Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stalingrad: Místo bitvy

20. 03. 2017 19:00:00
Je považována za největší bitvu všech dob. Zaslouží si i další přívlastky. Třeba nejurputnější, nejzoufalejší, nejtvrdší, nejkrutější, nejzákeřnější... Jasně ukázala, čeho všeho jsme my lidé schopni.

Dnešní Volgograd byl založen v roce 1589 jako pevnost Caricyn na soutoku řek Carica a Volha. První ruský car Ivan Hrozný ji zřídil za účelem ostrahy hranice mezi Tatarstánem a ruským impériem. Na místě později vzniklého města se odehrály různé krvavé boje. Na významu nabylo v 19. století, kdy se Caricyn stal významným přístavem na Volze a důležitou dopravní křižovatkou. Během Říjnové revoluce šlo o strategické místo, které tvořilo klín mezi dvěma protibolševickými bílými armádami: donskými kozáky generála Krasnova a jezdectvem generála Wrangela. Město ubránily rudé oddíly.

V jejich čele stál tzv. Rudý maršál Vorošilov a jemu po boku armádní komisař Josif Vissarionovič Stalin. Právě Stalinovi se připisovaly největší zásluhy za obranu města v roce 1918 a i proto se Carycin přejmenoval v roce 1925 na Stalingrad. Se svými 446 000 obyvateli se koncem roku 1939 město stalo jedním z největších v tehdejším Sovětském svazu. Na poměry SSSR velmi moderní metropole, v které bydlela řada převážně mladších lidí. Z vesnic je přitahoval dostatek práce. V okolí města se sice nenacházely žádné suroviny, ale Stalingrad měl velmi příznivou dopravní polohu.

A rovněž těžký a strojírenský průmysl. Nacházela se v něm řada továren, z nichž například traktorový závod Dzeržinskij vyráběl asi dvacet pět procent produkce tažných strojů v Sovětském svazu. Největší továrnou byla ocelárna Krasnyj Okťabr (Rudý říjen). Mimoto zde našla uplatnění a umístění nejvýznamnější rafinérie v zemi, dvě obrovská vlaková nádraží, samozřejmě letiště a důležitý přístav. Hned po vypuknutí války všechny továrny přešly na zbrojní výrobu, traktorový závod vyráběl slavné tanky T-34. Ve Stalingradu zřídila armáda obrovské překladiště, kterým proudily milióny tun materiálu denně.

Město obklopovaly zahrady plné švestkových a mandloňových stromů, které se táhly na kilometry daleko a rovněž kolchozní pole s vodními melouny. To vše uprostřed stepí, rovinami bez stromů a stínů. Prašné cesty, písečné bouře, vedra přes 50°C, stepní požáry a nedostatek vody. Skoro žádný soumrak, kolem dvacáté hodiny z plného světla rychlý přechod do teplé noci. Letní bouře s průtržemi mračen měnily potoky v řeky a step v mazavé bláto. V zimě teploty až minus 40 °C. Žádné palivové dříví, jen náhražka v podobě dobytčího sušeného trusu. Podnebí pro středoevropana téměř nesnesitelné.

I dnešní Volgograd je důležitým přístavem na Volze. Město, o něco větší než Praha, se rozkládá na strmém západním břehu Volhy a táhne se v délce 80 km. V roce 1942 přes řeku nevedly žádné mosty, přeprava se prováděla výhradně převozy, parníky a motorovými čluny. V centru impozantní Rudé náměstí a obchodní dům Univermag. Dále se zde nacházelo Gorkého divadlo nebo velké dělnické sídliště Spartakovka. Stalingradské předměstí tvořily převážně domky ze dřeva. Úzké pravoúhlé komplexy domů, přímé dlouhé hlavní třídy a krátké příčné ulice.

Na sever městského centra stojí kurgan, což je pojmenování pro mohylu, tedy umělý násep z kamení a hlíny nad hroby. Zde byl navršen před staletími na počest tatarského knížete Mamaje a stal se oblíbeným místem výletů obyvatel města v době míru. Konaly se zde koncerty vojenských kapel, setkávali milenci a hráli malé děti se svými rodiči. V době války měl označení kóta 102 na mapách obou bojujících stran. Šlo o nejdůležitější strategický bod, z kterého šlo dělostřelectvem ostřelovat celé město. Na těchto místech se uskutečnila bitva všech bitev.

Příště: Bitva o Stalingrad: Němci

Zdroje:

Web Wikipedie.cz, "Volgograd", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Volgograd

Web Wikipedie.cz, "Bitva u Stalingradu", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Stalingradu

Web Youtube.cz, "Velká vlastenecká válka, díl Stalingrad", odkaz:

Web Youtube.cz, "Stalingrad-Ani o krok zpět", a další dva díly "Za Volhou není země" a "Ve znamení Uranu" najdete na webu, odkaz:

Autor: Jan Šik | pondělí 20.3.2017 19:00 | karma článku: 21.35 | přečteno: 1353x

Další články blogera

Jan Šik

Leningrad: Kanibalismus

Požírání jedinců vlastního druhu. V živočišné říši se objevuje u určitých dravých druhů, které jedí své zraněné. Za leningradské blokády někteří lidští jedinci zabíjeli a jedli druhé. Dohnal je k tomu krutý hlad.

13.11.2017 v 19:00 | Karma článku: 26.74 | Přečteno: 1087 | Diskuse

Jan Šik

Leningrad: Hlad

Hlad se dostavuje zpravidla po několika hodinách od posledního jídla. Při delším hladovění dochází postupně k odbourávání morálních zábran a zásad. Lidé, kteří zažili blokádu Leningradu, o tom ví své.

6.11.2017 v 19:00 | Karma článku: 21.98 | Přečteno: 760 | Diskuse

Jan Šik

Leningrad: Jídlo

Život člověka se neobejde bez potravin, které vyživují jeho tělo. V současnosti řada lidí dokáže jídlem plýtvat a neuvědomuje si, co znamená nedostatek. Obyvatelé válečného Leningradu si ho uvědomili bohužel velmi brzy.

30.10.2017 v 19:00 | Karma článku: 22.66 | Přečteno: 1157 | Diskuse

Jan Šik

Leningrad: Metronom

Metronom je přístroj, který rovnoměrně odklepává rytmus hudební skladby. Jde rovněž o jeden ze symbolů leningradské blokády. Neznamenal jen varování před nálety.

23.10.2017 v 19:00 | Karma článku: 17.36 | Přečteno: 907 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Karol Wild

Nevýhoda pana Drahoše

Prezidentský kandidát pan Jiří Drahoš byl podroben pečlivému zkoumání při návštěvě Olomouce. Časopis Respekt si všiml, že nerad zvedl prsty na vítězství, byl nedochvilný a není šoumen.

18.11.2017 v 21:30 | Karma článku: 16.38 | Přečteno: 872 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Samomluvy Miroslava Macka“

Kniha českého stomatologa, bývalého politika, publicisty, překladatele a politického komentátora Miroslava Macka „Samomluvy Miroslava Macka“ je podivuhodná. Pobaví, rozesměje, inspiruje i obohatí, neboť je plná životní moudrosti.

18.11.2017 v 19:14 | Karma článku: 17.92 | Přečteno: 504 | Diskuse

Martin Houška

Slavíme 129 let od vzniku výmluvy na lenost

Za pár dní naše planeta oslaví významné výročí a to 129 let od počátků automobilové historie. Nestali jsme se však otroky našich plechových miláčků?

18.11.2017 v 18:55 | Karma článku: 4.68 | Přečteno: 154 | Diskuse

Oto Jurnečka

Já jsem větší demokrat než vy pane, aneb už se perou

Po volbách se jedna část politické scény prohlásila jedinou demokratickou silou. V dojemném souladu s médii rozjeli příběh, kterak strany se kterými nekamarádí, nejsou demokratické.

18.11.2017 v 18:29 | Karma článku: 34.35 | Přečteno: 675 | Diskuse

Karel Ábelovský

Souboj mozků a názorů

... kandidatura na prezidenta, nic jiného není a ani by být neměla. Zaznívají zde však nestoudné názory, že prezidentští kandidáti mají prázdné programy, že na to nemají; velmi pravděpodobně jde jen o prázdné výkřiky z neznalosti

18.11.2017 v 17:17 | Karma článku: 10.68 | Přečteno: 333 | Diskuse
Počet článků 158 Celková karma 20.05 Průměrná čtenost 1030

Miluj každým kouskem svého srdce, neboť pak porozumíš. Když budeš pouze přemýšlet, neporozumíš ničemu.   



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.