Chybný odhad síly protivníka a jeho podcenění patří mezi nejčastější vojenské omyly. Když k tomu přidáte ještě nafoukanost velitele, výsledkem je katastrofa. Jako v případě generála Custera ve známé bitvě indiánských válek.
George Arnstrong Custer, narozen 5. prosince 1839 a zemřel 25. června 1876, byl velitelem 7. kavalerie armády Spojených států. V roce 1861 absolvoval vojenskou akademii ve West Pointu, promoval jako poslední v ročníku z 34 kadetů. V americké občanské válce vedl Michiganskou brigádu, která měla přezdívku Wolverines, Rosomáci. Počátkem léta roku 1876 jeho jednotka tvořila část armády, která měla zahnat indiánské kmeny Siouxů (Dakoty, Šajeny a Arapahy) zpět do rezervace.
Rezervace patřily k oficiální politice vlády USA vedené vůči indiánům, svou roli hrálo rovněž zlato nalezené na jejich území a železnice. Custera jeho vojáci milovali. Stejně jako veřejnost, u které díky své ješitnosti posiloval svůj mediální obraz. Často však neplnil rozkazy a k indiánům se choval surověji, než po něm chtěli jeho nadřízení. 27. listopadu 1868 u řeky Washita, dnes Oklahoma, zde Čejeni rozbili svůj zimní tábor. Custer je za úsvitu napadl, muže v táboře nechal pobít, zajal jen ženy a děti.
Jenže většina válečníků vyjela na lov a při jejich návratu se Custer dostal do takticky špatné situace. Použil rukojmí z žen a dětí jako lidských štítů, za což si vysloužil od indiánů přezdívku "Vrah žen". Z obklíčení se mu díky tomuto kousku podařilo vyváznout, ztratil jen malou část oddílu. Správná vojenská hodnost Custera byla podplukovník, hodnost generála měl pouze propůjčenu v době války Severu proti Jihu, kde bojoval na straně Unie. K řece Little Bighorn byl vyslán rozkazem z Washingtonu. Ten zněl zahnat Siouxy zpět do rezervace. Vydal se za nimi v čele 7. kavalerie.
V táboře bylo asi 15 000 lidí, mezi nimi skoro šest tisíc indiánských bojovníků. Custer sám odhadoval jejich počet maximálně na dva tisíce a byl si příliš jistý sám sebou, aniž by naslouchal odhadům a varováním svých zvědů. Chybně tedy odhadl síly protivníka, navíc proti němu stáli odhodlaní muži, kteří se domnívali, že nemají co ztratit. Šlo zejména o náčelníka Crazy Horse, Šíleného koně, náčelníka Oglalů. Tento muž měl velké zkušenosti z šarvátek a bitek s vojáky USA a vedl přímý útok na Custera v první linii.
Další náčelník Siouxů Sitting Bull, Sedící býk sice samotnou bitvu řídil zpovzdálí, lze ho ale považovat za hlavního duchovního i vojenského vůdce indiánů. Využil toho, že Custer rozdělil svůj oddíl na tři části. Podplukovník neměl prozkoumaný terén a neznal brody na řece Little Bighorn. Se svou částí kavalerie se chystal provést podobný kousek jako v roce 1868 u Washity a zajmout ženy a děti. Major Reno se sto dvanácti muži a kapitán Benteen se sto dvaceti pěti měli napadnout tábor z jiných stran. Siouxové však jejich útok odrazili a část podplukovníka Custera zatlačili na výšinu.
Na výšině proběhl masakr, z kterého nevyvázl ani on, včetně svých dvou bratrů, švagra a synovce, ani jeho vojáci. Z mužů 7.kavalerie jich našlo na výšině smrt 274. Podle autora válečných teorií Clausewitze je početní převaha strategicky i takticky nejobecnější princip vítězství a nejdůležitější faktor v bitvě. Přeceňování vlastních možností, podceňování síly a bojeschopnosti protivníka patří k nejčastějším omylům, ke kterým ve válkách dochází. Podplukovník Custer zřejmě hloupý nebyl, avšak tohoto omylu se dopustil kvůli svým povahovým vlastnostem. Ješitnost, sobectví, arogance a domýšlivost stály zbytečně život ho, i jeho vojáky.
Zdroje: Kniha Vojenské omyly v dějinách, autor Hans-Dieter Otto
Wkipedie.cz, Bitva u Little Bighornu, odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Little_Bighornu
Wkipedie.cz, George Armstrong Custer, odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/George_Armstrong_Custer
YouTube.cz, Legendy divokého západu: Custerův poslední boj, odkaz:
