Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Počátky křížových výprav: Papež

17. 07. 2017 19:00:00
Po katastrofické porážce od Turků v bitvě u Mantzikertu byzantský císař Alexios I. Komnenos usiloval o obnovení síly své říše. Tento schopný muž k tomu využíval spoustu cest. Jedna z nich byla obrátit se na papeže.

Císař se chytře na křesťany neobrátil s prosbou, aby Byzantské říši pomohli vrátit moc nebo vyhnat Turky z Malé Asie. O to mu nepochybně šlo, on se však nečekaně obrátil na papeže v Římě s prosbou, aby pomohl osvobodit křesťany na Východě a osvobodit je z nadvlády muslimských přemožitelů. Svou žádost zdůvodnil tím, že nelze přece trpět, aby oni i posvátná místa, která navštěvovalo množství poutníků byla ničena nevěřícími. Jeho slova měla vyvolat odezvu, která by pomohla především Byzantské říši. Jenomže všechno neproběhlo tak, jak císař původně zamýšlel.

Papež, na kterého se císař Alexios I. Komnenos obrátil, se jmenoval Urban II. Tento impozantní muž se stal papežem v březnu 1088 ve věku čtyřiceti šesti let. Rozuměl politice, náboženství a potřebám své doby. Měl jednoznačný cíl: pozdvihnout katolickou církev na nejvyšší úroveň z hlediska bohatství i moci. Žádost byzantského císaře proto pro něj musela být darem z nebes. Volání o pomoc k němu dorazilo začátkem roku 1095. Císař Alexios stál v čele Byzantské říše, která sice byla křesťanská, ale její hybnou silou byla řecká ortodoxní církev..

Přestože se papež i císař pravděpodobně nikdy nesetkali, navázali prostřednictvím korespondence a svých vyslanců dobré vztahy. Tehdy vysocí představitelé katolické církve v politice hráli daleko větší roli než dnes. Papež Urban II. se jako velký hráč rozhodl pro křížovou výpravu, která by vrátila Řím do centra světové politiky. V listopadu 1095 sezval biskupy z Francie a okolních zemí na koncil do francouzského Clermontu. Zde se shromáždilo přes tři stovky vysokých katolických představitelů. 27. listopadu proběhlo veřejné shromáždění, na kterém charismatický papež vystoupil s prohlášením.

Dav, který se shromáždil byl prý tak obrovský, že se nevešel do katedrály a proto město pro papeže postavilo pódium na poli za městem. Ve své fascinující řeči posluchačům sdělil, že křesťané z Východu se na něj obrátili o pomoc, protože do jejich zemí pronikají Turci, kteří mučí muže, znásilňují ženy a vraždí malé děti. Ještě horší však je situace v Jeruzalémě, pokračoval, kde jsou navíc poutníci pokořováni, násilně zbavováni své víry a svatá místa znesvěcována. Je potřeba přestat s domácími potyčkami a vypovědět svatou válku nepřátelům Boha.

Bůh sám povede vojáky Kristovy říkal. A všem, kteří půjdou, dal dopředu rozhřešení. Učinil totiž do té doby neznámý a nevídaný krok. Těm co půjdou a účastní se svaté války, budou prominuty všechny hříchy. Pokud se účastníš křížové výpravy, všechny špatnosti ti budou prominuty. Lidé po jeho proslovu upadali do euforických stavů, padali na kolena, zpívali a masově se provolávalo "Deus le volt!", tedy "Bůh tomu chce!".

Po rozpuštění koncilu někteří očekávali, že se všechno vrátí do původních kolejí a na Clermont se zapomene. Opak byl pravdou. Vlny nadšení se šířily celou Evropou. Biskupové, kněží a mniši začali všude hlásat svatou válku proti muslimskému světu. Nejpřesvědčivější byl nějaký Petr Poustevník. Malý mnich na oslu, který se vrátil z pouti do Svaté země, kde s ním Turci špatně naložili (neví se jak). Byl to zřejmě nenávistný a přesvědčivý demagog, pravdou však je, že kam přišel, tam ho následovali muži i ženy. V dubnu 1096 stál již v čele průvodu, který čítal patnáct tisíc příznivců.

Zprávy o počtech v tehdejší době byly značně přehnané, přesto šlo v Petrově případě o úspěch mimořádný. Nepochybně se na něm podepsala tvrdost tehdejší doby. V roce 1094 řádily v Německu a Francii záplavy, o rok později katastrofální sucho. Přišel hladomor a lidé se dopouštěli neuvěřitelných činů. Z té doby jsou zaznamenány hrůzostrašné příběhy o kanibalství. Oběťmi byli nejčastěji cestující, které kanibalové v noci podřezávali a jedli. Například jeden muž u kostela Forest de Chatenay zahrabal zbytky 48 lidí, které zabil a snědl. Odejít kamkoliv muselo být pro mnohé vysvobozením.

Příště: Počátky křížových výprav: Petr Poustevník

Zdroje:

Kniha Křížové výpravy, autor Antony Bridge

Web Wikipedie.cz, "Křížové výpravy", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99%C3%AD%C5%BEov%C3%A9_v%C3%BDpravy

Web Wikipedie.cz, "Středověk", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edov%C4%9Bk

Web Wikipedie.cz, "Byzantská říše", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Byzantsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e

Web Youtube.cz, "Křížové výpravy: První křížová výprava 1/2", odkaz:

Web Youtube.cz, "Křížové výpravy: První křížová výprava 2/2", odkaz:

Web Youtube.cz, "Svatá válka 2", odkaz:

Autor: Jan Šik | pondělí 17.7.2017 19:00 | karma článku: 11.51 | přečteno: 660x

Další články blogera

Jan Šik

Leningrad: Kanibalismus

Požírání jedinců vlastního druhu. V živočišné říši se objevuje u určitých dravých druhů, které jedí své zraněné. Za leningradské blokády někteří lidští jedinci zabíjeli a jedli druhé. Dohnal je k tomu krutý hlad.

13.11.2017 v 19:00 | Karma článku: 26.74 | Přečteno: 1087 | Diskuse

Jan Šik

Leningrad: Hlad

Hlad se dostavuje zpravidla po několika hodinách od posledního jídla. Při delším hladovění dochází postupně k odbourávání morálních zábran a zásad. Lidé, kteří zažili blokádu Leningradu, o tom ví své.

6.11.2017 v 19:00 | Karma článku: 21.98 | Přečteno: 760 | Diskuse

Jan Šik

Leningrad: Jídlo

Život člověka se neobejde bez potravin, které vyživují jeho tělo. V současnosti řada lidí dokáže jídlem plýtvat a neuvědomuje si, co znamená nedostatek. Obyvatelé válečného Leningradu si ho uvědomili bohužel velmi brzy.

30.10.2017 v 19:00 | Karma článku: 22.66 | Přečteno: 1157 | Diskuse

Jan Šik

Leningrad: Metronom

Metronom je přístroj, který rovnoměrně odklepává rytmus hudební skladby. Jde rovněž o jeden ze symbolů leningradské blokády. Neznamenal jen varování před nálety.

23.10.2017 v 19:00 | Karma článku: 17.36 | Přečteno: 907 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Karol Wild

Nevýhoda pana Drahoše

Prezidentský kandidát pan Jiří Drahoš byl podroben pečlivému zkoumání při návštěvě Olomouce. Časopis Respekt si všiml, že nerad zvedl prsty na vítězství, byl nedochvilný a není šoumen.

18.11.2017 v 21:30 | Karma článku: 16.38 | Přečteno: 872 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Samomluvy Miroslava Macka“

Kniha českého stomatologa, bývalého politika, publicisty, překladatele a politického komentátora Miroslava Macka „Samomluvy Miroslava Macka“ je podivuhodná. Pobaví, rozesměje, inspiruje i obohatí, neboť je plná životní moudrosti.

18.11.2017 v 19:14 | Karma článku: 17.92 | Přečteno: 504 | Diskuse

Martin Houška

Slavíme 129 let od vzniku výmluvy na lenost

Za pár dní naše planeta oslaví významné výročí a to 129 let od počátků automobilové historie. Nestali jsme se však otroky našich plechových miláčků?

18.11.2017 v 18:55 | Karma článku: 4.68 | Přečteno: 154 | Diskuse

Oto Jurnečka

Já jsem větší demokrat než vy pane, aneb už se perou

Po volbách se jedna část politické scény prohlásila jedinou demokratickou silou. V dojemném souladu s médii rozjeli příběh, kterak strany se kterými nekamarádí, nejsou demokratické.

18.11.2017 v 18:29 | Karma článku: 34.35 | Přečteno: 675 | Diskuse

Karel Ábelovský

Souboj mozků a názorů

... kandidatura na prezidenta, nic jiného není a ani by být neměla. Zaznívají zde však nestoudné názory, že prezidentští kandidáti mají prázdné programy, že na to nemají; velmi pravděpodobně jde jen o prázdné výkřiky z neznalosti

18.11.2017 v 17:17 | Karma článku: 10.68 | Přečteno: 333 | Diskuse
Počet článků 158 Celková karma 20.05 Průměrná čtenost 1030

Miluj každým kouskem svého srdce, neboť pak porozumíš. Když budeš pouze přemýšlet, neporozumíš ničemu.   



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.