Vzorný vojáček na stráži a svádivá tanečnice
Počasí mělo být podle předpovědi mrazivé, ale ve skutečnosti svítilo slunce, které na únor vydávalo poměrně silné teplo. Navlečenému vojákovi stékaly kapky po zádech. Stál rovně a pušku držel opřenou v pravé ruce pažbou o zem. Objekt, který hlídal, měl veledůležitý význam, protože v něm sídlila hlava státu, jeho stráž proto splňovala nejpřísnější bezpečnostní opatření. Nesměl se ani pohnout, pouze v případě problémů si mohl tlačítkem přivolat pomoc. Jeho samotného hlídaly kamery.
Chlapec v uniformě nebyl ani malý, ani vysoký. Výšku měli všichni muži ve strážním oddílu stejnou a dokonce i další fyzické dispozice, jako třeba váhu nebo vzhled. Za vším stála nutnost reprezentace na veřejnosti. Vojáka zdobily černé vlasy, přiměřeně velký nos i uši a hladká pleť. Opálená, protože pravidelné slunění patřilo k jeho přípravě na výkon služby stejně často, jako opakovaná cvičení. Jediná věc, která ho odlišovala od dalších strážců byly černé oči, které každému připadaly nesmírně hluboké. Pozorný člověk si v nich mohl všimnout reje jisker, které se pohybovaly jako desítky skákajících miniaturních kuliček.
Voják se díval nepřítomným pohledem kamsi do dálky, když koutkem oka zahlédl tři dívky. Jedna ho zaujala. Měla na sobě šedé upnuté kalhoty a rozepnutou bílou bundu do půl pasu s kožešinovým límcem. Přes něj visely rozpuštěné černé vlasy. Nohy dívce zkrášlovaly růžové tenisky. Její dvě pubertální kamarádky nebyly tak hezké jako ona. Měly poďobané obličeje a zabalené do kabátů vzdychaly.
"Strašně mě bolí nohy," pravila jedna.
Druhá si stěžovala: "Dneska je příšerné vedro. Meterologům zase nevyšla předpověď. Podívejte na toho vojáčka, jak je navlečený. Sluníčko do něho pere, musí být úplně propocený. Chudáček."
Kdyby se chlapec v uniformě mohl ošít, ošil by se a zabručel k tomu nějakou neuctivou poznámku. Takto nehnul brvou a díval se pořád do dálky.
"Zkus mu zlepšit náladu, Lucko. Zatancuj!" Vykřikla ta první.
Lucie s dlouhými černými vlasy a v růžových teniskách si stáhla vlasy vzadu gumičkou a usmála se. Sundala si bundu, pod kterou měla triko s dlouhým rukávem a předala ji jedné kamarádce.
K vojákovu překvapení se rozběhla a vysoko vyskočila. Při dopadu se prohnula v zádech, vypnula ňadra a dopadla na špičky. Začala před vojákem předvádět moderní taneční kreace. Její vystoupení přilákalo několik zvědavců, z nichž jeden pustil na mobilu nahlas hudbu.
Lucie tančila bez sebemenší chyby. Pohybovala se v kruhu a občas provedla gymnastickou hvězdu nebo výskok. Hlouček přihlížejících se zvětšoval.
Dívka nakonec přitančila před vojáka a hluboce se před ním uklonila. Chlapec nepatrně sklopil zrak a jiskry v jeho očích se rozpohybovaly na nejvyšší možnou rychlost. Nikdo si toho nevšiml, jenom tanečnice, která stála kousek před ním. Usmála se, protože tohle opravdu nečekala. Vojáka i dívku spojil oční kontakt. Takový, který dva lidi svede neviditelnými nitkami, po kterých se dají vysílat signály všeho druhu.
Dívka poslala vojákovi vzdušný polibek a otočila se. Uklonila se tleskajícím divákům, vzala obě kamarádky kolem ramen a společně odcházeli všichni pryč. Několikrát se ohlédla. Při posledním otočení hlavy, kdy u vojáka nikdo nestál, aby si ho dobře prohlédl nebo vyfotografoval, se podíval přímo na ni a usmál.
Mezi oběma vzniklo pouto, aniž by k tomu potřebovali slova. Jeden druhého si uložil do svého srdce s vědomím, že se už nikdy nepotkají. Večer, když chlapec po skončení služby ulehl do postele v kasárnách a dívka do lůžka v hotelu, jeden na druhého myslel a představoval si, že s ním leží a objímá ho.
Druhý den po snídani se voják převlékl z uniformy do civilu a sbalil si batoh s osobními věcmi. Odešel na vlakové nádraží, aby odjel domů. Čekalo ho několik dní volna, které se chystal částečně strávit spánkem, protože spánek chybí strážcům všeho druhu ze všeho nejvíc.
Vstoupil do kupé, batoh uložil do horního nosiče, pohodlně se usadil a natáhl nohy. Těšil se, že si zdřímne. Zavřel oči, když v tom zarachotily dveře.
"Dobrý den, máte tu...?" Měl pocit, že ten hlas už někde slyšel. Když oči otevřel, spatřil tanečnici.
"...volno?" dopověděla užasle.
Usmál se. "Ano, mám, posaďte se. My se přece známe. Kde máte kamarádky?"
"Zůstaly ve městě, ještě se jim nechtělo domů. Cestuji sama," odpověděla dívka a zčervenala.
Voják se podíval do dívčiných očí. Už na stráži zjistil, že Lucii v nich poskakují stejné jiskry, jako má on sám. V tom okamžiku jich spatřil asi milión.
"Můžeme si tykat?" zeptala se a aniž by čekala, pokračovala: "Jsem Lucie. A ty?"
"Rád," odpověděl. "Leoš."
Posadila se proti směru jízdy, přímo naproti chlapci u okna. Vlak se rozjel a oba si začali povídat.
Asi po padesáti kilometrech zjistili, že si navzájem rozumí.
Po dalších padesáti kilometrech se drželi za ruce.
A po dalších padesáti kilometrech si dali první pusu.
Rychlík pelášil po kolejích tak rychle, jak to šlo. Za oknem se míhaly stromy, kopce, pole, auta, zvířata, lidi. Ti dva však neviděli nikoho, jenom sami sebe. Vojáček hladil tanečnici po tváři a vyprávěl jí, jaké to bývá na stráži, když na něj prší. Ona mu na oplátku pověděla, jaké to bývá při tanci na jevišti, když ji bolí celé tělo.
Někdy se dva do sebe zamilují na první pohled, někdy jim to trvá půl roku. Lucii a Leošovi se zaláskování podařilo během krátké cesty vlakem.
V den, kdy tanečnice předváděla vojákovi své umění, se strojvůdce doma pohádal se svou ženou. Večer nemohl dlouho usnout. Převaloval se na posteli a podařilo se mu zabrat až po půlnoci. Ráno u snídaně před manželkou znova vybuchl a odešel naštvaný do práce. Když nastupoval do lokomotivy a připravoval se na cestu, bolela ho hlava a špatně se soustředil.
Na dvoustém kilometru přehlédl červenou barvu návěstidla a projel ho plnou rychlostí. S protijedoucím vlakem se srazil právě v okamžiku, kdy tanečnice seděla vojákovi v klíně a vášnivě jej líbala.
Kousek od místa srážky vlaků rostla na zelené louce třešeň. V květnu strom rozkvetl a jeho koruna vykreslila tvar srdce.
Příroda vytváří znamení lásky na místech, na kterých kdysi láska zemřela.
Inspirováno pohádkou Cínový vojáček od Hanse Christiana Andersena
Psáno pro Blogosféru
Píseň Vojín XY hlásí příchod, zpívá skupina Katapult. Youtube.cz:
Jan Šik
Falešné zprávy mohou končit masovými hroby
Historie prokázala, že jedna lživá zpráva může spustit řetězec neštěstí. S příchodem umělé inteligence to bude ještě horší.
Jan Šik
O osamělých seniorkách, které dostávají údery do obličeje
Bezdůvodný útok musí být sám o sobě děsivý pro každého. Tím spíše, jedná-li se o starší osamělou ženu.
Jan Šik
Láskyplné hřbitovní poznání s hezkými slovy pro milovaného
Svým nejbližším říkáme tak málo hezkých slov. Abychom k tomuto poznání došli potřebujeme buď čas nebo náhlou událost. Třeba smrt.
Jan Šik
Muž, který své přítelkyni nedokázal říci ne
Pokaždé nenalezne muž odvahu k tomu, aby si vyřešil svoje problémy. Třeba, když chce utéci před ženou. Občas se však najde někdo jiný.
Jan Šik
Nespravedlivá výměna provedená odpornými šmejdy
Pokud vás má někdo nahradit, budete z toho špatní. Zvláště, když se dozvíte, že s vámi už nikdo a nikde nepočítá. Co potom uděláte?
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
KOMENTÁŘ: Kam sahají Macronovy ambice? Chce udávat tón, ale naráží
Premium V Evropské unii bez Britů a v éře po Angele Merkelové je jeho hlas slyšet stále silněji....
Ukrajinci zavraždění v bavorském nákupním centru byli vojáci na léčení
Dva Ukrajinci, kteří zemřeli v sobotu po útoku nožem v nákupním centru v Bavorsku, byli členy...
Přijel německý prezident Steinmeier. Setkal se s Pavlem, uctí oběti střelby
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier zahájil dvoudenní návštěvu Prahy. Na Pražském hradě ho...
Za výbuchy ve Vrběticích stojí Rusko. NCOZ kvůli nespolupráci kauzu odložila
Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) odložili případ výbuchů skladů...
- Počet článků 407
- Celková karma 18,12
- Průměrná čtenost 1350x
"Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině. Zachytit nekonečno v dlani a věčnost v jedné hodině". William Blake
Seznam rubrik
- Osobní
- Společnost
- Recenze
- První světová válka
- Druhá světová válka
- Bitvy naší historie
- Fotoblog
- Próza
- Koncentrační tábory
- Tajné společnosti
- Odstřelovači
- Historie
- Křížové výpravy
- Nezařazené