Nemám vůbec čas

11. 02. 2015 19:30:00
Doba je hektická, jsem ve stresu, je moc práce a nemám vůbec čas. Několik slov, které slýcháme často kolem sebe. Otázka je, nakolik je to pravda a nakolik jen moderní záležitost.

   Jsou věci, které nejsou tím, čím se zdají být. Tak například si vezměme takový čas. V současné době máme pomocníky, které nám ho, oproti dobám minulým, spoří až neskutečným způsobem. Vezměme si pár příkladů. Zatímco ještě před patnácti lety jsem trávu na zahradě sekal kosou a trvalo mě to tak šest hodin, nyní to zvládnu benzinovou sekačkou za dvě hodiny. Praní prádla dříve zabralo minimálně půl dne, dneska zapneme pračku večer a ráno prádlo pověsíme nebo usušíme v sušičce. O tom, kolik většina lidí uspoří času autem, snad ani nemá cenu psát. Tak jak je možné, že máme méně času než dříve ?

   Někteří teoretici tvrdí, že aby byl člověk v pohodě, má chodit na schůzky po dohodnutém termínu. Anebo si svoje zaměstnání nepřipouštět moc k tělu, úkoly udělat jen ty nejnutnější a nic moc navíc. Práci odevzdat po termínu, ale ne zase příliš, abychom nebyli mimo ze sankcí či pokut. Co na tom, že pokud se chováme podle tohoto vzorce chování, nerozhodíme sice sebe, ale všechny ostatní, kteří jsou na našich výkonech závislí. Takže místo jednoho vystresovaného, díky radám umělců duševní hygieny, tu máme vystresované třeba tři další. S tím se veze i čas, kterého potřebujeme logicky víc.

   Máme tu množství aktivit a činností. Doba, ve které žijeme, nám přináší nekonečnou zábavu, která je limitována v podstatě jen penězi. A časem. Chceme jezdit na kole po cyklostezce ? Tak jezděme, je jich všude díky dotacím dost. Máme nutkání věnovat se charitě ? Je to chvályhodné, tak založme nadační fond a hurá do toho. Líbí se nám jezdit na vodu ? Vodáci jsou skvělá parta, tak proč ne. Neumíme cizí řeči ? Rychle do kurzu, co na tom, že jazyk nikdy nevyužijeme. A co lyžování, parašutismus, fotografování a už mi dochází dech. A to doslova, tolik věcí nemohu dělat kvalitně, pravidelně a hlavně pořádně.   

   Samostatnou kapitolou je Internet. Nelze samozřejmě popírat, že jde o neuvěřitelně hlubokou studnici informací, komunikace a zábavy. Určitě ale existuje obrovské procento, které nejenže nepotřebujeme, ale ani nám nic nepřináší, zkrátka jde nám to v lepším případě jedním uchem dovnitř a druhým ven. Takové sociální sítě jsou tichým spolehlivým zabijákem veškeré efektivity a tedy i času. Ostatně stačí nám jen obyčejná e-mailová schránka, do které nám čas od času přijdou věci, které vůbec nevyužijeme. Třeba různé obohacující reklamy nebo úžasné nabídky a my čas odklikáváme s každou smazanou zprávou.

   Před časem můj synovec pronesl, že ho štve, jak se stalo moderním: "Nemám vůbec čas". Většina lidí se podle něj tímto heslem zaštítí, když se jim do něčeho nebo někam nechce. Nejhorší jsou ovšem případy, kdy tomu věříme, že čas nemáme. To jsme potom ve stresu. Záleží ovšem jen na nás samých, jak si tu hromadu našich krámů efektivně vytřídíme, co si necháme a co zahodíme. A pak budeme čas mít, na co opravdu chceme a co považujeme za důležité. Což může být jízda na kole nebo i komunikace na sociální síti, pokud nám to v obou případech něco pozitivního přináší. Musíme se však umět něčeho i vzdát.

  

Autor: Jan Šik | středa 11.2.2015 19:30 | karma článku: 10.88 | přečteno: 409x

Další články blogera

Jan Šik

Žádný Řbitov milovaného nevrátí

Každý zažil nebo jednou zažije okamžik, kdy mu odejde někdo blízký. Poutat ho k sobě stále ve svých myšlenkách k ničemu dobrému nevede, stejně jako v knize známého amerického autora.

18.5.2019 v 18:00 | Karma článku: 13.01 | Přečteno: 412 | Diskuse

Jan Šik

Gejzír pozitivních zpráv

Proč je taková poptávka po negativních informacích v médiích? Hezké věci v lidských myslích ustupují do pozadí, kde nejsou vidět. Zasypány černými emocemi, které vyvolávají vztek a nenávist. Naštěstí existují ostrůvky naděje.

11.5.2019 v 18:00 | Karma článku: 16.91 | Přečteno: 259 | Diskuse

Jan Šik

Nenávist je na opačné straně než láska

Každý člověk si přeje být milován. Tak proč je ve světě tolik nenávisti? Láska stojí až na protějším břehu.

4.5.2019 v 18:00 | Karma článku: 17.78 | Přečteno: 413 | Diskuse

Jan Šik

Čest svému jménu

Člověk má řadu vlastností, které jsou více či méně důležité nebo naopak bezvýznamné pro jeho existenci. Má jeho čest místo v současné společnosti?

27.4.2019 v 18:00 | Karma článku: 16.30 | Přečteno: 357 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Pavla Drahoňovská

Život s demencí

Kdy vlastně končí život? Je to až smrtí nebo dříve, kdy člověk už jenom přežívá, bez vlastní aktivity.

19.5.2019 v 21:27 | Karma článku: 12.43 | Přečteno: 154 | Diskuse

Josef Nožička

Inkluze ve vzdělávání slibovala také lepší péči o nadané žáky, realita je zatím jiná…

Za necelé tři roky od doby, kdy začala platit takzvaná inkluzivní vyhláška, se péče o mimořádně nadané žáky na českých školách příliš nezlepšila. A na vině jsou jako obvykle učitelé...

19.5.2019 v 20:10 | Karma článku: 22.53 | Přečteno: 334 | Diskuse

Dušan Póč

Diakonie slaví s podporou obyvatel města další úspěch

Když se něco dělá s přesvědčením a srdcem, neúspěch není možný. Dokázala to v těchto dnech vsetínská Diakonie, která ve městě uspořádala Sbírku šatstva, jejíž výsledek slova předchozí věty naprosto přesvědčivě potvrzuje.

19.5.2019 v 10:48 | Karma článku: 12.25 | Přečteno: 193 |

Václav Dlouhý

Slavnosti sněženek

Naše městečko má dnes historický víkend. Já ho v původně v plánu neměl. Přítelkyně potřebovala položit plovoucí podlahu a pak odpolední procházka po lesích. Začali jsme v osm ( s podlahou) a v zádech mi křuplo ve čtvrt na devět.

18.5.2019 v 21:45 | Karma článku: 9.58 | Přečteno: 292 | Diskuse

Jan Šik

Žádný Řbitov milovaného nevrátí

Každý zažil nebo jednou zažije okamžik, kdy mu odejde někdo blízký. Poutat ho k sobě stále ve svých myšlenkách k ničemu dobrému nevede, stejně jako v knize známého amerického autora.

18.5.2019 v 18:00 | Karma článku: 13.01 | Přečteno: 412 | Diskuse
Počet článků 231 Celková karma 15.58 Průměrná čtenost 1118

Žijme přítomným okamžikem, ale nezapomínejme, že kdo nezná minulost, nemá budoucnost. 

 

"Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině. Zachytit nekonečno v dlani a věčnost v jedné hodině". William Blake

 

Najdete na iDNES.cz