné, veselé, přívětivé, jiné ošklivé, smutné či strašidelné. Mají jednu nevýhodu. Pořád stejný výraz.

21.8.2017 v 19:00 | Karma článku: 7.84 | Přečteno: 301 | Diskuse

Jan Šik

Počátky křížových výprav: Židé

Ve středověku Židé nebyli v Evropě nikdy v oblibě. Žili si své životy vždy stranou od ostatních národností i náboženství. Byli však užiteční a bohatí. Tvrdě za to zaplatili.

31.7.2017 v 19:00 | Karma článku: 16.14 | Přečteno: 855 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Lubomír Stejskal

Poslední role J. T.

Vstoupil jsem do dnešního (25/9) rána s těmi největšími obavami. A podvědomě očekával tu nejhorší zprávu. Protože to, co se přihodilo Janu Třískovi na mostě pro Čechy nejkultovnějším, velkou naději nedávalo.

25.9.2017 v 14:50 | Karma článku: 10.43 | Přečteno: 86 | Diskuse

Josef Hejna

Pan Tříšťka

Ve vzpomínce, kterou píšu, není ani náznak neúcty k osobnosti herce Jana Třísky. Jenom vzpomínka na dávné chvilky s ním. Jako mladí kluci jsme se v televizi potkávali často přátelsky.

25.9.2017 v 12:00 | Karma článku: 18.72 | Přečteno: 653 | Diskuse

Tomáš Flaška

Stát jako mafie pod vedením ANO

Tak nám pomalu vyplouvá na povrch, že Finanční správa položila několik firem neoprávněně. Celé to musí zarazit až soudy, ale morální škody jsou už neodčinitelné.

25.9.2017 v 11:47 | Karma článku: 27.08 | Přečteno: 570 | Diskuse

Iva Apanasenková

Tantrická oslava podzimní rovnodennosti

Většina si pod pojmem tantra představí sex. Při oslavě magické noci čekejte hry, rituály, svíčky, důvěru, masáže, zkoumání sebe i druhých. A také saxofon. Sami si určujete hranice, zda a kam druhé pustíte. Tuto noc se plní přání.

25.9.2017 v 11:23 | Karma článku: 7.86 | Přečteno: 212 | Diskuse

Marek Trizuljak

S Bohem, Kacafírku

Herec Jan Tříska mi utkvěl v paměti od mládí díky roli Kacafírka ve stejnojmenné pohádkové veselohře (1966, režie Vlasta Janečková). A zůstal pak dlouho v mém povědomí poznamenaný obrazem postavy, kterou ztvárnil

25.9.2017 v 11:05 | Karma článku: 15.76 | Přečteno: 335 | Diskuse
Počet článků 150 Celková karma 14.57 Průměrná čtenost 998

Miluj každým kouskem svého srdce, neboť pak porozumíš. Když budeš pouze přemýšlet, neporozumíš ničemu.   



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.