Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vojenské omyly: Masakr u Loosu

27. 02. 2017 19:00:00
Každá válka je strašná sama o sobě, ale některé vojenské omyly mají v bitvách nepředstavitelně hrůzné následky. Jedna taková chyba se odehrála v první světové válce nedaleko belgického města Ypry.

Belgické město Ypry (francouzsky Yprés) je dnes jedním ze správních center vlámské provincie Západní Flandry. Žije v něm necelých čtyřicet tisíc obyvatel. Za první světové války se v Yperském oblouku odehrály čtyři velké bitvy, protože šlo o strategický přístup k přístavům Dunkerque a Calais. Do dějin vstoupily Ypry 22. dubna 1915, kdy během bojů o města Langermark a Steenstraete byl Němci poprvé v historii lidstva vyzkoušen bojový plyn, konkrétně sloučenina chlóru. O dva roky později na stejném místě následovala zkouška jiné látky, pojmenované podle místa jejího použití. Yperit patří do skupiny zpuchýřujících bojových látek a projevuje se leptáním sliznic.

Britové rozhodli o použití chlóru 6. září 1915 a už 25. září téhož roku ho použili. Místo bitvy Loos ve Francii je vzdálen od belgických Yprů třicet sedm kilometrů a bojovalo se zde od 25. září do 13. října 1915. Katastrofální útok britské armády, který se odehrál v prvních dvou dnech, byl jenom předehrou k dalším krvavým jatkám v této lokalitě. Mezi několika vesnicemi francouzského uhelného revíru u Loos vyrazilo v šest hodin ráno prvního dne šest britských divizí proti silným postavením Němců. Protože Angličané neměli těžké dělostřelectvo, odhodlali se k nasazení bojového plynu.

Útočící jednotky s nasazenými plynovými maskami v mlze, kterou tvořila při zemi táhnoucí se chemická látka, nic neviděly. K polednímu se tehdejší generál Douglas Haig rozhodl nasadit všechny zálohy, aby dosáhl vítězství. Domníval se, že Němci jsou už zdecimováni a k jejich zničení stačí jen jediný úder. Jenže šlo o fatálně chybné hodnocení situace. Němci v pořádku a téměř nedotčeni čekali v dobře vybudovaných střeleckých okopech, chráněných ostnatým drátem, na nepřátelský útok. Ten Britové podnikli 26. září v jedenáct hodin dopoledne silami dvou divizí.

Šlo o mladé muže, kteří dosud neměli žádnou bojovou zkušenost. Tito vojáci pochodovali potmě v lijáku, chladu a blátě. Osmnáct hodin, hladoví, vyčerpaní, bez map a jakékoliv podpory. Velitelé jim ukázali jen hrubé orientační body. Jednotky dokonce pochodovaly nekryté ve formacích v deseti řadách po tisících mužích. Když se objevily před Němci, ti nemohli věřit vlastním očím. Britové dorazili až k metr vysokým a šest metrů hlubokým překážkám z ostnatého drátu. Pro jejich zdolání je velitelé nevybavili ani pořádnými a vhodnými nůžkami na přestřižení drátu. Nůžky byly příliš malé.

V ten okamžik zahájili Němci palbu z kulometů. Doslova jako jarní trávu kosili anglické muže, kteří jim poskytovali snadný terč, po tisících. Mnozí němečtí vojáci z pohledu na ta jatka byli tak vyděšeni, že když se Britové obrátili v zoufalé panice na útěk, proti rozkazům zastavovali palbu. Málokterý válečný střet v dějinách skončil s tak propastným rozdílem ve ztrátách. Němci neztratili skoro nikoho. Z celkového počtu 10 000 mužů na britské straně zůstalo na bojišti rozstříleno 7 861 vojáků a 385 důstojníků. Z pohledu padlých, raněných a nezvěstných v dalších střetech v této oblasti, však šlo jen o pouhou epizodu.

Ze strany pozdějšího polního maršála Douglase Haiga a jeho štábu se jednalo o chybné vyhodnocení operativní situace. Velící důstojníci se těchto chyb často dopouští v důsledku nedostatečných informací o protivníkovi, neznalosti prostředí nebo dokonce ze špatného odhadu počasí. Není vyloučeno, že v případě masakru u Loos svou roli sehrála i domýšlivost či jen obyčejná hloupost. Tato bitva patřila k těm prvním, které jen zvýraznily nesmyslnost zákopových válek v celém dalším průběhu první světové války.

Zdroje:

Web Wikipedie.cz, "Ypry", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ypry

Web Wikipedie.cz, "Yperit", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Yperit

Web Wikipedie.en, "Battle of Loos", odkaz: https://en.wikipedia.org/wiki/Battle_of_Loos

Autor: Jan Šik | pondělí 27.2.2017 19:00 | karma článku: 25.86 | přečteno: 2385x

Další články blogera

Jan Šik

Leningrad: Domobrana

Pomocné vojenské oddíly nebyly výmyslem sovětského režimu. V roce 1812 je poprvé zřídil svým manifestem car Alexandr I., měly mu pomoci v boji proti Napoleonovi.

16.10.2017 v 19:00 | Karma článku: 16.87 | Přečteno: 562 | Diskuse

Jan Šik

Leningrad: Evakuace

Cílem evakuace by mělo být zachránit co největší počet lidí. Taková je alespoň naše představa. Jak probíhala pár týdnů po zahájení druhé světové války v Leningradu?

9.10.2017 v 19:00 | Karma článku: 18.83 | Přečteno: 788 | Diskuse

Jan Šik

Leningrad: Vojenský okruh

Rudá armáda vytvořila Petrohradský vojenský okruh 6. září 1918. V únoru 1924 byl přejmenován na Leningradský.

2.10.2017 v 19:00 | Karma článku: 18.46 | Přečteno: 891 | Diskuse

Jan Šik

Leningrad: Rusové

Ruské velení se ve druhé světové válce dopustilo při obraně Leningradu spousty katastrofálních a nesmyslných chyb. Dokázalo však být také flexibilní, vynalézavé, rozhodné a nakonec úspěšné.

25.9.2017 v 19:00 | Karma článku: 14.66 | Přečteno: 999 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Přemysl Čech

Poštovní doručovatelka - ohrožený druh

Lidé, žijící o samotě, se na ně vždycky těšili. I když nenesly důchod, dopis od blízkých, nesly alespoň úsměv a pozdrav. A ten den zase lépe uběhl, člověk se měl na koho těšit a koho vyhlížet.

19.10.2017 v 12:32 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 14 | Diskuse

Marie Kolářová

Zrušte stravenky, bude víc svobody

Stravenky patří k nejoblíbenějším zaměstnaneckým bonusům, a i když občas přijde na přetřes laškování s jejich rušením, v okamžiku, kdy se láme chleba, politici zařadí zpátečku a stravenkový byznys běží dál.

19.10.2017 v 11:44 | Karma článku: 8.88 | Přečteno: 279 | Diskuse

Martin Prášek

Ostravsko musí zůstat chudé a volit levici! Aneb předvolební analýza privatizace OKD

O privatizaci OKD se většinou uvažuje jako o tunelu a zlodějině. Ten druhý a možná důležitější rozměr celé causy zůstává opomenut. A zrovna před volbama se hodí jej připomenout.Šlo o to Zachovat Ostravsko chudé a tudíž LEVICOVÉ...

19.10.2017 v 11:08 | Karma článku: 14.19 | Přečteno: 319 | Diskuse

Pavel Chalupský

Je to náš problém.

Oni mají jinou víru. Oni jsou ti, kdož svoji vnitřní víru neztratili. Co máme MY? Myslím tím naši západní "vyspělou" civilizaci". Víru jsme přetavili do konzumu, mamonu, vlastnit, hromadit.

19.10.2017 v 10:12 | Karma článku: 4.20 | Přečteno: 139 | Diskuse

Magdalena Westman

Zastavme populismus dřív než bude pozdě!

S vědomím, že jen málokdo sleduje panelové diskuze v angličtině, dovolím si reprodukovat některé myšlenky z LIVE DEBATE: Western Democracy Is Threatening Suicide. (Západní demokracii hrozí sebevražda.)

19.10.2017 v 9:42 | Karma článku: 4.39 | Přečteno: 331 | Diskuse
Počet článků 154 Celková karma 16.90 Průměrná čtenost 1006

Miluj každým kouskem svého srdce, neboť pak porozumíš. Když budeš pouze přemýšlet, neporozumíš ničemu.   



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.