Je považována za největší bitvu všech dob. Zaslouží si i další přívlastky. Třeba nejurputnější, nejzoufalejší, nejtvrdší, nejkrutější, nejzákeřnější... Jasně ukázala, čeho všeho jsme my lidé schopni.
Dnešní Volgograd byl založen v roce 1589 jako pevnost Caricyn na soutoku řek Carica a Volha. První ruský car Ivan Hrozný ji zřídil za účelem ostrahy hranice mezi Tatarstánem a ruským impériem. Na místě později vzniklého města se odehrály různé krvavé boje. Na významu nabylo v 19. století, kdy se Caricyn stal významným přístavem na Volze a důležitou dopravní křižovatkou. Během Říjnové revoluce šlo o strategické místo, které tvořilo klín mezi dvěma protibolševickými bílými armádami: donskými kozáky generála Krasnova a jezdectvem generála Wrangela. Město ubránily rudé oddíly.
V jejich čele stál tzv. Rudý maršál Vorošilov a jemu po boku armádní komisař Josif Vissarionovič Stalin. Právě Stalinovi se připisovaly největší zásluhy za obranu města v roce 1918 a i proto se Carycin přejmenoval v roce 1925 na Stalingrad. Se svými 446 000 obyvateli se koncem roku 1939 město stalo jedním z největších v tehdejším Sovětském svazu. Na poměry SSSR velmi moderní metropole, v které bydlela řada převážně mladších lidí. Z vesnic je přitahoval dostatek práce. V okolí města se sice nenacházely žádné suroviny, ale Stalingrad měl velmi příznivou dopravní polohu.
A rovněž těžký a strojírenský průmysl. Nacházela se v něm řada továren, z nichž například traktorový závod Dzeržinskij vyráběl asi dvacet pět procent produkce tažných strojů v Sovětském svazu. Největší továrnou byla ocelárna Krasnyj Okťabr (Rudý říjen). Mimoto zde našla uplatnění a umístění nejvýznamnější rafinérie v zemi, dvě obrovská vlaková nádraží, samozřejmě letiště a důležitý přístav. Hned po vypuknutí války všechny továrny přešly na zbrojní výrobu, traktorový závod vyráběl slavné tanky T-34. Ve Stalingradu zřídila armáda obrovské překladiště, kterým proudily milióny tun materiálu denně.
Město obklopovaly zahrady plné švestkových a mandloňových stromů, které se táhly na kilometry daleko a rovněž kolchozní pole s vodními melouny. To vše uprostřed stepí, rovinami bez stromů a stínů. Prašné cesty, písečné bouře, vedra přes 50°C, stepní požáry a nedostatek vody. Skoro žádný soumrak, kolem dvacáté hodiny z plného světla rychlý přechod do teplé noci. Letní bouře s průtržemi mračen měnily potoky v řeky a step v mazavé bláto. V zimě teploty až minus 40 °C. Žádné palivové dříví, jen náhražka v podobě dobytčího sušeného trusu. Podnebí pro středoevropana téměř nesnesitelné.
I dnešní Volgograd je důležitým přístavem na Volze. Město, o něco větší než Praha, se rozkládá na strmém západním břehu Volhy a táhne se v délce 80 km. V roce 1942 přes řeku nevedly žádné mosty, přeprava se prováděla výhradně převozy, parníky a motorovými čluny. V centru impozantní Rudé náměstí a obchodní dům Univermag. Dále se zde nacházelo Gorkého divadlo nebo velké dělnické sídliště Spartakovka. Stalingradské předměstí tvořily převážně domky ze dřeva. Úzké pravoúhlé komplexy domů, přímé dlouhé hlavní třídy a krátké příčné ulice.
Na sever městského centra stojí kurgan, což je pojmenování pro mohylu, tedy umělý násep z kamení a hlíny nad hroby. Zde byl navršen před staletími na počest tatarského knížete Mamaje a stal se oblíbeným místem výletů obyvatel města v době míru. Konaly se zde koncerty vojenských kapel, setkávali milenci a hráli malé děti se svými rodiči. V době války měl označení kóta 102 na mapách obou bojujících stran. Šlo o nejdůležitější strategický bod, z kterého šlo dělostřelectvem ostřelovat celé město. Na těchto místech se uskutečnila bitva všech bitev.
Příště: Bitva o Stalingrad: Němci
Zdroje: Kniha Stalingrad, autor Janusz Piekalkiewicz,
Kniha Stalingrad, Sláva a pád 6. armády, autor Paul Carell
Web Wikipedie.cz, "Volgograd", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Volgograd
Web Wikipedie.cz, "Bitva u Stalingradu", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Stalingradu
Web Youtube.cz, "Velká vlastenecká válka, díl Stalingrad", odkaz:
Web Youtube.cz, "Stalingrad-Ani o krok zpět", a další dva díly "Za Volhou není země" a "Ve znamení Uranu" najdete na webu, odkaz:
