To je zase moc pěkně napsané. Úplně jste mě vrátil do dětství. Ano, kuchyň jako místnost, kde byla rodina pospolu. A kde v sobotu po obědě voněl linecký tvarohový koláč! A byl klid a pohoda.

Kéž by se i dnes vnučky učily vařit od svých babiček!

Díky, Jane, za milo a vlídno!:-)

Já děkuji. Ten makový štrůdl mě moc potěšil. A také návštěva a milá slova. Krásný večer Marie

Bez jediné diskuze? Zřejmě všichni čekali, že budu první a já nakonec nepřišla.

Mám zažloutlý starý sešit... A v něm "makové" koláče. A vzpomínám si na ujidani horkého vareneho máku. Babička vždy hubovala, ale ona to tak nemyslela. Vždy dělala toho máku víc, abych mohla prstem ochutnávat.

Jane, koláče mám ráda. Hezký blog

Bez koláčů nemohu žít, zvláště makových... Diskuze mě trochu mrzí, jenže špatné zprávy byly v den, kdy článek vyšel, přitažlivější a bylo jich moc, moc, moc. Tak to na světě chodí, já to vím a přesto mě to mrzí. Asi proto, že s tím smiřovat nehodlám Nakonec jsi mě potěšila Ty. A víš proč? Protože jsi první Děkuji Ti a přeji hezký večer