Zajímavé dilema.

Jestli on ten řidič nebyl syn nějakého šejka. Jsem někde četl, že oni si koupí Mercedes, pár dní s ním jezdí a pak si koupí novýho.

Děkuji za přečtení a Váš komentář pane Řeháčku a přeji hezký den

Možná dělal dobré skutky.

Možná, se chtěl pomstít tatínkovi....

Každopádně on to auto jistě necistil.

My už taky stopare nebereme, máme špatné zkušenosti.

Takže... Slivovice? :)

Možná dělal dobré skutky, možná to pro něj jen byla úplná samozřejmost.

Možná se chtěl pomstít tatínkovi, možná mamince, možná auto ukradl či vyhrál,

Auto tedy podle mě nečistil stoprocentně,

Vzít stopaře je risk, moje auto, můj dům, můj hrad,

Slivovice...Jasně

Děkuji moc za přečtení a čas, který věnujete svému komentáři k mým článkům. Přeji hezký nedělní večer Bohunko

Stopovat kvuli 3 kilometrum chuze, tedy neco malo pres pul hodku... to opravdu neni nouze. Ani kvuli desti. Tak bud nekde pockam pod strechou, az to predjde, nebo prijdu prochcany no.

Děkuji za přečtení a komentář pane Záturecký. No víte, myslím, že každý máme nastavenou svou míru, když už nemůžeme. Třeba kvůli zdraví nebo věku, ale to pro mě není důležité. Jsem rád, že jste příběh dočetl a udělal si z něj závěr. Přeji hezký nedělní večer

Napadají mě mnohá vysvětlení tohoto ušlechtilého skutku, třeba: Mladík vzal svému hamounskému a zlému otci nóbl auto s tím, že v tom nejhorším počasí povozí ty nejzřízenější pasažéry, aby se otci pomstil zasviněným autem....Nebo.. , ale Vám , píšete krásně.

Děkuji Vám za přečtení paní Dianová. Víte, myslím si, že na jakémkoliv příběhu je nejkrásnější, když v něm není vše dopovězeno a každý si může vyložit svou verzi části příběhu. Tak, jak jste to krásně právě předvedla Vy. Přeji hezký nedělní večer

Já stopaře neberu - dříve jsem bral každého, ale stalo se nedaleko - řidič zastavil u motorestu - najedl se a chtěl jet dál - přistoupil mladší muž a že jestli by ho nesvezl - i svezl - jen vyjeli za město mladík vytáhl pistoli a řidič si zpátky k motorestu došel pěšky

Za druhé - četl jsem na netu - řidič vzal stopaře a měli nehodu - stopař skončil s trvalými následky a řidič mu každý měsíc platí - vítejte v ČR

K tomu prvnimu duvodu: to Vas do te doby nikdy nenapadlo, ze nekdo muze vytahnout pistoli?

Moc pěkný příběh a vpravdě zvláštní dilema. Kde je hranice v naší vůli pomoci druhému?

A možná to byl anděl, jak píše níže Tomáš.

Nedávno jsem slyšel silný příběh od stařičkého Itala, který byl za války s italskou fašistickou armádou na tažení v SSSR po boku německých nacistů. Tehdy jako mladý kluk... Po nějaké bitvě se mu přihodila zvláštní věc. Bojující vojska kamsi zmizela zatímco on ležel omráčený výbuchem. Pak se probral, vstal a zjistil, že zůstal sám v ledové, sněhem zaváté pláni. Nikde nikdo. V dálce bylo pár dřevěných domů a u jednoho z nich stoupal kouř z komína. Šel tam. Uvnitř byly dvě ženy a u stolu sedělo několik rudoarmějců. Ženy jim nosily jídlo, flinty měli opřené o zeď. Pohlédli na příchozího, ale nikdo nevyskočil. klidně pokračovali. Mlčeli.. Jedna z žen šla k Italovi, podala mu talíř s horkou polévkou a potom i další chod. Najedl se u dveří, pak se uklonil na poděkování. Vše beze slov. Ruští vojáci mírně pokynuli hlavou na pozdrav a nechali ho odejít. Nikdo ho nepronásledoval...

Děkuji Vám za přečtení a Váš příběh pane Trizuljaku. Jsme my lidé podivná stvoření. Na jednu stranu se nemilosrdně zabíjíme a na druhou stranu dokážeme odhodit nepřátelství a pomoci bližnímu. Přeji hezký nedělní večer

To je krásný příběh. Moc.

Děkuji Vám za přečtení a Vaše slova paní Svobodová a přeji hezký nedělní večer

Andělé mezi námi.....

Děkuji za přečtení a komentář pane Vodvářko a přeji hezký nedělní večer