Prométheus přinesl lidem oheň a byl za to potrestán připoutáním ke skále, kde každý den přilétal orel, který mu vyklovával játra. Jupiter mu dal milost a on si jako symbol svého obrovského utrpení nechal železný prsten s kamínkem ze skály, ke které byl přikován. Podle této starořecké pověsti je kroužek na prstu znakem věčné lásky, která vítězí nad vším. Dnes je prsten vnímán jako symbol věčného kruhu, který je výrazem trvalé upřímnosti a stálosti mezi partnery.
Čekám na cestu domů, když náhle do mého znaveného oka udeří zprudka paprsek světla. Stříbrný hvězdný odraz oslepí všechny okolo stojící. Druzí však nevidí, co já. Jen malý kroužek na zemi, co vypadá jak matička z nějakého stroje. Zvedám ho se zájmem a pokládám do natažené dlaně.
Je horký, protože do sebe vtahuje slunce, které svým žárem taví betonové město. Z bílého zlata nebo z ocele, možná zirkony posázený. Všechno je jedno. Právě některá zlomená duše v dálce naříká, že zmizel a člověku zůstane holý prst. Nikdy ho už nebude v ruce držet, jak ho právě svírám já.
Se zavřenýma očima drtím pevný kruh v ruce a cítím, jak se slabounce chvěje. Přitom z něj tryská tajemná síla. Snad je kouzelný a když se s ním otočí, stane se zázrak princezny Arabely. Možná umí čáry máry, jestli o něj přišel Harry Potter. Anebo je temný a krutý, vládne všem a jejich je Pán.
Donesu ho domů, položím na stůl a hledím. Přemýšlím a najednou v srdci ucítím, jak ohromná je ta síla. Žádná kouzla, to moc lásky se z něj jako sopečná láva valí do všech stran. Komu patřil, dostal ho od jiného, kterého miloval.
Vibrace kruhu způsobuje bolest člověka, který přišel o pouta lásky. Doufám, že ztratil jen kroužek, a nikoliv milého. Jestli ano, tak bolest uvnitř těla způsobují šípy provinění, které se hluboce zaryjí do bušícího srdce. Každé píchnutí klade otázku. Kdo je vinen? Já? Co jsem měl udělat? Proč?
Prst zůstane prázdný a to bolí. Přesto se něco stane. Ztráta kruhu znamená konec starého a po konci je začátek nového. Přichází naděje, která je jako člověk stojící s bosýma nohama v mokré trávě a vyhlížející červánky v chladivém ránu. Slunce, které vyjde, bude za ruku držet novou lásku.
P.S.: Jestli ho pozná, komu patřil, ozvi se. Když z tebe ucítím sílu lásky, vrátím ti ho...
Píseň Naša láska letí, zpívá Richard Muller, zdroj: YouTube.cz
Úvodní fotografie Žabák a žabice: Pixabay.com
https://pixabay.com/cs/photos/%C5%BE%C3%A1by-l%C3%A1ska-valent%C3%BDna-p%C5%99edstavuj%C3%AD-903159/
Fotografie a text autor blogu: Jan Šik