Milování za jízdy v autobuse
Doběhl jsem na poslední chvíli a do autobusu nastupoval úplně propocený. No fajn, jak přijdu do práce, budu se muset hned převléknout. Chvíli se mi honilo hlavou, jestli mám čistou košili ve skříni. Byl prosinec, půl páté ráno. Pro normálního smrtelníka černočerná hluboká noc. Sněhová pokrývka by jitro projasnila, ale po ní nebylo ani památky.
"Dobrý den," pozdravil s lehce ironickým úsměvem starší řidič autobusu. "Kam to bude, jako obvykle?" Viděl můj sprint v cílové rovince s výrazem Emila Zátopka v obličeji a dobře se bavil.
Kývl jsem a nemohl popadnout dech, než ze mě vylezlo: "Dobré ráno." Automat mi podal lístek a já se přesunul do zadní části autobusu. Všechna sedadla plná, až na jedno. Naštěstí, čekalo mě čtyřicet minut jízdy a nechtěl jsem ji celou prostát.
Na sedadle u okna seděla asi čtyřicetiletá žena. Měla na sobě modrý svetr a držela si bundu na kolenou. Uvnitř dopravního prostředku se drželo příšerné horko. Venku mrzlo a řidič až nelidsky přitápěl. Ani bez respirátorů by v autobuse nebylo zrovna příjemně.
"Dobré ráno, máte volno?" Než přikývla, dopadl jsem na sedadlo a svlékl si kabát. V celém autobuse měli všichni sklopené hlavy, jako při kázání v kostele. Přidal jsem se k nim. Horko mě okamžitě zmohlo. Mírně jsem naklopil dozadu sedadlo, hlavu zaklonil a začal podřimovat.
Najednou jsem z boku ucítil jemný tlak. Pootočil jsem hlavu. Na rameni mi ležela ženina hlava bez respirátoru, který ji visel na gumičce za uchem. Její kudrnaté a blonďaté vlasy mě šimraly pod nosem a nutily ke kýchnutí. Byla moc hezká. Jemné rysy, jako kdyby je namaloval podobně šikovný malíř, který vykreslil námrazu na oknech zvenku. Z tenkých a pevně sevřené rtů ženě unikal vzduch, jak tiše oddechovala.
Moje první reakce byla ji odstrčit. Uvědomil jsem si však, že by se vzbudila, což mi přišlo líto. Proto jsem se ani nepohnul. Zavrtala se hlavou do mé ramenní jamky jako do hluboké peřiny. V tom okamžiku kadeře spáčky projely okraje mých nosních dírek a já vší silou potlačil kýchnutí. Mírné zaškubnutí těla nepostřehla, protože v kolébání autobusu zaniklo. Už jsem neusnul a celý napnutý dával pozor, aby nespadla a neublížila si.
"Ach..," vzdychla najednou a pootočila hlavu ještě o kousek víc. Ženino "ach" mělo něžný nádech erotična. Hladká kůže na obličeji se jí napnula ještě víc a vyhladila všechny dosud nepatrné vrásky. Přes slabé osvětlení v autobusu bych přísahal, že zčervenala a ne horkem...
Od té doby sebou každou chvíli zavrtěla. Aby toho nebylo málo, najednou položila rozevřenou dlaň na moje stehno.
Trochu jsem zpanikařil. Co když se vzbudí a bude křičet, že ji ohmatávám, aby se sama vyhnula trapasu? Možná to tak dopadne, že ji ohmatávat začnu, napadlo mě. Moje tělo se začalo potit, ne jako při sprintu, ale při maratonu.
Podíval jsem se na ženu a snažil se zaostřit. Spí nebo spánek hraje? Nehrála. Tedy těžko, protože v koutku úst se jí objevila slina a trochu kápla na můj svetr.
Chvíli to vypadalo, že chvíle protknutá erotikou je nenávratně pryč. Jenže znova vzdychla. Několikrát za sebou.
Možná se ve snu s někým milovala. Snad s mužem či ženou, ale to nebylo pro tu chvíli důležité. Nepřetržitě sebou vrtěla. Už, už jsem ji chtěl vzbudit a přitom se jí podíval do obličeje. Měla na něm úsměv. Ale ne zdvořilostní, který na sobě mají lidi jako masku, aby s ní skryli svoji špatnou náladu nebo vzbudili mylný dojem, že vás rádi vidí.
Její úsměv byl bez falše.
Takový, který má na sobě člověk, jež zažívá něco opravdu příjemně intimního. Takový, že kdyby se viděl sám v zrcadle, styděl by se před sebou. Takový, který je opravdově čistý a uvěřitelný.
Ženina ruka mi sevřela nohu tak pevně, že jsem skoro vykřikl. Úsměv na tváři se jí zasekl, jako film v promítačce ve starém biografu, kterému se přetrhla celuloidová páska.
Autobus se dokodrcal do města. Kolona vozidel se táhla až ke křižovatce daleko před námi. Řidič prudce přibrzdil a rozsvítil uvnitř všechna světla.
Otevřela oči a vytřeštila je. Hbitě se posadila. "Pardon," omlouvala se a utírala si hřbetem ruky ústa, než si nasadila respirátor.
Když jsme dojeli na nádraží, vystoupila z autobusu za mnou. Zamířil jsem do práce, ale potom se zastavil a otočil. Nasadila si vlněnou čepici a rukavice a na záda si nahodila dámský baťůžek. V tmavohnědé péřové bundě pod kolena a bleděmodrých riflích, které končily v jejích dlouhých kozačkách, připomínala drobného medvídka.
Na obličej si nasadila úsměv, který vypadal jako maska. Potom se vydala opačným směrem za svým cílem.
Pomalu mizela v dáli. Stejně pomalu, jako odcházel můj sen o jejím milování...
Psáno pro Blogosféru.
Jana Kratochvílová zpívá píseň Smaragdové lasery. Zdroj: YouTube.cz
Úvodní náhledová fotografie z Pixabay.com:
http://https://pixabay.com/cs/photos/youtuber-blogger-scen%C3%A1rista-zoufal%C3%BD-2838945/
Jan Šik
Mužovo zrcadlení v jeho osamělých dnech
Způsob žití v současném světě přináší mnoha lidem osamění. Přesto být sám nikdo nemusí. Jak kdo svůj vymezený čas stráví, si nakonec každý zvolí sám.
Jan Šik
Kelímková válka
Je to tady. V České republice vypukla opravdová válka a ne ledajaká. Jde přece o vratný kelímek. A to je vážná věc.
Jan Šik
Falešné zprávy mohou končit masovými hroby
Historie prokázala, že jedna lživá zpráva může spustit řetězec neštěstí. S příchodem umělé inteligence to bude ještě horší.
Jan Šik
O osamělých seniorkách, které dostávají údery do obličeje
Bezdůvodný útok musí být sám o sobě děsivý pro každého. Tím spíše, jedná-li se o starší osamělou ženu.
Jan Šik
Láskyplné hřbitovní poznání s hezkými slovy pro milovaného
Svým nejbližším říkáme tak málo hezkých slov. Abychom k tomuto poznání došli potřebujeme buď čas nebo náhlou událost. Třeba smrt.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Španělská levice chce zablokovat zbraně do Česka. Tvrdí, že je získá Izrael
Španělská levicová aliance Sumar, která je součástí vládní koalice, chce zablokovat v přístavu...
V Kladně hořel sklad olejů a autodílů, škoda se odhaduje na desítky milionů
V kladenské ulici Železničářů ve čtvrtek hořela průmyslová hala se skladem olejů a autodílů. U...
Premiér nesmí ochranku zaskočit, říká Ficův předchůdce. Její výměnu by zvážil
Premium Atentát na slovenského premiéra mohou někteří politici využít ve svůj prospěch, řekl v rozhovoru...
V laboratoři Zentivy unikla nebezpečná chemikálie, likvidovali ji hasiči
Pražští hasiči ve čtvrtek odpoledne zasahovali v chemické laboratoři v Dolních Měcholupech v ulici...
Prodej rodinného domu 4+2 v obci Otov u Domažlic
Otov, okres Domažlice
2 620 000 Kč
- Počet článků 409
- Celková karma 18,74
- Průměrná čtenost 1343x
"Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině. Zachytit nekonečno v dlani a věčnost v jedné hodině". William Blake
Seznam rubrik
- Osobní
- Společnost
- Recenze
- První světová válka
- Druhá světová válka
- Bitvy naší historie
- Fotoblog
- Próza
- Koncentrační tábory
- Tajné společnosti
- Odstřelovači
- Historie
- Křížové výpravy
- Nezařazené