Holčička, co byla nemocná a léčila ji studánková víla
"Tati, a jsou víly?" zeptala se. Taková pohádková bytost se mi vybavila z televize. Měla dlouhé blonďaté vlasy po pás a usměvavé oči. Dostal jsem jednu z tisíce otázek, které dávají děti svým rodičům. V prvním okamžiku mě napadlo, že sama je víla, protože je jí podobná. "Jasně, že jsou. Podívej, tam je vzadu za stromem a dívá se na nás."
Otočila se a zaraženě mlčela. Když se nikde nic nehýbalo, po chvilce ji pozorování přestalo bavit a podívala se vyčítavě: "Tati..." Stáli jsme spolu lesní studánky, která se skrývala v houští asi dva kilometry od našeho domu. Chodili jsme k ní pěšky asi jednou týdně. Já jí říkal, že na vodu, ale společně strávený čas měl hlavní smysl v našem povídání v klidu a tichu. Vedla sem úzká lesní cesta, kterou chodila zvěř. Za umělohmotnou trubkou vystrčenou ze skalky se skrýval vydatný pramen. Voda z ní stříkala proudem i v dobách největšího sucha a po dopadu na zem vytvořila prohlubeň, která vypadala trochu jako kaluž. Odtud se pomalu valila klikatou strouhou do potoka tekoucího o několik desítek metrů níž.
Okolí skalky se skládalo z šesti ohlazených bílých kamenů a bylo čisté a uklizené. Moje práce. Místo našel při honu můj děda, který vedl místní myslivecké sdružení. Péči o studánku jsem převzal po něm a chtěl ji předat mojí malé víle až vyroste. Nikdo o vodě v křoví nevěděl. Z jehličnatého lesa k ní vedla málo viditelná pěšinka udusaná od srnčí zvěře, která pila z potoka. Studánku obklopoval kruh keřů, převážně z malin, šípků a ostružiní, tak vysokých, že přes ně neviděl ani dospělý člověk. Šlo o naše společné místo.
"Už ji vidím! Tam je tam, tati, tati, tak dívej se tati!" volala. Podíval jsem se směrem, kterým ukazovala a neviděl nic. "Když budeš křičet, příště nepřijde," smál jsem se. Okamžitě zmlkla a vložila ruku do mé dlaně. Při cestě domů jsem do druhé vzal malý kanystr s vodou. Mlčela. Raději nepromluvila celou cestu, aby vílu nevyplašila.
"Neexistuje účinný lék." Mladý doktor v bílém plášti vypadal, že sděluje podobnou zprávu poprvé. Zvláštní, s ohledem na specializovanou ordinaci, ve které jsme se spolu nacházeli. Třásl se mu hlas, stejně jako jeho tenké brýle na úzkém nose. Přepadla mě touha srazit je na zem a rozšlapat. Vztek však hned odešel a vystřídalo ho něco jiného. Mou malou vílu objal kdosi bez tváře v černém plášti, který na mě poslal svého odporného druha. Temný motýl strachu mi svými křídly drtil hruď. Mohl za balvan, který mohutněl v mém žaludku a z kterého se až do krku tlačila žluč. Měl jsem chuť křičet.
"Musíte jí dávat tohle," řekl lékař a podával recept. "Bude trpět velkými bolestmi. Kdyby nebrala prášky..."
Čekala na lavici před ordinací v čekárně. Potila se a už jí nemohlo být dobře. Přesto seděla způsobně. Rovnými zády se opírala o odřenou bílou lavici, ruce složené v klíně a hlavu nahoře. Oči měla pořád usměvavé a dlouhé vlasy až do pasu krásně rozčesané. Mezi ostatními nemocnými vypadala jako víla. Kolem ní seděli bez pohnutí pacienti. Mlčenlivé a zkamenělé bytosti. V čekárně takovéto ordinace se nemluví, tady se čeká. Jenže ne na lékaře, ale na příšeru v černém plášti. Zabral jsem ze všech sil, shodil ze sebe hnusného temného motýla, vzal ji za ruku a odvedl ze zakletého místa pryč.
Po prvním prášku zvracela a další si vzít nechtěla. Dovedl jsem ji ke studánce, kde se posadila na kanystr. Pila vodu z otlučeného plechového hrnku, který schovával můj děda pod velkým kamenem. Nevěděla, že je v něm nenápadně vhozený prášek. Udělalo se jí lépe. Moje hra pokračovala několik dalších týdnů. Jednou jsem pilulku nechal omylem doma. Tehdy pila vodu z hrnku hltavě, až se zalykala. "Vidíš tati, jak studánková víla pomáhá? Zase je mi dobře." Když jsme od pramene odcházeli, volala: "Tati, tati, tam je," volala. "Ano, vidím," zašeptal jsem, ale neviděl nic.
Pramen byl opravdu kouzelný. Prášky už nepotřebovala a bolest se postupně ztrácela. Nemoc však zůstala.
Když si ji postava bez tváře odnesla, ještě v obleku a košili s kravatou jsem běžel na naše tajné místo, sedl si na kámen a brečel. Všude byl nepořádek. Při zemi se držela mlha po podzimním dešti. U studánky se válel plechový hrnek s ouškem od bláta a prohlubeň zanesly spadené větvičky keřů a listí. Nedaleko potoka leželo mrtvé tělo malé srnky, která musela být slabá a nemocná. Přišla se napít, sklonila se k potoku, zatočila se jí hlava a utopila se.
Vzal jsem hrnek, naplnil jej vodou, vyprázdnil ho a potom s ním naštvaně švihl do keřů. Polobotka mi podklouzla na blátě a já spadl na zem. Začalo silně pršet. Strčil jsem hlavu těsně pod trubku, otevřel ústa a několik minut hltal ledovou vodu. Voda vůbec nepomáhala. Proč, když je zázračná?
Studilo mě v krku a trnuly zuby. Seděl jsem na zemi špinavý a promáčený. V tom jsem ji zahlédl. Stála vedle trubky, z které tekla proudem voda. Malá postava se žlutě zářícími vlasy po pás a s usměvavýma očima. Zamávala. Ukázala se na několik sekund a zase zmizela.
Utřel jsem si obličej. Víly opravdu existují.
Irská zpěvačka Enya, výběr nejlepších skladeb. Zdroj: YouTube.cz
Úvodní fotografie:
https://pixabay.com/cs/photos/youtuber-blogger-scen%C3%A1rista-zoufal%C3%BD-2838945/
Jan Šik
O osamělých seniorkách, které dostávají údery do obličeje
Bezdůvodný útok musí být sám o sobě děsivý pro každého. Tím spíše, jedná-li se o starší osamělou ženu.
Jan Šik
Láskyplné hřbitovní poznání s hezkými slovy pro milovaného
Svým nejbližším říkáme tak málo hezkých slov. Abychom k tomuto poznání došli potřebujeme buď čas nebo náhlou událost. Třeba smrt.
Jan Šik
Muž, který své přítelkyni nedokázal říci ne
Pokaždé nenalezne muž odvahu k tomu, aby si vyřešil svoje problémy. Třeba, když chce utéci před ženou. Občas se však najde někdo jiný.
Jan Šik
Nespravedlivá výměna provedená odpornými šmejdy
Pokud vás má někdo nahradit, budete z toho špatní. Zvláště, když se dozvíte, že s vámi už nikdo a nikde nepočítá. Co potom uděláte?
Jan Šik
Kdo jsou oběti zla?
Prosincová střelba na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze měla jeden efekt. Vytvořila atmosféru, v které se jisté osoby odhalují v plné nahotě.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Spousta obětí střelby mohla být zachráněna, řekla matka Rakušanovi
Na jednání výboru pro bezpečnost Sněmovny kvůli snaze opozičního ANO zřídit vyšetřovací komisi k...
Podvody přesáhly pět milionů, žalobce viní pojišťováka i jeho otce lékaře
Z pojistných podvodů s celkovou škodou přesahující pět milionů korun obžaloval krajský státní...
Pomstím Palestinu, psal ve Francii podezřelý z únosu a znásilnění Židovky
Policie ve Francii zadržela dvaatřicetiletého muže z pařížského předměstí Gennevilliers, který čelí...
Svědci mluvili až příliš, soud s Weinsteinem se zopakuje. Z vězení však nevyjde
Newyorský odvolací soud ve čtvrtek zrušil odsouzení někdejšího hollywoodského producenta Harveyho...
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...
- Počet článků 406
- Celková karma 18,01
- Průměrná čtenost 1353x
"Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině. Zachytit nekonečno v dlani a věčnost v jedné hodině". William Blake
Seznam rubrik
- Osobní
- Společnost
- Recenze
- První světová válka
- Druhá světová válka
- Bitvy naší historie
- Fotoblog
- Próza
- Koncentrační tábory
- Tajné společnosti
- Odstřelovači
- Historie
- Křížové výpravy
- Nezařazené