Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vojenské omyly: Peršané u ostrova Salamis

30. 01. 2017 19:00:00
Pokud by Peršané zvítězili nad Řeky v možná nejvýznamnější bitvě starověku, která proběhla v září roku 480 před naším letopočtem, byli bychom dnes možná součástí jiné civilizace i kultury. Ještě, že existují vojenské omyly.

Po porážce 300 Sparťanů a ostatních Řeků v čele s králem Leonidásem v soutěsce u Thermopyl, vytáhl perský král Xerxés na Athény. Metropoli nechal vypálit, stalo se z ní město duchů. Cílem perského tažení bylo ovládnout západní svět. A také se pomstít za prohranou bitvu u Marathonu před deseti lety, od které se neodehrálo kupodivu nic. Jestliže ostatní v té době netušili, že boj s Persií zdaleka neskončil, jeden muž, který se dostal v pětačtyřiceti letech v Athénách k moci, to věděl. Jmenoval se Themistoklés. Na jaře roku 481 př.n.l. do Řecka dorazily děsivé zprávy.

Perský král Xerxés se chystal s pomocí tisícovky bitevních lodí obsadit řeckou pevninu. Themistoklés si vyslechl požadavky od králova posla a poté mu nechal srazit hlavu. Důvodem bylo to, že se posel odvážil vzkaz přednést řecky. Král Xerxés zuřil a tažení se chtěl osobně účastnit, přestože jeho vojenské schopnosti byly nulové. Spoléhal se však na svou přesilu, která byla zdrcující. Themistoklés vojenské schopnosti měl a správně předpokládal, že malé řecké jednotky nemají v pozemní válce šanci, což nakonec potvrdila i bitva u Thermopyl. Budoucnost Řecka viděl na moři.

Na jeho návrh se proto začala budovat flotila. K financování byl vytěžen stříbrný důl v Laurionu, každý zámožný občan převzal patronát nad jednou válečnou lodí a musel uhradit její výstroj. Kdo nebyl ve vojsku, měl za povinnost přihlásit se jako námořník. Sparťané považovali athénského vůdce za blázna, protože pravý Řek podle nich nebojoval vesly a plachtami, ale oštěpem a mečem. Na základě věšteckých předpovědí v Delfách se Themistoklovům plánům nakonec podpory dostalo. Z politických důvodů se vrchním velitelem řecké flotily stal Sparťan Eurybiades, který o taktice námořní války neměl ponětí.

Naštěstí jeho zástupcem se stal Themistoklés, v jehož hlavě se zrodila lest. K perskému králi jednou v noci poslal svého otroka Sikinna a nabídl tajná vyjednávání o kapitulaci. Tehdy nebylo neobvyklé, že někteří králové jednali s perským vládcem skrytě, bez vědomí ostatních. Sdělil, že řecká flotila je v rozkladu, část se rozdělila a část utekla. Xerxés se vinou své důvěřivosti a nezkušeností ocitl zakrátko v léčce. Domníval se, že řecké lodi zátoku u ostrova Salamíny opustily. Navzdory radám svých admirálů přikázal jet za nimi a zničit je. Pravděpodobně 28. září roku 480 př.n.l. se Peršané ocitli v ostrovní zátoce.

V nejužším místě průlivu čekala řecká flotila, nečekaně z něj ráno vyrazila a napadla překvapeného nepřítele z boku. Robustní řecká plavidla narazila špičatými příděmi do první linie perských lodí. Další lodě za nimi neměly manévrovací prostor, překážely si, narážely do sebe a potápěly se jedna za druhou. Xerxés sledoval katastrofu z velitelské lodi z místa svého vyvýšeného trůnu a nemohl věřit vlastním očím. Na jedno řecké plavidlo přece připadala čtyři perská! Zkušení řečtí námořníci masakrovali nelítostně Peršany, až se moře pokryté troskami zbarvilo do ruda.

Kolem poledne zesílil vítr, který se změnil v bouři a na moři převaloval vysoké vlny jednu za druhou. Počasí podpořilo Řeky, jejich lodě byly lépe konstruovány. Za dvanáct hodin ztratili jen čtyřicet lodí, ale proměnili zátoku v perský hřbitov. Odhaduje se, že Peršané na mořském dně nechali potopených 200 lodí a obrovské množství mužů. Xerxés se už neodvážil pokračovat v dalších pozemních bojích, protože bez převahy na moři nemohl zásobovat svoji armádu. V Řecku nechal proto její malou část, která byla definitivně poražena o rok později v bitvě u Platají.

David zvítězil nad Goliášem, možné důsledky případné prohry Řeků na západní kulturu lze jen s mrazením v zádech odhadovat. V salamínské zátoce leží nejen perská flotila, ale i zpupné plány na vytvoření světové říše. Themistoklés ke svému vítězství použil lest, která je jedním z nejstarších bojových prostředků. Má za cíl každého, proti němuž je uplatněna, uvést v omyl. Stejně jako u podvodu. Slavný vojenský stratég a autor řady válečných teorií Clausewitz napsal, že když se slabšímu nabízí lest jako poslední možnost, přistupuje k ní i statečnost. Jeho tvrzení se potvrdilo i v případě Řeků v bitvě u Salamíny.

Řecký básník Aischylos, autor tragédie "Peršané":

"A na útesech kolem ležely

jen všude naplavené mrtvoly.

A bez pořádku dal se na útěk

kam kdo jen mohl, vztekle vesloval...

Jen stony, hrozný jek, se nesly po vlnách,

až černá noc ve svém klínu pohřbila,

ten strašný děj."

Zdroje:

Web Wikipedie.cz, odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Salam%C3%ADny

Web YouTube.cz, dokument Imperiální války, Salamína, odkaz:

Web YouTube.cz, 300: Vzestup říše, odkaz:

Autor: Jan Šik | pondělí 30.1.2017 19:00 | karma článku: 28.25 | přečteno: 1437x

Další články blogera

Jan Šik

Leningrad: Domobrana

Pomocné vojenské oddíly nebyly výmyslem sovětského režimu. V roce 1812 je poprvé zřídil svým manifestem car Alexandr I., měly mu pomoci v boji proti Napoleonovi.

16.10.2017 v 19:00 | Karma článku: 16.87 | Přečteno: 562 | Diskuse

Jan Šik

Leningrad: Evakuace

Cílem evakuace by mělo být zachránit co největší počet lidí. Taková je alespoň naše představa. Jak probíhala pár týdnů po zahájení druhé světové války v Leningradu?

9.10.2017 v 19:00 | Karma článku: 18.83 | Přečteno: 788 | Diskuse

Jan Šik

Leningrad: Vojenský okruh

Rudá armáda vytvořila Petrohradský vojenský okruh 6. září 1918. V únoru 1924 byl přejmenován na Leningradský.

2.10.2017 v 19:00 | Karma článku: 18.46 | Přečteno: 891 | Diskuse

Jan Šik

Leningrad: Rusové

Ruské velení se ve druhé světové válce dopustilo při obraně Leningradu spousty katastrofálních a nesmyslných chyb. Dokázalo však být také flexibilní, vynalézavé, rozhodné a nakonec úspěšné.

25.9.2017 v 19:00 | Karma článku: 14.66 | Přečteno: 999 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Přemysl Čech

Poštovní doručovatelka - ohrožený druh

Lidé, žijící o samotě, se na ně vždycky těšili. I když nenesly důchod, dopis od blízkých, nesly alespoň úsměv a pozdrav. A ten den zase lépe uběhl, člověk se měl na koho těšit a koho vyhlížet.

19.10.2017 v 12:32 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 14 | Diskuse

Marie Kolářová

Zrušte stravenky, bude víc svobody

Stravenky patří k nejoblíbenějším zaměstnaneckým bonusům, a i když občas přijde na přetřes laškování s jejich rušením, v okamžiku, kdy se láme chleba, politici zařadí zpátečku a stravenkový byznys běží dál.

19.10.2017 v 11:44 | Karma článku: 8.88 | Přečteno: 279 | Diskuse

Martin Prášek

Ostravsko musí zůstat chudé a volit levici! Aneb předvolební analýza privatizace OKD

O privatizaci OKD se většinou uvažuje jako o tunelu a zlodějině. Ten druhý a možná důležitější rozměr celé causy zůstává opomenut. A zrovna před volbama se hodí jej připomenout.Šlo o to Zachovat Ostravsko chudé a tudíž LEVICOVÉ...

19.10.2017 v 11:08 | Karma článku: 14.19 | Přečteno: 319 | Diskuse

Pavel Chalupský

Je to náš problém.

Oni mají jinou víru. Oni jsou ti, kdož svoji vnitřní víru neztratili. Co máme MY? Myslím tím naši západní "vyspělou" civilizaci". Víru jsme přetavili do konzumu, mamonu, vlastnit, hromadit.

19.10.2017 v 10:12 | Karma článku: 4.20 | Přečteno: 139 | Diskuse

Magdalena Westman

Zastavme populismus dřív než bude pozdě!

S vědomím, že jen málokdo sleduje panelové diskuze v angličtině, dovolím si reprodukovat některé myšlenky z LIVE DEBATE: Western Democracy Is Threatening Suicide. (Západní demokracii hrozí sebevražda.)

19.10.2017 v 9:42 | Karma článku: 4.39 | Přečteno: 331 | Diskuse
Počet článků 154 Celková karma 16.90 Průměrná čtenost 1006

Miluj každým kouskem svého srdce, neboť pak porozumíš. Když budeš pouze přemýšlet, neporozumíš ničemu.   



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.