Vrbětická záhada

Příčiny některých neočekávaných událostí nemusí být vždy jasné nebo mohou zůstat navždy záhadné. Z tohoto hlediska je zajímavý i výbuch objektů muničního skladu u Vrbětic na Zlínsku.

   K první explozi došlo ve čtvrtek dne 16. 10. 2014 v dopoledních hodinách. Zpočátku se zdálo, že se nikomu nic nestalo, později se zjistilo, že jsou pohřešovaní dva zaměstnanci. Zcela zničen byl sklad o rozměrech 15 x 50 metrů. Několik dní ještě vybuchovaly jednotlivé části pěchotní nebo dělostřelecké munice. Ve středu dne 03. 12. 2014 explodoval další objekt a o dva dny později se přišlo na to, že na střeše jiné budovy leží dělostřelecký granát. Proběhla evakuace obyvatel, která skončila po zneškodnění granátu. V areálu dále v menším rozsahu vybuchuje munice.

   Pokud se podíváme na fotografie nebo záběry infrakamery dronu, vidíme zvláštní záběry po detonacích nebo zničených objektů muničního skladu. Připočtěme k tomu reakce a odpovědi politické reprezentace nebo představitelů firmy a napadají nás i šílené či konspirační teorie. Tedy pomineme-li možný úmysl nebo nedbalost. Dle advokáta firmy může jít o zásah meteoritu nebo doslouženého satelitu. Zajímavé, trefa dvakrát do skoro stejného místa. Možná jde o teroristický útok, ovšem zjevně úspěšnou akcí se nikdo neprezentoval. Snad může jít o přílet nebo odlet vesmírné lodi mimozemšťanů.

   O žádné podobné záhady se pravděpodobně nejedná, jde spíše o případ typu "Černá labuť". Více se lze o tomto fenoménu dočíst ve stejnomenné knize amerického akademika Nassima Nicholase Taleba. Jsou to nepředvídané jevy a události s významným dopadem na život jedince i celé společnosti. Autor věří, že příčinou naší nepřipravenosti na podobné události je hlavně setrvačnost našeho myšlení. Kniha sice černou labutí rozumí spíše děje jako byly teroristický útok z 11. září 2001, globální finanční a ekonomickou krizi, apod.. Výbuch skladu ve Vrběticích však může do této kategorie spadat taky.

   Naše civilizace věří tomu, že je neomylná, dokonalá a podobné události se stát nemohou. Když k nim dojde, panuje pak obvykle zděšení. Nepřipouštíme si, že přes předepsanou legislativu, elektronické zabezpečení, stanovené režimy, opatrné zacházení, apod., k výbuchu došlo. Jenže nahodilé jevy existují, i když i ony mají vždy nějakou příčinu, která nemusí být běžnou kontrolní činností odhalena. Může vzniknout například i dlouhodobým působením přírodních sil. Jako třeba únava materiálu, výkyvy letních nebo zimních teplot, působení vody a spoustu dalších.

   Příčinou může být i postupné selhávání jednotlivých lidských činností, které na sebe měly navazovat. Např. výběr lokality, péče o stav skladů, koncentrace a uložení munice, atd.. V řetězu událostí mohl být jeden nebo více vadných článků. Myslím si, že to není až tak důležité zda se najdou, protože rizikem v tomto případě byl již objekt samotný. Podobným událostem se nelze čas od času vyhnout nikde. Měli bychom se ale více zajímat a ptát, co nám stát nebo soukromá firma staví nebo skladuje za našimi zády a zda nás to neohrožuje. A v případě pochybností dělat raději vše proto, aby tam vůbec nic nebylo.