V srpnu 480 př.n.l. se v úzkém horském průsmyku u řeckých Thermopyl střetly dvě armády. Perská dvousettisícová armáda s řeckou sedmitisícovou, v jejímž čele stálo připraveno 300 bojovníků Sparty.
Bitva dvou civilizací. Té řecké, zastoupené třeba Athénami, Spartou, Korintem a perským impériem, pod které spadala území dnešního Turecka, Egypta, Izraele, Íránu, Íráku, Afghánistánu a Severní Indie. Řecko bylo bránou do Evropy a Thermopyly bránou do Athén. Úzký průsmyk mezi horami se jevil jako ideální místo k obraně. Zde se tři sta spartských otců postavilo do čela řecké armády v bronzových krunýřích a helmách, rudých pláštích, s 2,5 m dlouhými oštěpy, dále s krátkými meči zvanými xiphos a s dřevěnými štíty s písmenem lambda podle domovského státu Lakedaimón.
Z důvodu požadavku na rychlé přesuny silná perská armáda disponovala převážně lehkou výstrojí, jejíž hlavní část tvořila zvláštní desetitisícová jednotka Nesmrtelných. V nejužším místě průsmyku zvaném Kolónos nechal postavit Léonidás nízkou zeď. Xerxés čekal pět dní než zaútočil. Jeho poslední požadavek zněl: "Složte zbraně!", na který údajně sám Léonidás odpověděl slavnou větou: "Pojďte si pro ně!". Při prvním zahájení útoku Peršanů spartský král stáhl své bojovníky zpět a do čela ke zdi nechal postavit řeckou armádu, která zachytila první nápor.
Řekové vytvořili falangu, bojovou formaci obdélníkové tvaru. Zadní řady tlačily na přední s napřaženými kopí a podepíraly jim záda štíty. První zástupy Peršanů s oštěpy a splétanými štíty se o těžkou falangu rozbily jako přívalová vlna o skálu. Když Řekům docházely síly, stáhli se za Sparťany, kteří vytvořili novou falangu drtící svými štíty nepřítele. Následně tři sta bojovníků nemilosrdně masakrovalo Peršany z těsné blízkosti svými krátkými meči a u zdi se vršila hromada mrtvých a zraněných.
Těžko si to dokážeme představit. Sparťané klouzali po ležících tělech, kusech rozsekaného masa a kalužích krve. Zabíjeli, padali, vstávali a znova zabíjeli. A také umírali. Xerxés ztratil v průsmyku svoji početní výhodu a jen vztekle sledoval z nejbližšího kopce až neskutečná jatka. Během prvního dne dal popravit několik svých velitelů pro neschopnost. Přes noc zbudovali Řekové další a vyšší zeď z mrtvých těl a druhý den k ní vyslal zuřící perský král Nesmrtelné. Došlo k dalšímu střetu, tentokrát dvou elitních jednotek. Avšak i Nesmrtelní měli jen lehkou výzbroj a s nedokázali s ní prorazit těžkou hradbu Sparťanů.
V jednu chvíli provedl Leónidás fingovaný ústup. Se zbytkem svých mužů pak nečekaně vytvořil novou falangu a opět Peršany mlel v krvavém mlýnku. Nakonec Řeky zradil Efialtés (v novodobé řečtině Noční můra). Muž, který prodal informaci Peršanům o existenci skryté stezky v horách. Ti vpadli bojovníkům bránících průsmyk do zad a všechny, včetně krále Léonidáse, pobili. Ten, před svou smrtí, poslal většinu zbývající řecké armády domů, protože bylo jasné, že již není v jejich silách Horké prameny udržet. Muži ze Sparty zůstali až do úplného konce. Zbývající zemřeli zbraní, kterou nejvíce pohrdali. Postříleli je lukostřelci svými šípy.
Sparťan Dienikes, na obavu jednoho Řeka, že šípů je tolik, že zakryjí oblohu, prohlásil "Alespoň budeme bojovat ve stínu." Třetí den bojů skončil navečer. Perský král poté, co prorazil u Thermopyl, se vydal k Athénám, které již stačili místní obyvatelé opustit. Ještě téhož roku byl Xerxés drtivě poražen ve velké námořní bitvě u ostrova Salamis. Bitva u Thermopyl ukázala, jak důležité jsou vzory pro posílení morálky armády bojující s početně silnějším nepřítelem. To ostatně známe i z moderních válek. Po Spartě nezůstaly žádné velké historické památky, jen odkaz, který přežívá do dnešních dnů.
Starověk dnes těžko chápeme pro jeho až zvířecí brutalitu a je nepochybné, že Sparta měla ve svém politickém a vojenském systému obsaženy totalitní prvky. Jenže šlo o stát, kterému v prostředí, kde byl, nezbylo nic jiného, než žít netradičním způsobem života a bojovat výjimečnými metodami. Příběh tří set spartských bojovníků je příběhem o obětování. Všichni, od prvního okamžiku, kdy byli vybráni, věděli, že jdou na smrt. Zemřít za své rodiny, zemi, víru a ideály svého chápání svobody. Obětovali nesobecky své životy pro jiné bez jediného zaváhání, v tom je jejich čin obdivuhodný.
Řecký básník Simonides napsal padlým bojovníkům epitaf, který byl vytesán do kamene thermopylského památníku: "Jdi poutníče, a zvěstuj Lakedaimonským, že my tu mrtvi ležíme, jak zákony kázaly nám." Britský básník John Ruskin prohlásil, že jde o nejvznešenější výrok, jaký kdy člověk vyslovil.
Ztráty v bitvě:
Nelze přesně uvést, liší se odhady starověkých i moderních historiků;
Peršané asi 20 000 mužů;
Řekové asi 4 000 mužů;
Spartských hoplitů 300.
Zdroje:
Wikipedie, Bitva u Thermopyl, odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Thermopyl
Wikipedie, Sparta, odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sparta
Knihy:
Kanál YouTube: Trailer k filmu 300: Bitva u Thermopyl
Kanál YouTube: Dokument Bitva u Thermopyl - 1. část
Kanál YouTube: Dokument Bitva u Thermopyl - 2. část
