Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Počátky křížových výprav: Papež

17. 07. 2017 19:00:00
Po katastrofické porážce od Turků v bitvě u Mantzikertu byzantský císař Alexios I. Komnenos usiloval o obnovení síly své říše. Tento schopný muž k tomu využíval spoustu cest. Jedna z nich byla obrátit se na papeže.

Císař se chytře na křesťany neobrátil s prosbou, aby Byzantské říši pomohli vrátit moc nebo vyhnat Turky z Malé Asie. O to mu nepochybně šlo, on se však nečekaně obrátil na papeže v Římě s prosbou, aby pomohl osvobodit křesťany na Východě a osvobodit je z nadvlády muslimských přemožitelů. Svou žádost zdůvodnil tím, že nelze přece trpět, aby oni i posvátná místa, která navštěvovalo množství poutníků byla ničena nevěřícími. Jeho slova měla vyvolat odezvu, která by pomohla především Byzantské říši. Jenomže všechno neproběhlo tak, jak císař původně zamýšlel.

Papež, na kterého se císař Alexios I. Komnenos obrátil, se jmenoval Urban II. Tento impozantní muž se stal papežem v březnu 1088 ve věku čtyřiceti šesti let. Rozuměl politice, náboženství a potřebám své doby. Měl jednoznačný cíl: pozdvihnout katolickou církev na nejvyšší úroveň z hlediska bohatství i moci. Žádost byzantského císaře proto pro něj musela být darem z nebes. Volání o pomoc k němu dorazilo začátkem roku 1095. Císař Alexios stál v čele Byzantské říše, která sice byla křesťanská, ale její hybnou silou byla řecká ortodoxní církev..

Přestože se papež i císař pravděpodobně nikdy nesetkali, navázali prostřednictvím korespondence a svých vyslanců dobré vztahy. Tehdy vysocí představitelé katolické církve v politice hráli daleko větší roli než dnes. Papež Urban II. se jako velký hráč rozhodl pro křížovou výpravu, která by vrátila Řím do centra světové politiky. V listopadu 1095 sezval biskupy z Francie a okolních zemí na koncil do francouzského Clermontu. Zde se shromáždilo přes tři stovky vysokých katolických představitelů. 27. listopadu proběhlo veřejné shromáždění, na kterém charismatický papež vystoupil s prohlášením.

Dav, který se shromáždil byl prý tak obrovský, že se nevešel do katedrály a proto město pro papeže postavilo pódium na poli za městem. Ve své fascinující řeči posluchačům sdělil, že křesťané z Východu se na něj obrátili o pomoc, protože do jejich zemí pronikají Turci, kteří mučí muže, znásilňují ženy a vraždí malé děti. Ještě horší však je situace v Jeruzalémě, pokračoval, kde jsou navíc poutníci pokořováni, násilně zbavováni své víry a svatá místa znesvěcována. Je potřeba přestat s domácími potyčkami a vypovědět svatou válku nepřátelům Boha.

Bůh sám povede vojáky Kristovy říkal. A všem, kteří půjdou, dal dopředu rozhřešení. Učinil totiž do té doby neznámý a nevídaný krok. Těm co půjdou a účastní se svaté války, budou prominuty všechny hříchy. Pokud se účastníš křížové výpravy, všechny špatnosti ti budou prominuty. Lidé po jeho proslovu upadali do euforických stavů, padali na kolena, zpívali a masově se provolávalo "Deus le volt!", tedy "Bůh tomu chce!".

Po rozpuštění koncilu někteří očekávali, že se všechno vrátí do původních kolejí a na Clermont se zapomene. Opak byl pravdou. Vlny nadšení se šířily celou Evropou. Biskupové, kněží a mniši začali všude hlásat svatou válku proti muslimskému světu. Nejpřesvědčivější byl nějaký Petr Poustevník. Malý mnich na oslu, který se vrátil z pouti do Svaté země, kde s ním Turci špatně naložili (neví se jak). Byl to zřejmě nenávistný a přesvědčivý demagog, pravdou však je, že kam přišel, tam ho následovali muži i ženy. V dubnu 1096 stál již v čele průvodu, který čítal patnáct tisíc příznivců.

Zprávy o počtech v tehdejší době byly značně přehnané, přesto šlo v Petrově případě o úspěch mimořádný. Nepochybně se na něm podepsala tvrdost tehdejší doby. V roce 1094 řádily v Německu a Francii záplavy, o rok později katastrofální sucho. Přišel hladomor a lidé se dopouštěli neuvěřitelných činů. Z té doby jsou zaznamenány hrůzostrašné příběhy o kanibalství. Oběťmi byli nejčastěji cestující, které kanibalové v noci podřezávali a jedli. Například jeden muž u kostela Forest de Chatenay zahrabal zbytky 48 lidí, které zabil a snědl. Odejít kamkoliv muselo být pro mnohé vysvobozením.

Příště: Počátky křížových výprav: Petr Poustevník

Zdroje:

Kniha Křížové výpravy, autor Antony Bridge

Web Wikipedie.cz, "Křížové výpravy", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99%C3%AD%C5%BEov%C3%A9_v%C3%BDpravy

Web Wikipedie.cz, "Středověk", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edov%C4%9Bk

Web Wikipedie.cz, "Byzantská říše", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Byzantsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e

Web Youtube.cz, "Křížové výpravy: První křížová výprava 1/2", odkaz:

Web Youtube.cz, "Křížové výpravy: První křížová výprava 2/2", odkaz:

Web Youtube.cz, "Svatá válka 2", odkaz:

Autor: Jan Šik | pondělí 17.7.2017 19:00 | karma článku: 11.18 | přečteno: 629x

Další články blogera

Jan Šik

Leningrad: Němci

Němečtí velitelé u Leningradu patřili bezpochyby k elitě Wehrmachtu. Řadu z nich Hitler vystřídal, ale jen málokterý z nich byl průměrným nebo neschopným vojákem. Jednoduše jen nedokázali zvítězit. Zde jsou někteří z nich.

18.9.2017 v 19:00 | Karma článku: 20.57 | Přečteno: 1155 | Diskuse

Jan Šik

Leningrad: Místo blokády

Bitva o Stalingrad ve druhé světové válce byla symbolem urputnosti a zuřivosti bojujících stran. Těžko se našlo v Rusku obležené město, které by bylo větším symbolem pro lidské utrpení, jako Leningrad.

11.9.2017 v 19:00 | Karma článku: 19.85 | Přečteno: 810 | Diskuse

Jan Šik

Milé a děsivé panenky

Jedněm panenky nedělají dobře, jiní jsou jimi nadšeni. Vyvolávají rozporuplné pocity, protože jsou krásné, veselé, přívětivé, jiné ošklivé, smutné či strašidelné. Mají jednu nevýhodu. Pořád stejný výraz.

21.8.2017 v 19:00 | Karma článku: 7.84 | Přečteno: 301 | Diskuse

Jan Šik

Počátky křížových výprav: Židé

Ve středověku Židé nebyli v Evropě nikdy v oblibě. Žili si své životy vždy stranou od ostatních národností i náboženství. Byli však užiteční a bohatí. Tvrdě za to zaplatili.

31.7.2017 v 19:00 | Karma článku: 16.14 | Přečteno: 855 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Lubomír Stejskal

Poslední role J. T.

Vstoupil jsem do dnešního (25/9) rána s těmi největšími obavami. A podvědomě očekával tu nejhorší zprávu. Protože to, co se přihodilo Janu Třískovi na mostě pro Čechy nejkultovnějším, velkou naději nedávalo.

25.9.2017 v 14:50 | Karma článku: 10.43 | Přečteno: 86 | Diskuse

Josef Hejna

Pan Tříšťka

Ve vzpomínce, kterou píšu, není ani náznak neúcty k osobnosti herce Jana Třísky. Jenom vzpomínka na dávné chvilky s ním. Jako mladí kluci jsme se v televizi potkávali často přátelsky.

25.9.2017 v 12:00 | Karma článku: 18.72 | Přečteno: 653 | Diskuse

Tomáš Flaška

Stát jako mafie pod vedením ANO

Tak nám pomalu vyplouvá na povrch, že Finanční správa položila několik firem neoprávněně. Celé to musí zarazit až soudy, ale morální škody jsou už neodčinitelné.

25.9.2017 v 11:47 | Karma článku: 27.08 | Přečteno: 570 | Diskuse

Iva Apanasenková

Tantrická oslava podzimní rovnodennosti

Většina si pod pojmem tantra představí sex. Při oslavě magické noci čekejte hry, rituály, svíčky, důvěru, masáže, zkoumání sebe i druhých. A také saxofon. Sami si určujete hranice, zda a kam druhé pustíte. Tuto noc se plní přání.

25.9.2017 v 11:23 | Karma článku: 7.86 | Přečteno: 212 | Diskuse

Marek Trizuljak

S Bohem, Kacafírku

Herec Jan Tříska mi utkvěl v paměti od mládí díky roli Kacafírka ve stejnojmenné pohádkové veselohře (1966, režie Vlasta Janečková). A zůstal pak dlouho v mém povědomí poznamenaný obrazem postavy, kterou ztvárnil

25.9.2017 v 11:05 | Karma článku: 15.76 | Přečteno: 335 | Diskuse
Počet článků 150 Celková karma 14.57 Průměrná čtenost 998

Miluj každým kouskem svého srdce, neboť pak porozumíš. Když budeš pouze přemýšlet, neporozumíš ničemu.   



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.