Hrdinové strašných dob
Nedávno jsem potkal známého. Každý z nás si poklepával ukazováčkem na roušku. Napadlo mě, jestli je vidět, že se usmívám, protože já v jeho očích žádný úsměv neviděl. Bez pozdravu řekl: "Je to strašné, fakt strašné, v jak strašné době žijeme!" Vždycky, když něco takového uslyším, ohlížím se za sebe. Dívám se do minulosti na historické události. Ne na politická rozhodnutí a ideologie. Ve své podstatě mě nezajímají, protože miluji lidské příběhy z každé doby.
Večer jsem si pustil díl z vynikající série veřejnoprávní televize z období heydrichiády, ve kterém se odehrávalo lidských osudů několik. V čem je současná doba vlastně tak strašná? Názor známého a některých lidí v okolí, záplava článků na blogu a diskuzních příspěvků neobjasňují proč. Jen to je od mnohých hlasitě slyšet. Netuším, kde berou takovou sílu neustále spekulovat a přehazovat vidlemi přívaly negativních informací, které vedou k takovým závěrům.
Když u nás někdo vážně onemocní, zavolá si sanitku a odvezou ho do nemocnice během pár desítek minut. Tam se mu dostane zadarmo špičkové péče, solidní stravy a uspokojivého prostředí. Ve strašné době by se lékař dostavil po několika hodinách či dnech. Jestli vůbec.
Někteří tráví nečekaně spoustu času s dětmi. Jsou rodiče, kteří si to nemohou vynachválit, jiní jsou nespokojeni. Další si přejí aby konečně začala škola a oni si mohli odpočinout. Jako otec naprosto chápu jak náročné je mít děti a vychovávat je. Přesto, ve strašné době se dělo, že děti nasedly pod dozorem ozbrojenců do vlaku a rodiče je už nikdy neviděli.
Mnozí úpí v karanténě nebo v rouškách a připadají si jako ve vězení, obklopeni televizí, Internetem, počítači, knihami a rodinou. Utíkají ven a zoufale hledají okénka, kde si mohou koupit alkohol, vyhřívat se na sluníčku se stovkou dalších nebo ujet, uběhnout či ujít někam daleko. Přes zákazy či doporučení prakticky bez sankcí. Ve strašné době každý, kdo opustil svůj dům po určité hodině, mohl být zastřelen.
Další se hroutí, protože nemohou cestovat do zahraničí. Ve strašné době by mohli vyrazit maximálně na chatu či chalupu nebo přejet republiku od Aše po Čiernu pri čope, protože kdyby překročili státní hranici a byli chyceni, strávili by několik let ve vězení.
Je úžasné, kolik se objevilo solidarity a ochoty nezištně pomáhat druhým. Ve strašné době by tomu tak rozhodně nebylo. Ve skutečně šílených časech každá lidská bytost zoufale a sobecky bojuje o své přežití. Za každou cenu. Proto se bývalí vězni koncentračních táborů po návratu domů nechtěli svěřovat svým příbuzným o svých zážitcích. Jeden z nich řekl, že na koncentráku bylo nejhorší, že spaloval všechny dobré lidské vlastnosti.
Dnešní doba má své hrdiny. Lékaře, zdravotní sestry, hasiče, policisty, vojáky. Jenže oni jsou hrdiny už dávno, nejen teď. Své životy v první linii nasazují v běžných dobách den za dnem. Jen se o nich nemluví nebo se na ně zapomíná. Při problémech vždycky natahujeme ruku a snažíme se chytit tu jejich. Oni nám ji pokaždé podají a jsou připraveni nás zachránit. Říkají: "To je přece naše práce!" Mají pravdu! Jenže je to práce výjimečná, ba z podstaty věci hrdinská. Buďme na ně právem hrdí a nejenom dnes. V každé době, dobré i zlé. Protože ty skvělé časy bývají skvělé hlavně kvůli jim a jejich každodenní práci a obětování.
Hrdinové ve strašné době byli úplně obyčejní lidé, kteří žili průměrný a možná ustrašený život. Neměli žádnou výjimečnou práci. Potom se stala nějaká událost, která je katapultovala, nakopla nebo je dovedla k tomu udělat velkou věc. Na ně jsme hrdí být přestali, protože si je nepamatujeme nebo natolik přibarvili patosem, že se nám po čase zprotivili. Přitom byli skvělí a úžasní! Stálo by za to opěvovat denně jejich činy na sociálních sítích.
Tyto hrdiny bych si chtěl připomenout několika dalšími články při příležitosti 75. výročí konce druhé světové války.
Ne. My nežijeme ve strašné době. Žijeme v době, která je horší, než byla nedávno jiná a zažíváme spoustu drobných i větších nepohodlí. Nemáme důvody k negativismu, protože každý den se objevují paprsky naděje, že bude líp. Jenom je potřeba se pořádně dívat, přestat fňukat a nadávat na druhé a nečekat s nataženýma rukama, kdo všechno nám pomůže. Nepomůže. Spolehnout se na sebe a pomoci si nakonec stejně musí každý člověk sám. Když se spolehne na jiné, potom budou jiní cloumat jeho osudem.
Nezbývá nic jiného než přemýšlet, žít a pracovat jinak, než doposud. Protože skvělé časy, které máme právě za sebou se nikdy nevrátí. Ale před námi jsou nové a lepší. Jen pro ně musíme něco udělat.
Píseň neznámého vojína zpívá Karel Kryl. Zdroj: YouTube.cz:
Úvodní fotografie, web Pixabay.com, odkaz:
https://pixabay.com/cs/photos/ruce-ostnat%C3%BD-dr%C3%A1t-chytil-v%C3%A1lky-3460021/
Jan Šik
O osamělých seniorkách, které dostávají údery do obličeje
Bezdůvodný útok musí být sám o sobě děsivý pro každého. Tím spíše, jedná-li se o starší osamělou ženu.
Jan Šik
Láskyplné hřbitovní poznání s hezkými slovy pro milovaného
Svým nejbližším říkáme tak málo hezkých slov. Abychom k tomuto poznání došli potřebujeme buď čas nebo náhlou událost. Třeba smrt.
Jan Šik
Muž, který své přítelkyni nedokázal říci ne
Pokaždé nenalezne muž odvahu k tomu, aby si vyřešil svoje problémy. Třeba, když chce utéci před ženou. Občas se však najde někdo jiný.
Jan Šik
Nespravedlivá výměna provedená odpornými šmejdy
Pokud vás má někdo nahradit, budete z toho špatní. Zvláště, když se dozvíte, že s vámi už nikdo a nikde nepočítá. Co potom uděláte?
Jan Šik
Kdo jsou oběti zla?
Prosincová střelba na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze měla jeden efekt. Vytvořila atmosféru, v které se jisté osoby odhalují v plné nahotě.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Zavolíme! Kandidáti do eurovoleb se utkají v debatě vysílané i studentům škol
Šest kandidátů pro volby do Evropského parlamentu přijalo účast v debatě Zavolíme!, která bude...
Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině
Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...
Světlušky mění válčení ve městech. Nové drony snížily počet padlých Izraelců
Premium Jen několik decimetrů velký přístroj může znamenat revoluci městské války: minivrtulník, který...
Dva ruští vojáci se doznali k trojnásobné vraždě na Ukrajině
V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 406
- Celková karma 18,01
- Průměrná čtenost 1353x
"Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině. Zachytit nekonečno v dlani a věčnost v jedné hodině". William Blake
Seznam rubrik
- Osobní
- Společnost
- Recenze
- První světová válka
- Druhá světová válka
- Bitvy naší historie
- Fotoblog
- Próza
- Koncentrační tábory
- Tajné společnosti
- Odstřelovači
- Historie
- Křížové výpravy
- Nezařazené