RIP... Inspirativní a nadčasové... Budiž mu země lehká

Nezvyknem čitať takéto príbehy, lebo som dosť senzitívna.Minule som pozerala dokument o sirovi Nicholasovi Wintonovi(tiež za vojny mladý chlapec organizoval transporty českých židovských detí do Anglie, iné krajiny ich nechceli prijať),v réžii Mateja Mináča, bolo to dlho do noci, čo nezvyknem tak pozerať, ale nemohla som sa od toho odtrhnúť a plakala som pri tom, tak to bolo silné.

Honzo, to je skvělé....

velmi aktuální především v této době.

Honzo, inspirativní příběh mladého muže, který nezavíral oči před neštěstím druhých.

Pěkně napsané, pane Šiku. Jen bych podotkla - četla k jsem někde, že se dnes novináři a spisovatelé vyhýbají psát "německé vyhlazovací tábory" a nahrazují je jen slovem nacistické. Proč? Ve skutečnosti to byly opravdu německé nacistické vyhlazovací tábory. Ať už se to b někomu líbí nebo nelíbí. Co se stlalo stalo se, historie se vymazat nedá. A těch příběhů o židovských hrdinech (a hlavně obětech) je mnoho. Nezáleželo na tom, kolik komu z nich bylo let, Zapomenout by se na ně nemělo. Viděla jsem filmy (např. Pianista), četla jsem i několik knih od Arnošta Lustiga, v nich je to věrně popsáno. A velmi silný příběh je popsán ve vzpomínkách třináctileté nizozemské dívky Deník Any Frankové. Karma.