Napsal jste to velice pěkně a výstižně a skoro k tomu není co dodat.

Snad jen: Děti nebyly dány na převýchovu, ale téměř všechny zavražděny.

U Heydricha mě vždycky uráží stálá setrvačnost protektorátní titulatury včetně uvádění křestního jména a oproti tomu hrdinové Jan Kubiš a Jozef Gabčík (i další členové skupiny) jsou obvykle uváděni jen jako parašutisté nebo jen příjmeními.

Sáňkování dětí na hrobech těch, jejichž děti byly vyvražděny, je stejně odporné, jako selfíčka v Osvětimi nebo foto rambohafíka u hrobu Neznámého vojína

Smutné čtení.

Pripomenuti udalosti v Lidicich, a jeho pomník lidickym dětem je neobyčejně působivý. Sankovani, mozna nechtěje a nevhodnym způsobem upozornilo na tuto tragedy.

Díky

Já jsem sice v dějepise také často nedávala pozor, ale to, jaká zvěrstva se děla za 2. světové (nejen) války, jsem nepřeslechla.

V případě sáňkařů (nepočítám-li malé děti) určitě nešlo o neznalost, ale naprostou lhostejnost a nedostatek úcty k těm, kdo zahynuli "přece už tak strašně dávno"...

To je moc smutné a nenapadá mne žádná omluva pro takové chování. Překvapuje mne, že mne to ani nepřekvapuje, že se takové věci stávají,... naštěstí jen občas.

Myslíte, že šlo opravdu o lhostejnost? Skutečně to nebyla neznalost? Vím, co se dělo před, v průběhu i po 2.sv.v. Vím o Lidicích. Viděl jsem několik hraných i dok. filmů, ale opravdu poprvé čtu o tom, že u Lidic je kopec, který má pietní status . Tedy myslím, že pokud bych se náhodou ocitl na místě a vnučky by chtěla “támhle na tom kopci” bobovat, asi bych pokročil rameny, asi že “proč ne”. Pokud si na úpatí kopce na infoceduli o tomto nic nedozvím...?

Díky

Obávám se, že jste příliš velkorysý, když to omlouváte neznalostí historie; pokud by to byli samí čtrnáctiletí puberťáci, nebo cizinci, pak snad ano.

Tohle byli podle mne lidé, kterým jsou celé Lidice u ........ Hlavně, že tam je super kopec, na kterém se dá sáňkovat. Protože - "MY chceme!!!"

V Lidicích jsem byl asi před 15 lety zrovna jako cyklista během mého působení v Praze. Pomník lidickým dětem mě osobně zasáhl jako máloco v životě.....

Je mi z toho všeho opravdu smutno.

To jen potvrzuje, jak se tento národ staví ke svým hrdinům. Místo nich mnohdy vyzdvihuje vrahy. Vám

Honzo, jsem moc ráda, žes to napsal. Od té doby, co jsem tu zprávu viděla, tak nad tím přemýšlím. Jsem si jistá, že víš, ke které části lidí se přikláním. Pietní místa, zvlášť toto, by mělo být uctíváno s velkou pokorou.

Honzo, mě dějepis ve škole bavil a určitě bych svoje děti vědomě na takové místo sáňkovat nevzal. Pěkný večer.