Koncentrák Buchenwald XXIX: Zlo se nesmí vrátit

Dnes je Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Vzpomínce na zničené milióny životů a neuvěřitelně děsivé zlo věnuji článek, který uzavírá sérii o Buchenwaldu.

   Bývalý vězeň Ohrdrufu, pobočného koncentračního tábora v Buchenwaldu, Andrew Rosner, se 23. dubna 1995 setkal s veterány z 89. pěší divize ve Wichitě v Kansasu. Na společném shromáždění pronesl (část citace použita z knih uvedených na konci tohoto článku jako zdroj): "Jsou tací, kteří vám budou říkat, že to, co jste v Ohrdrufu a dalších táborech viděli, se nikdy nestalo tak, jak říkáte, že se stalo. Že k těm zvěrstvům nikdy nedošlo. K mučení. K věšení. Hladu. Brutalitám. Že se to nikdy nestalo a vy jste to nikdy neviděli....A dohromady musíme nyní v našem požehnaném věku znovu vyrazit do bitvy s tím největším lidským zlem, aby to, co jsme viděli, neupadlo v zapomnění jako nějaká nedůležitá epizoda lidských dějin. Musí se tomu dodat na důležitosti, aby už nikdo nemohl říkat, že se to nestalo, a tudíž aby se to už nikdy nemohlo opakovat."

Dokumentární snímek slavného hollywoodského režiséra Billyho Wildera Mlýny smrti byl natočen pro německou veřejnost. Jde o jednu z prvních reportáží ukazující nelidské zločiny páchané v koncentračních táborech. Billyho Wildera vedly k natočení i osobní důvody. V Osvětimi zahynuly jeho matka a babička. Upozorňuji, že snímek obsahuje mimořádně drastické záběry. Zdroj: YouTube.cz (zde pouze v původní verzi): 

   Bývalý vězeň koncentračního tábora chtěl již tehdy upozornit na to, co se děje i dnes a vlastně se začalo dít již několik měsíců po válce. Pamětníci hrůz odcházejí a úměrně přibývá těch, kteří tábory zpochybňují. Dalo se vůbec tolik mrtvol za jeden den spálit v krematoriu? Odkud se vzalo takové množství paliva, když v okolí táborů rostlo málo stromů? Není podezřelé, jak vznikala vysoká teplota v pecích, aby v nich hořela lidská těla? Vynořily se spekulace, že plynové komory nemohly technicky fungovat, šlo prý o desinfekční místnosti. Kalkuluje se hloubka masových hrobů a vrtí se hlavou nad hromadami lidského popela, který se přece nemohl sypat jen tak do řeky nebo na pole. Dokonce i podle některých politiků existovaly tábory, ve kterých nebylo lidem až tak zle. Zpochybnit se dá všechno. Jen jedna věc se vysvětlit nedá a nikdo ji vysvětlit nedokáže. Kam zmizely milióny lidí, kteří byli násilím převezeni do pracovních, vyhlazovacích nebo koncentračních táborů a už se nikdy nevrátily domů.

V produkci Sidneyo Bernsteina, na základě zadání Ministerstva informací USA, byl v režii Alfreda Hitchcocka natočen v roce 1945 dokumentární film Memory of the Camps. Zachycuje nacistická zvěrstva v koncentračních táborech a osvobozování Evropy spojeneckými vojsky. Upozorňuji, že snímek obsahuje mimořádně drastické záběry. Zdroj: YouTube.cz (zde pouze v původní verzi): 

   Historie holocaustu je dle tehdejších možností zmapována. V archivech existují písemné záznamy nacistického režimu, sovětské armády a spojeneckých armád, zprávy vyšetřovacích komisí z různých zemí, fotografie a filmy válečných zpravodajů a kameramanů a množství osobních výpovědí svědků. Je iluzorní si myslet, že na všechno neměla vliv propaganda. Jenomže, jak zajistit co nejserióznější informace pro další generace? Vojáci, kteří jako první vstoupili do koncentračních táborů, byli v první řadě vyděšeni, protože na setkání s neskutečným lidským utrpením je nikdo nepřipravil. Snažili se hlavně pomáhat a ne dokumentovat. Navíc neměli tehdy chytré mobilní telefony s aplikacemi, na které by všechno nafotili, nafilmovali a přesně jimi změřili každý detail. Přitom pro dnešní mladé generace je tak velmi důležitá vizuální stránka uplynulých událostí. Tolik dnes pro ně chybí záběry rozhovorů s vězni, dozorci, vojáky a civilisty! Fotografové a váleční zpravodajové byli zařazeni do mnoha jednotek a o koncentračních táborech natočili řadu filmů a reportáží, ale bez koncepce. Britové a Američané se v roce 1945 pokusili o jeden projekt.

V režii Andrého Singera byl v roce 2014 natočen dokumentární film Night Will Fall (Tma přichází). Komentář četla herečka Helena Bonham Carter. Shromáždil unikátní záběry z filmu Memory of The Camps a přiblížil práci vojenských kameramanů a zpravodajů. Uveden odkaz na trailer k filmu, který vysílala HBO. Zdroj: YouTube.cz (zde pouze v původní verzi): 

   Dohlížel na něj světově proslulý režisér hororů Alfred Hitchcock, který chtěl pomoci své zemi. Když ve střižně spatřil záběry kameramanů z koncentračního tábora v Bergen-Belsenu, v šoku odešel a byl schopen se vrátit až za týden. Z politických důvodů film nedokončil, protože by údajně nepomohl při rekonstrukci poválečného Německa. Zbylo nedokončené torzo, které se promítalo až v roce 1984 na festivalu v Berlíně. Později se ho chopilo vynikající londýnské Imperial War Museum a v roce 2015 digitálně zrestaurovalo. Dokument režiséra André Singera pod názvem Night Will Fall, Tma přichází v roce 2014 uvedla HBO a věnuje se ne úplně dokončenému Hitchcockovu filmu Memory of the Capms (German Concentration Camps Factual Survey) a Death Mills v režii Billyho Wildera, který vznikal souběžně s ním a který byl natočen pro Němce.  Jejich účast na promítání v kinech v celé zemi byla těsně po válce povinná. Uvedené filmy jsou v dnešní internetové době i s českými titulky nebo komentářem snadno dostupné i pro nás.

   Proč právě tábor Buchenwald? Asi nejlépe svou různorodostí charakterizuje nacistický režim. Buchenwald nebyl jen jedním. Vyhlazovacím táborem, jehož cílem bylo sprovodit ze světa nenáviděné lidské rasy co nejjednodušším způsobem. V nich nebyli lidé vězněni, ale průmyslově vyhlazováni. V Buchenwaldu se nevyhlazovalo strojově v plynových komorách. Jako prostředek se v něm, k bolestnému umírání, používalo všechno, co je typické pro totalitní režimy. Otrocká práce, mučení, lékařské pokusy a popravy. Na počátku byly špatné myšlenky. V jaké situaci se asi zrodila ta o koncentračních táborech? Možná Göring popíjel víno, kouřil doutník a přitom s nenávistí myslel na podřadnou lidskou rasu, když přišel ten strašný nápad. Právě špatné myšlenky na začátku vyústily v lidské utrpení a mrtvé. Pak už se všechno slilo v jedno velké Zlo. Každý z nás, jednou za čas, nějakou myšlenku realizuje a musí volit mezi dobrou a špatnou cestou. Když se rozhodneme pro zlo, vytáčíme se, abychom ulevili špatnému svědomí. Prý to někdo nařídil, musel bych přinést osobní oběť, rozhodování bylo v těžké době a složité. Přesně tak mluvili nacističtí zločinci při soudních procesech. 

   Pokud se vám podaří shlédnout filmy Billyho Wildera a Alfreda Hitchcocka, uvidíte na nich obrazy z kterých čiší Zlo. Možná od obrazovky odejdete, stejně jako odešel mistr hororů z filmové střižny. Nebo zůstanete a budete zděšeni. Věřím, že většina z nás si návrat Zla nepřeje. Jenže stačí málo. Zlehčovat poměrně nedávná zvěrstva. Nezastat se jakéhokoliv člověka proti nespravedlnosti a násilí. Podněcovat závist u sebe a u jiných. Za každou cenu plivat na jiné rasy a vyznání. Šířit nenávist v internetových diskuzích. Nechávat se strhnout davem. Kriticky nepřemýšlet nad informacemi, které se objevují v médiích a na sociálních sítích. Přijímat věci, co nám někdo dává zadarmo a neptat se proč. Nejít svým dětem vzorem. Hltat bez výhrad populistické sliby. Nebýt hrdý na svou vlast a nebránit ji. Mít špatné myšlenky, které jdou Zlu naproti. Jestli to všechno budeme dělat a ještě ke všemu nebudeme ověřovat, zkoumat, ptát se, občas na téma minulých režimů diskutovat s kolegy, kamarády nebo dětmi, nebo si nenajdeme ani chvilku času na pietní vzpomínku, návštěvu muzea či místa bývalého koncentračního tábora, pak se stane jedna věc.

Zlo se vrátí.

Post scriptum:

Ze zahajovacího projevu amerického soudce Roberta Jacksona v úvodu Mezinárodního válečného tribunálu v Norimberku dne 18. října 1945:

...Zlo, které chceme odsoudit a potrestat, bylo tak vykalkulované a zhoubné a tak ničivé, že civilizace nemůže ignorovat, aby bylo tolerováno. Protože by nepřežila, pokud by se opakovalo...."

Děkuji všem, kteří přispěli do diskuzí k článkům svou radou, připomínkou nebo námětem. 

Konec série Koncentrák Buchenwald. 

Předchozí články série:

Koncentrák Buchenwald I: Oběšencův strom

http://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=657218

Koncentrák Buchenwald II: Místo zla

https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=660524

Koncentrák Buchenwald III: Smrtihlav Karl Otto Koch

https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=669649

Koncentrák Buchenwald IV: Čarodějnice Ilse Kochová

https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=668122

Další informace o Ilse Kochové lze najít v článku ze série Dozorkyně smrti:

https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=552698

Koncentrák Buchenwald V: Vězněm v dobré společnosti

https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=661556

Koncentrák Buchenwald VI: Milující vrazi z SS

http://https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=662652

Koncentrák Buchenwald VII: Místo utrpení

https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=660907

Koncentrák Buchenwald VIII: Přijmout a zlomit

https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=661042

Koncentrák Buchenwald IX: Místo ponížení

https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=661152

Koncentrák Buchenwald X: Mučení

https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=665005

Koncentrák Buchenwald XI: Heftlink

https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=673519

Koncentrák Buchenwald XII: Každému, co jeho jest

https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=658822

Koncentrák Buchenwald XIII: Zrůdné experimenty

https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=661652

Koncentrák Buchenwald XIV: Otrocká práce vynáší

https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=662011

Koncentrák Buchenwald XV: Krvavé vlny národů

https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=674583

Koncentrák Buchenwald XVI: Takoví byli Češi

https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=675399

Koncentrák Buchenwald XVII: Lhostejná smrt

https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=675523

Koncentrák Buchenwald XVIII: Zestárlé děti

https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=666200

Koncentrák Buchenwald XIX: Šílenství

https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=673408

Koncentrák Buchenwald XX: Smutné panoptikum

https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=663505

Koncentrák Buchenwald XXI: Americké bomby

http://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=664502

Koncentrák Buchenwald XXII: Pochody smrti

https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=664082

Koncentrák Buchenwald XXIII: Naděje je ta nejlepší věc na světě

https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=665465

Koncentrák Buchenwald XXIV: Když vojáci pláčou

https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=663541

Koncentrák Buchenwald XXV: Hanba nám

https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=663636

Koncentrák Buchenwald XXVI: Lidový komisariát vnitřních záležitostí

https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=670703

Koncentrák Buchenwald XXVII: Spravedlnost pro všechny

https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=672558

Koncentrák Buchenwald XXVIII: Zapsáno

https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=666637

Zdroje:

Americký historik Flint Whitlock a jeho knihy:

Buchenwald: Peklo na kopečku, rok vydání 2013

Buchenwaldské bestie: Karl a Ilse Kochovi a lampy se stínítkem z lidské kůže, rok vydání 2015

Přežil jsem Buchenwald: Moje osobní cesta peklem, rok vydání 2016

V drápech bestie, rok vydání 2010, autor Jan Hajšman, český novinář a vězeň

Wikipedie, otevřená encyklopedie

Muzeum koncentračních táborů Buchenwald a Mittelbau-Dora

https://www.buchenwald.de/en/171/

Fotografie a videa:

Wikimedia Commons, Wikipedie, otevřená encyklopedie, YouTube.cz, není-li uveden jiný zdroj nebo odkaz. Titulní fotografie Public Domain, odkaz: https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Buchenwald_gatehouse#/media/File:Buchenwald_Ammunition_62133.jpg