Itálie je země snad s největším počtem kulturních památek na světě. Mezi jednu z nich patří i klášter Monte Cassino. Stojí na stejnojmenné hoře vysoké 520 metrů. Nachází se 130 kilometrů jižně od Říma a necelé dva západně od města Cassino. Na úplném začátku zde stál Apollonův chrám, patřící k městskému hradu antického Cassina. Řecký a římský bůh Apollón je považován za božstvo, jež má moc například nad sluncem, uměním nebo lukostřelbou. Při udržování pořádků dokázal trestat morem a jeho šípy zasáhly vždy cíl. Jak symbolické pro události v dalších dějinách kláštera.
Na troskách chrámu vybudoval v roce 529 našeho letopočtu svatý Benedikt z Nursie první italský klášter. Sloužil jako útočiště pro malou mnišskou obec. Později šlo o součást benediktinského opatství, které se stalo po mnohá staletí duchovním centrem západoevropských zemí. V roce 569 n.l. pronikli do Itálie příslušníci západogermánských kmenů Langobardi a svaté místo vydrancovali a pobořili. K jeho obnově došlo až roku 717 n.l. papežem Řehořem II..V té době již benediktinský řád zakládal nemocnice a výchovné ústavy a určoval směr duchovního vývoje ve Francii.
V roce 883 n.l. vyplenili a vypálili klášter Saracéni a jeho znovupostavení trvalo dvacet let. V roce 1030 ho vydrancovali Normani a v roce 1349 přišlo ničivé zemětřesení. Klášter znova vybudoval papež Urban V.. Tentokrát šlo o mohutný komplex budov ve tvaru lichoběžníku o délce strany 220 metrů. Klášter měl nyní čtyři poschodí, cimbuří, vnitřní nádvoří a pevné zdi ze žlutého přírodního kamene travertinu. V této podobě vydržel až do 15. února 1944, přestože jej ještě v květnu 1799 vyplenili Napoleonovi vojáci. Na klášteru pracovalo několik generací vynikajících italských umělců, stavebníků a malířů.
Knihovna tohoto duchovního centra dodnes patří mezi nejvýznamnější na světě. Město Cassino leží na poloviční cestě mezi Neapolí a Římem. V současné době má asi 36 000 obyvatel. Cassino existovalo už ve 4. století před Kristem, kromě vily Marka Antonia zde byly termální koupele Římanů. V údolí se nachází ovocné zahrady, olivové háje a vinice. Na svazích rostou duby, jedle a akácie. Předměstím města se vine řeka Rapido. Na úpatí Monte Cassina leží na severním okraji města Rocca Janula, devadesát metrů vysoká skála se starou hradní zříceninou. Souřadnice kláštera jsou 41°29′24′′ s. š., 13°48′50′′ v. d..
Itálie pokrývá prakticky celý Apeninský poloostrov, který je 1 000 km dlouhý od Alp na severu, až ke Středozemnímu moři na jihu a 160 km široký. Podnebí v Itálii je mírné a to díky Alpám, které fungují jako bariéra proti studeným severním větrům a Středozemnímu moři, které obklopuje většinu země. Počasí se mění v závislosti na regionu, vzdálenosti od hor a nadmořské výšce. Průměrná teplota v Cassinu se v letních měsících pohybuje kolem 28°C a v zimních okolo 5°C. V období bitvy o klášter ve II. světové válce bylo počasí pro útok spojenců nestálé a nepříznivé.
Téměř přes celou délku se táhne horský hřbet Abruzz. Horská pásma vypadají jako jeho žebra a to zejména na východní straně. Pro armádu Spojenců se tak největším problémem stala dopravní síť. Obejít hory u Monte Cassina je možné na relativně malých pásmech země, k tomu ještě zčásti bažinaté. Ve vnitrozemí je deset kilometrů široké údolí řeky Liri, které je jedinou vhodnou cestou pro motorizované svazy armád směrem na Řím. Předhůří s Monte Cassinem přístup k údolí Liri uzavírá. Pro obránce ideální terén, pro invazní jednotky černá noční můra. Cesta do vnitrozemí, kde útočník musí zaplatit krvavou daň.
Příště: Monte Cassino: Němci
Zdroje:
Kniha Bitva o Monte Cassino, autor Janusz Pialkiewicz, rok vydání 2005;
Kniha Monte Cassino, autor Jaroslav Hrbek, rok vydání 1993.
Youtube.cz, "Velké bitvy historie-Monte Cassino 1944"