Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Počátky křížových výprav: Středověk

19. 06. 2017 19:00:00
Pokud chceme pochopit kořeny křížových výprav, potřebujeme poznat dobu, v které vyrostly. V Evropě nebyla situace jednoduchá, lze ji považovat za temné období.

Počátek středověku se udává rokem 476 n.l. a jeho konec 1492 n.l.. První křížová výprava začala roku 1095 n.l.. Evropa se v té době nacházela na dně, na které se pomalu propadala po pádu římského impéria. Rozpad její struktury trval postupně a dlouho a podílel se na něm jak morální úpadek této nepochybně obdivuhodné říše, tak nepřestávající útoky barbarů. Města se měnila v trosky, pustošily je požáry, ničily války, populace decimovaly nemoci. To, co tak dlouho budovali Římané, se bortilo. Nešlo jen o zhroucení společenského a politického systému.

Budovy, umělé náspy a přehrady se rozpadaly nebo je rozebírali lidé na stavební materiál. Dokonce i slavné, a prakticky nezničitelné, římské cesty, zarůstaly mechem, trávou a stromy. Evropu stále ještě pokrývaly hluboké lesy, mokřiny a savany. Dnes bychom asi řekli, že šlo o panenskou přírodu, která vypadala podobně jako přírodní parky v Kanadě. Všude se potulovaly smečky vlků, běžně se vyskytovali medvědi nebo velká stáda srnčí zvěře. Divočina se rozšiřovala a zemědělská půda mizela. Nejhorší situace nastala kolem roku 800 n.l., kdy Evropu zaplavili a vydrancovali Normané.

Všude vládl chaos a přežít bylo obtížné. Města se opevňovala a vesnice stavěly poblíž nich. Obojí obklopovaly vodní příkopy a dřevěné palisády. Šlechta žila v šeru a vlhku svých hradů a tvrzí, v zimě pořádně vymrzlých. Venkované obývali chatrče z bláta a proutí společně s dobytkem. Mytí se považovalo za zbytečné, osobní hygienu bychom nejspíše posoudili jako katastrofální. S výjimkou zvěřiny a ryb pro šlechtu se nedostávalo jídla, zejména kvůli nedostačující velikosti zemědělské plochy. Když se přidalo sucho nebo povodně, nastal hladomor, který řádil i v dobách těsně před křížovými výpravami. Na druhou stranu se objevovalo pár míst, kde se vyskytovalo skutečné bohatství.

Lékařská péče prakticky neexistovala a lidé umírali na nemoci, které dnes zaženeme obyčejnými vitamíny. Dětská úmrtnost byla běžná. Občas se vyskytla strašlivá epidemie, mezi které patřil například mor. Každý úraz, jako třeba zakopnutí, odřenina nebo pád, mohl nebezpečně ohrožovat život. Průměrný věk musel být děsivě nízký. A samozřejmě rvačky, půtky a války. Prakticky každý bojoval s každým. I z toho důvodu za každým rohem číhala smrt a lidé možná více než kdy jindy žili přítomností. Mnozí se řídili heslem: "Jezme, pijme, stejně zítra zemřeme."

Na většině území žádná úřední moc, vláda či zákony. Vraždící bandy drancující vyhladovělé vesnice. A pak tu byla církev. Vlastnila tolik zemědělské půdy, kolik všichni šlechtici dohromady. Jejich kláštery oplývaly relativním bohatstvím a v některých případech mohly chudým a trpícím poskytovat ochranu. Církev stála teoreticky proti válce. Za mír však paradoxně bojovala opět mečem, který v ruce drželi biskupové v plné zbroji. Pokud někdo válčil ve jménu Krista, mohl dostat od papeže za své hříchy odpuštění jako odměnu. Ale přese všechno. Odvaha, čest a věrnost středověkých rytířů se opravdu vyskytovaly. I když vzácně.

Z našeho pohledu čas běžel pomalu. V současném globalizovaném světě jsme schopni se dostat na opačný konec zeměkoule letadlem za necelý den. Tehdy poutník vyrazil z Frankfurtu do Jeruzaléma a na cestách strávil několik let svého života. Stejný dopad v čase měla i politická nebo vojenská rozhodnutí. Dnes je od prvotní myšlenky k její realizaci potřeba daleko menší čas, zejména díky technickým prostředkům, kterými je naše civilizace vybavena. Ve středověku trvalo měsíce, než poslové dorazili s pokyny k čekajícím vojskům, co mají vlastně dělat a kterým směrem jít. Pokud se jim nebezpečnou cestu podařilo přežít. Když nepřežili, realizace rozkazů se mohla protáhnout na léta.

Víru vykládala a upravovala církev pro své potřeby. Může se nám zdát divné, že v těchto těžkých časech, byla to jediné, co obyčejnému člověku dávalo smysl a řád? Středověký člověk musel trpět pocitem viny za své činy. Často zabíjel, byť to třeba bylo za účelem ochrany své osoby nebo svých blízkých. Odpustky vymyšlené církví, pro něj znamenaly naději, že se nedostane do pekla. Jenže jejich princip je špatný a každý je využíval, jak se mu hodily. Člověk tak často páchal bez obav, co chtěl. Lidé se mylně domnívali, že stačí mít dostatek peněz na to, aby jim byl před bohem odpuštěn jakýkoliv špatný čin. V těchto podmínkách se zrodila myšlenka křížových výprav.

Příště: Počátky křížových výprav: Jeruzalém

Zdroje:

Web Wikipedie.cz, "Křížové výpravy", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99%C3%AD%C5%BEov%C3%A9_v%C3%BDpravy

Web Wikipedie.cz, "Středověk", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edov%C4%9Bk

Web Youtube.cz, "Křížové výpravy: První křížová výprava 1/2", odkaz:

Web Youtube.cz, "Křížové výpravy: První křížová výprava 2/2", odkaz:

Autor: Jan Šik | pondělí 19.6.2017 19:00 | karma článku: 18.60 | přečteno: 1312x

Další články blogera

Jan Šik

Leningrad: Kanibalismus

Požírání jedinců vlastního druhu. V živočišné říši se objevuje u určitých dravých druhů, které jedí své zraněné. Za leningradské blokády někteří lidští jedinci zabíjeli a jedli druhé. Dohnal je k tomu krutý hlad.

13.11.2017 v 19:00 | Karma článku: 26.74 | Přečteno: 1087 | Diskuse

Jan Šik

Leningrad: Hlad

Hlad se dostavuje zpravidla po několika hodinách od posledního jídla. Při delším hladovění dochází postupně k odbourávání morálních zábran a zásad. Lidé, kteří zažili blokádu Leningradu, o tom ví své.

6.11.2017 v 19:00 | Karma článku: 21.98 | Přečteno: 760 | Diskuse

Jan Šik

Leningrad: Jídlo

Život člověka se neobejde bez potravin, které vyživují jeho tělo. V současnosti řada lidí dokáže jídlem plýtvat a neuvědomuje si, co znamená nedostatek. Obyvatelé válečného Leningradu si ho uvědomili bohužel velmi brzy.

30.10.2017 v 19:00 | Karma článku: 22.66 | Přečteno: 1157 | Diskuse

Jan Šik

Leningrad: Metronom

Metronom je přístroj, který rovnoměrně odklepává rytmus hudební skladby. Jde rovněž o jeden ze symbolů leningradské blokády. Neznamenal jen varování před nálety.

23.10.2017 v 19:00 | Karma článku: 17.36 | Přečteno: 907 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Karol Wild

Nevýhoda pana Drahoše

Prezidentský kandidát pan Jiří Drahoš byl podroben pečlivému zkoumání při návštěvě Olomouce. Časopis Respekt si všiml, že nerad zvedl prsty na vítězství, byl nedochvilný a není šoumen.

18.11.2017 v 21:30 | Karma článku: 16.38 | Přečteno: 872 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Samomluvy Miroslava Macka“

Kniha českého stomatologa, bývalého politika, publicisty, překladatele a politického komentátora Miroslava Macka „Samomluvy Miroslava Macka“ je podivuhodná. Pobaví, rozesměje, inspiruje i obohatí, neboť je plná životní moudrosti.

18.11.2017 v 19:14 | Karma článku: 17.92 | Přečteno: 504 | Diskuse

Martin Houška

Slavíme 129 let od vzniku výmluvy na lenost

Za pár dní naše planeta oslaví významné výročí a to 129 let od počátků automobilové historie. Nestali jsme se však otroky našich plechových miláčků?

18.11.2017 v 18:55 | Karma článku: 4.68 | Přečteno: 154 | Diskuse

Oto Jurnečka

Já jsem větší demokrat než vy pane, aneb už se perou

Po volbách se jedna část politické scény prohlásila jedinou demokratickou silou. V dojemném souladu s médii rozjeli příběh, kterak strany se kterými nekamarádí, nejsou demokratické.

18.11.2017 v 18:29 | Karma článku: 34.35 | Přečteno: 675 | Diskuse

Karel Ábelovský

Souboj mozků a názorů

... kandidatura na prezidenta, nic jiného není a ani by být neměla. Zaznívají zde však nestoudné názory, že prezidentští kandidáti mají prázdné programy, že na to nemají; velmi pravděpodobně jde jen o prázdné výkřiky z neznalosti

18.11.2017 v 17:17 | Karma článku: 10.68 | Přečteno: 333 | Diskuse
Počet článků 158 Celková karma 20.05 Průměrná čtenost 1030

Miluj každým kouskem svého srdce, neboť pak porozumíš. Když budeš pouze přemýšlet, neporozumíš ničemu.   



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.