Kdysi přísaha věrnosti Třetí říši a dnes líbání prstenu
Václavské náměstí v Praze je místem, na kterém probíhají předehry k událostem, které často ovlivňují vývoj naší země. Jak zní otřepané klišé: zde se tvoří dějiny. Například shromáždění 28. října 1918 k vyhlášení nezávislého demokratického Československa nebo manifestace k událostem ze 17.listopadu 1989.
Václavák měli v oblibě nacisté. Zneužívali jej k demonstracím poslušnosti.
V sobotu 3. července 1942 v 19.00. hodin zde proběhla přísaha věrnosti velkoněmecké říši. Šlo o největší veřejné shromáždění v protektorátu Čechy a Morava, které se konalo po zabití SS-Obergruppenführera Reinharda Heydricha. Do čela se postavili státní prezident dr. Emil Hácha, členové vlády s jejím předsedou Jaroslavem Krejčím a starostové řady českých a moravských měst.
Hlavním řečníkem se stal ministr školství a lidové osvěty Emanuel Moravec. Na začátku oznámil rozhodnutí protektorátních orgánů o zrušení stanného práva. Poté odsoudil londýnskou vládu v emigraci a vytýčil vizi pro další spolupráci s Třetí říší. Po jeho projevu následoval slib věrnosti účastníků manifestace, zakončený hymnou v podání souboru Národního divadla.
Shromáždění se zúčastnilo 200 000 lidí, což ji řadí v novodobých dějinách k těm největším u nás. Šlo o dílo nacistické propagandy, která dokázala mistrně manipulovat s fakty a událostmi. Z dobových záběrů mrazí. Česká hymna a les zdvižených rukou s pozdravem Heil Hitler! Protektorátní režim vedený německými úřady povolal české občany k demonstraci věrnosti, protože chtěl pokořit podřízený národ.
V podtextech všech projevů zaznělo: skloňte hlavy, dřete do roztrhání těla, mlčte a necháme vás v klidu a míru na pokoji. Kdyby ne, tak běda...Viděli jste, co dokážeme. Vězení, mlácení a zabíjení. Držte hubu a poklekněte!
Událost se odehrála krátce po popravách a mučeních českých vlastenců a po vypálení Lidic. Dnes těžko pochopíme atmosféru tehdejší doby, dokonce ani z časů před zabitím Heydricha. Sami trénovaní parašutisté po výsadku na území protektorátu svým kontaktům z odboje říkali, že se ocitli v jiné zemi, než byla ta, z které odešli. Ocitli se pod velkým psychickým tlakem a všichni nevydrželi. Zrádce Karel Čurda patřil ve výcviku k nejlepším a přesto se zlomil, třicet stříbrných nehrálo hlavní roli.
Mnozí účastníci přísahy byli ke slibu přinuceni skrytým i otevřeným vyhrožováním. Na náměstí stáli lidé slabí, ale i silní. Tací, co se klepou při lehkém vánku, i pevní a zásadoví. Všichni se báli o sebe i své blízké. Nelze nikoho soudit, když nenosíme jeho boty a nevážeme si jeho tkaničky. Přesto...
Čím dál více probleskují na různých platformách názory, jak se tehdy měli pracující skvěle. Často se zmiňuje jedna velmi dobře podaná propaganda v dobovém dokumentárním filmu i tisku: vždyť on sám Heydrich posílal dělníky hromadnými vlaky na masové rekreace do Luhačovic. Jako kdyby se zapomnělo na jeho podíl na Konečném řešení české otázky, který spočíval v germanizaci českého prostoru. Kdo by se nepodvolil, musel by nedobrovolně cestovat jinými vlaky s jinou cílovou destinací, kde by ho čekalo fyzické a psychické utrpení a smrt. Tentokrát bez filmových kamer.
V současném světě se objevuje jiné nucení k přísahám, jinak a v jiných podobách než na zmíněném shromáždění. Mají formu líbání prstenu nebo strkání hlav do cizího zadku. V podtextech dnešní propagandy je slyšet: skloňte hlavy, mlčte a necháme vás v klidu a míru na pokoji. Kdyby ne, tak běda...Do aut si nic nenalejete, v zimě zmrznete a pozor, držíme prst na červeném tlačítku. Tak neprovokujte. Držte huby a poklekněte!
Stále jde o totéž, tehdy i teď a všude.
Psáno pro iDNES.cz
Český národ přísahá věrnost Třetí říši. Zdroj: YouTube.cz:
Ústav pro studium totalitních režimů, Slib věrnosti říši, odkaz:
https://www.ustrcr.cz/uvod/antologie-ideologickych-textu/slib-vernosti-risi/
Ústav pro studium totalitních režimů, Ukázky z textu projevu Emanuela Moravce. Odkaz:
Náhledová fotografie použita z Pixabay.com:
https://pixabay.com/cs/photos/k%C3%A1va-kav%C3%A1rna-tabulka-j%C3%ADdlo-p%C3%ADt-2242212/
Jan Šik
Láskyplné hřbitovní poznání s hezkými slovy pro milovaného
Svým nejbližším říkáme tak málo hezkých slov. Abychom k tomuto poznání došli potřebujeme buď čas nebo náhlou událost. Třeba smrt.
Jan Šik
Muž, který své přítelkyni nedokázal říci ne
Pokaždé nenalezne muž odvahu k tomu, aby si vyřešil svoje problémy. Třeba, když chce utéci před ženou. Občas se však najde někdo jiný.
Jan Šik
Nespravedlivá výměna provedená odpornými šmejdy
Pokud vás má někdo nahradit, budete z toho špatní. Zvláště, když se dozvíte, že s vámi už nikdo a nikde nepočítá. Co potom uděláte?
Jan Šik
Kdo jsou oběti zla?
Prosincová střelba na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze měla jeden efekt. Vytvořila atmosféru, v které se jisté osoby odhalují v plné nahotě.
Jan Šik
Laskavý anděl a fólie na displej mobilu s drobky makové laskominy
Určitě každý z nás ve svém životě potkal laskavého člověka. Takového, který svůj skutek dokáže udělat pro druhého nezištně a bez postranních úmyslů. Prostě jenom tak.
Jan Šik
Kauza psychiatr: Kdo za ni může?
V současné době čelí známý český lékař Jan Cimický obžalobě ve věci skutků se sexuálním podtextem. Tato aféra něco vypovídá nejenom o něm.
Jan Šik
Analýza policejní akce očima čtenáře detektivek
Čtenáři detektivek dokáží detaily zločinu rozebrat na šroubky. Zvláště toho na filosofické fakultě, který se odehrál v předvánočním čase loňského roku.
Jan Šik
Věštba pro rok 2024: Hodně budeš někde
Co nás jednou čeká by chtěl vědět každý. Proto buďme rádi, když potkáme někoho důvěryhodného, kdo nám naši budoucnost předpoví.
Jan Šik
Až se rozsvítí vánoční hvězda
Temné dny těžce padají na lidskou duši. O to hůře, když se k tomu přidá počasí, které je spíše dušičkové než vánoční. Všechno zlé však jednou skončí.
Jan Šik
Hnědá olympiáda Berlín 1936 - špičkový atlet Jesse Owens
Osudy některých sportovců připomínají pohádkové příběhy. Ale často tento dojem vzniká jenom při pohledu zvenku. Podobně jako u naleštěné krásy, v jejímž nitru se ukrývá zlo.
Jan Šik
Národní proticukrová centrála dětem nepomůže
Jakákoliv policie na světě nikdy neporazí obchod s drogami. Dokud bude existovat poptávka, je jakýkoliv boj proti nim marný. Nejde však jen o tvrdé drogy.
Jan Šik
Kdo byl balíkový hrdina?
Vzpomínka na osmnáctiletého židovského studenta, kterého popravili nacisté. Jeho velký příběh může být inspirací i pro dnešní a budoucí generace.
Jan Šik
Mamánek, který si moc rád povídal se svou maminkou
Přehnaná péče o dítě bývá především doménou matek. Neuvědomují si, že život jejich potomka po letech nemusí skončit vůbec dobře.
Jan Šik
Ponižovaná dívka s kousanci na krku
Zastrašování vysává z obětí energii a bere jim zdraví a důstojnost. K tomu nejhoršímu patří šikana na pracovišti.
Jan Šik
Čtyřkačkový hošek a drsný řidič autobusu
Drzost současných mladších generací prý nezná hranic. V některých případech však tato může být signálem, že se v budoucím životě rozhodně neztratí.
Jan Šik
Dívka jedoucí v metru a zapáchající čerstvě vykopanou hlínou
Občas potkáme v životě někoho, s kým bychom chtěli kráčet po společné cestě. On jen na chvíli vyjeví svou pravou tvář a všechna naděje je pryč.
Jan Šik
Hrabošení v obchodním centru s módním troubou
Má-li muž doprovodit partnerku či manželku do obchodního centra za účelem nákupu oblečení, jde o hrdinský čin, který se podobá sebevražedné misi.
Jan Šik
Skvěle poskytnutá služba hodinového manžela
V záchvatech slabosti muž ženě slibuje. Potom zapomene a pak zase. V reakci na situaci ženě nezbývá než volat o pomoc. Ta bývá poskytnuta v překvapivě větší kvalitě, že se očekávalo.
Jan Šik
Záhada sežrané oplatky
V domácnostech dochází k záhadám. Občas se ztrácí nebo naopak přebývají věci různého charakteru. Takové události se neobejdou bez konfliktů v manželském soužití.
Jan Šik
Cizí kalhotky pod manželskou postelí
Skoro každý muž jednou za čas provede nějakou špatnost. Většinou se však chová jako beránek a tehdy bývá neprávem osočen. Třeba obviněním z nevěry.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 405
- Celková karma 14,99
- Průměrná čtenost 1356x
"Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině. Zachytit nekonečno v dlani a věčnost v jedné hodině". William Blake
Seznam rubrik
- Osobní
- Společnost
- Recenze
- První světová válka
- Druhá světová válka
- Bitvy naší historie
- Fotoblog
- Próza
- Koncentrační tábory
- Tajné společnosti
- Odstřelovači
- Historie
- Křížové výpravy
- Nezařazené